České Budějovice

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(http://youporn.com/watch/308202/german-blonde-gets-her-pussy-split-by-black-cock/?from=old_rating)
m (Reference)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí.)
Řádka 1: Řádka 1:
-
http://youporn.com/watch/308202/german-blonde-gets-her-pussy-split-by-black-cock/?from=old_rating
+
'''České Budějovice''' (něm. ''Budweis'', lat. ''Budvicium'' či ''Budovicium'') jsou [[statutární město]] a správní a kulturní metropole [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Leží v [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánvi]] na soutoku řek [[Vltava]] a [[Malše]] a žije v nich asi 96&nbsp;tisíc<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/ceske/index.html MV ČR]</ref> obyvatel. 
 +
 
 +
Ve městě sídlí [[biskup českobudějovický|biskup]] [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeská univerzita]]. Pro velký počet historických památek a muzeí, relativní blízkost dalších turisticky atraktivních lokací ([[Hluboká nad Vltavou]], [[Český Krumlov]], [[Zlatá Koruna]], [[Vyšší Brod]] atd.) a velký počet ubytovacích zařízení jsou častým cílem turistů.
 +
 
 +
== Jméno ==
 +
Jméno města má původ ve staré osady ''Budivojovice''. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala (v jihočeském nářečí se říká ''Buděj(i)ce''), přídomek České se začal objevovat v průběhu [[husitské války|husitských válek]], původně stejnou měrou v [[čeština|češtině]] i [[němčina|němčině]] (''Böhmisch Budweis'') a v [[Čechy|čistě územním]] smyslu. Od poloviny [[18. století]], kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref> ([[Moravské Budějovice]] jsou německy ''Budwitz'', takže záměna nehrozila).
 +
 
 +
Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a ''Böhmisch Budweis'' v němčině.<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref><ref> Výnos ministerstva vnitra ČSR č.j. 10.454/20, Věstník ministerstva vnitra republiky československé, II. ročník, 1920</ref> Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] oficiální jméno naopak pouze ''Budweis'' v němčině a ''Budějovice'' v češtině.<ref name="Encyklopedie"/> Latinský název města je ''Budvicium''. Dnes v Němčině drtivě převažuje ''Budweis'', případně používání českého názvu.
 +
 
 +
== Historie ==
 +
 
 +
* ''Více informací hledejte na stránce [[Dějiny Českých Budějovic]]''
 +
 
 +
České Budějovice nechal založit český král [[Přemysl Otakar II.]] v roce [[1265]]; [[lokátor|lokaci]] a projekci města provedl králův rytíř [[Hirzo]]. Nové [[královské město]] mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci [[Vítkovci|Vítkovců]] (resp. [[Rožmberkové|Rožmberků]]). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu [[Husitské války|husitských válek]] potlačil společný mocný nepřítel – [[husité]].
 +
 
 +
Během husitských válek i po nich Budějovice hospodářsky upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či [[rybníkářství]]) v relativně klidném [[16. století]] opět čelily těžkým časům, když za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí ji alespoň využili k likvidaci konkurenčního [[Rudolfov]]a. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci [[1641]] vypukl ve Budějovicích [[požár]] a popelem lehly 2/3 města.
 +
 
 +
Budějovice zažily [[okupace|okupaci]] vojsky [[Bavorsko|bavorského]] [[kurfiřt]]a [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta]] během první [[Války o rakouské dědictví|slezské války]] a boje mezi [[Habsburkové|habsburskými]] vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou]] v roce [[1742]]. Během [[druhá slezská válka|druhé slezské války]] v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a [[Prusko|pruská]] armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly.
 +
 
 +
Město nabylo na významu v roce [[1785]], kdy se stalo sídlem [[biskup]]a nově vzniklé [[diecéze českobudějovická|diecéze českobudějovické]]. Další výrazný vzestup přišel na počátku [[19. století]], když sem přesídlila správa kraje z [[Písek (město)|Písku]] a [[Tábor]]a a s okolním světem ji spojila nejprve [[koněspřežná dráha|koněspřežka]] ([[1827]], viz [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec]]), v letech [[1868]]-[[1873]] přestavěná na [[železnice|železnici]].
 +
 
 +
Ustavení [[Československo|Československa]] se v Budějovicích obešlo bez problémů, právě přes Budějovice se [[Tomáš Garrigue Masaryk]] [[17. prosinec|17. prosince]] [[1918]] vrátil do vlasti.<ref> [http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/od9809_3.htm Národ vítá presidenta Masaryka], dobová zpráva na stránkách Masarykovy společnosti</ref> Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do [[okupace]] města jednotkami ''[[Wehrmacht]]u'' [[15. březen|15. března]] [[1939]]. [[Okupace|Okupační správa]] poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost [[17. březen|17. března]]). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli [[Němci]].
 +
 
 +
V tomto období zanikla českobudějovická [[Judaismus|židovská]] komunita, jejíž monumentální [[synagoga]] stávala poblíž justičního paláce. Židé se buďto rozutekli nebo stali obětí [[holokaust]]u a syngoga byla okupačními úřady zbořena (její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala).
 +
 
 +
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] v březnu [[1945]] se Budějovice dvakrát staly cílem [[nálet]]ů [[Letectvo Spojených států amerických|amerického letectva]], které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá [[Wehrmacht|posádka]] město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné [[vysídlení Němců z Československa]] postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva).
 +
 
 +
[[1. leden|1. ledna]] [[1949]] se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického kraje]], při další správní reformě se staly [[1. červenec|1. července]] [[1960]] centrem [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]]. V roce [[2000]] se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu [[2001]] přejmenován na [[Jihočeský kraj]].
 +
 
 +
V srpnu [[2002]] postihly Budějovicko [[Povodeň v Česku (2002)|mohutné povodně]], při nichž [[Malše]] a [[Vltava]] zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody.
 +
 
 +
== Geografie, klima a přírodní zajímavosti ==
 +
 
 +
=== Poloha ===
 +
 
 +
České Budějovice leží na [[soutok]]u řek [[Malše]] a [[Vltava]] v jihovýchodní části [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na [[rybník]]y. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: [[Lišovský práh]] ji na severovýchodě odděluje od [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří [[Novohradské hory|Novohradských hor]], na jihozápadě a západě pak podhůří [[Šumava|Šumavy]], konkrétně [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|Blanský les]] s [[Kleť|Kletí]].
 +
 
 +
=== Podnebí ===
 +
Budějovické [[podnebí]] je mírně teplé, vlhké a s mírnou [[zima|zimou]]. Projevuje se efekt blízkých pohoří [[Šumava]], [[Novohradské hory]] a slabě i vliv [[Alpy|Alp]], což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních [[vítr|větrech]] ([[srážkový stín]] a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.
 +
 
 +
Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních [[Inverze teploty vzduchu|inverzí]]. Rybníky v okolí způsobují časté a husté [[mlha|mlhy]] zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).
 +
 
 +
Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období [[1886]]–[[2004]]) činí 8,1&nbsp;°C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2&nbsp;°C<ref>http://meteorologie.xf.cz/teplota.html</ref> ([[11. únor]] [[1929]] v [[Litvínovice|Litvínovicích]], asi 1 km od Budějovic), nejvyšší 37,8&nbsp;°C ([[27. červenec]] [[1983]]). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 [[tropický den|tropických dnů]] ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v [[léto|létě]]. Rekordní denní úhrn srážek pochází z [[25. srpen|25. srpna]] [[1925]] (127,7 mm), měsíční z povodňového srpna [[2002]] (403,5 mm).
 +
 
 +
=== Povodně ===
 +
 
 +
Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku [[povodeň|povodní]]. Nejčastěji se rozvodňovaly [[Dobrovodský potok]] a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách [[Stoková síť|kanalizace]] nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]].
 +
 
 +
Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na [[městské opevnění|městském opevnění]]. V první čtvrtině [[20. století]] byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu [[1920]], srpnu [[1925]], březnu [[1940]] a červenci [[1954]]. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavena [[vodní nádrž Lipno]]. Město tak postihly až [[Povodeň v Česku (2002)|pětisetletá povodeň]] v srpnu [[2002]], největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let [[1888]] a [[1890]]). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná je [[Havlíčkova kolonie]] podél Malše).
 +
 
 +
=== Přírodní zajímavosti ve městě a okolí ===
 +
 
 +
* [[Přírodní rezervace]] [[Vrbenské rybníky]] na severozápadním okraji města
 +
* [[Přírodní památka]] [[Tůně u Špačků]] na jižním okraji města na břehu [[Malše]]
 +
* [[Stromovka (České Budějovice)|Stromovka]] – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek)
 +
* [[Památný strom|Památné stromy]]: [[jinan dvoulaločný]] u piaristického kláštera, [[lípa malolistá]] u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v areálu Lannovy loděnice, [[buk lesní]] červenolistý v Dukelské ulici.
 +
* park [[Na Sadech]] – parčík v centru města s kolonií [[havran polní|havranů polních]]
 +
* [[Chráněná krajinná oblast Blanský les]] – západně a jihozápadně od města
 +
 
 +
== Obyvatelstvo ==
 +
 
 +
=== Složení obyvatelstva ===
 +
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em"
 +
!Rok !! Obyvatel
 +
|-
 +
|[[1900]] || 45 778
 +
|-
 +
|[[1910]] || 55 099
 +
|-
 +
|[[1921]] || 57 869
 +
|-
 +
|[[1930]] || 59 477
 +
|-
 +
|[[1950]] || 56 132
 +
|-
 +
|[[1961]] || 64 661
 +
|-
 +
|[[1970]] || 76 699
 +
|-
 +
|[[1980]] || 88 448
 +
|-
 +
|[[1991]] || 97 243
 +
|-
 +
|[[2001]] || 97 339
 +
|}
 +
Drtivá většina budějovických obyvatel jsou [[Češi]] (94,9 % podle [[sčítání lidu 2001]]). Významnou [[menšina|etnickou menšinu]] tvoří [[Romové]], kteří se ovšem většinou hlásí k české [[národnost]]i (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce [[2001]] jen 125 obyvatel). Počet obyvatel [[Slováci|slovenské]] národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.
 +
 
 +
V minulosti žil ve městě významný podíl [[Němci|Němců]]. Poměr německého a českého obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi [[16. století]], kdy Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města (nutno však dodat, že národnosti se až do [[19. století]] obecně nepřikládal velký význam a asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého). K výrazné [[politika|politické]] a [[Společnost|společenské]] polarizaci došlo až v polovině 19. století. Tehdy také začal klesat podíl Němců v Budějovicích díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z českého [[venkov]]a. V roce [[1880]] se už poměr vyrovnal a v roce [[1930]] klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %. Německá [[menšina]] přestala ve městě existovat po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti vysídlena do Rakouska či Německa.
 +
 
 +
Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovali [[Židé]]. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce [[1341]], na počátku [[16. století]] však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce [[1849]] byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a [[20. století]] činil podíl Židů mezi obyvateli města 4-6 %, pak výrazně klesl kvůli [[emigrace|emigraci]] a patrně i opouštění [[Judaismus|židovského náboženství]] a [[zvyk]]ů v rámci [[asimilace (sociologie)|asimilace]] s ostatním obyvatelstvem. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1930]] se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy se většina budějovických Židů stala obětí [[holokaust]]u a zbytek se rozprchl po světě.
 +
 
 +
Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv [[Jihočeská univerzita]] (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů<ref> http://www.jcu.cz/data_fakta</ref>). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém [[sídliště Máj|sídlišti Máj]], často v ulici Václava Volfa a okolí, kde jsou vzhledem k vysoké koncentraci problematických obyvatel nižší nájemné i ceny bytů.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281255 Segregace sociálně slabých]</ref>
 +
 
 +
=== Náboženský život ===
 +
* ''Více viz na stránce [[Českobudějovické kostely a modlitebny]]''
 +
Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic [[bez vyznání]] (58,6 % z 97 339 v roce [[2001]]), dalších 12,6 % obyvatel při [[sčítání lidu]] v roku [[2001]] [[světový názor|vyznání]] neuvedlo.<ref name=CSU>[[Český statistický úřad|ČSÚ]]: [http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/544256?OpenDocument Sčítání lidu]</ref>
 +
 
 +
Daleko početně nejzastoupenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]], které reprezentuje především [[římskokatolická církev]], k níž se hlásí 23,9 % obyvatel.<ref name=CSU/> Její pozici posiluje, že město je centrem [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: [[Salesiáni Dona Bosca|salesiáni]], [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|petríni]], tzv. [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|petrinky]] a [[Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školské sestry Notre Dame]]. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]], [[Řád zbožných škol|piaristů]], [[Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptoristů]], [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] a [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejek]].) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 [[mateřská škola|mateřské]], 1 [[základní škola]] a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna]]; důležitá je také [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity]]. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže. Od září [[2011]] v Českých Budějovicích působí [[Kněžské bratrstvo sv. Pia X.]]
 +
 
 +
Následují [[církev československá husitská]] (1180 členů), [[českobratrská církev evangelická]] (505), [[pravoslaví|pravoslavná církev]] (146) a [[Svědkové Jehovovi]] (176).<ref name=CSU/> [[Církev bratrská]] sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož [[Modlitebna církve bratrské (České Budějovice)|hlavní modlitebna]] je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu [[Svědkové Jehovovi]] a zejména [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]].
 +
 
 +
== Městská správa a politika ==
 +
České Budějovice jsou [[statutární město]] s [[magistrát]]em a [[primátor]]em. [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstvo]] města má 45 členů, rada dohromady 11. Politicky jsou dlouhodobě považovány za baštu [[Občanská demokratická strana|ODS]].
 +
 
 +
=== Komunální volby ===
 +
ODS zvítězila ve všech českobudějovických [[komunální volby|komunálních volbách]] od r. [[1994]], kdy měla primátora, až po rok [[2006]] (v letech [[1998]]-[[2002]] však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Unie svobody - Demokratická unie|US]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], které tak ovládly vedení města, na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu [[1999]], vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách [[2002]] ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce [[2006]], kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. Přerušení hegemonie ODS v českobudějovické komunální politice přinesly rozbroje v českobudějovické ODS v roce [[2010]], kdy část zastupitelů této strany krátce před volbami s pomocí opozice svrhla vlastního primátora [[Juraj Thoma|Juraje Thomu]] a posléze v koalici s lidovci zvolila staronovým primátorem [[Miroslav Tetter|Miroslava Tettera]]. V následných volbách ovšem drtivě zvítězili Thomovi ''[[Občané pro Budějovice]]'' (26,27 %), daleko před až třetí ODS (14,89 %), jejíž lidovečtí spojenci se navíc do zastupitelstva vůbec nedostali.
 +
 
 +
=== Ostatní volby ===
 +
ODS dlouhodobě dominuje ve volbách do Sněmovny a všechny [[Senát Parlamentu České republiky|senátní]] volby vyhrál její kandidát [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]]. ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|volbách do krajských zastupitelstev]] v roce [[2008]], ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]].<ref>http://ceskobudejovicky.denik.cz/volby-2008/volby_modry_dum_cb20081020.html</ref>
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Externí odkazy ===
 +
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice Kategorie České Budějovice] na ''[[Wikimedia Commons]]''
 +
* [http://www.c-budejovice.cz/ České Budějovice - oficiální stránka města]
 +
* [http://www.budnews.cz BudNews – zpravodajství]
 +
* [http://www.rozhlas.cz/cb Český rozhlas – zprávy z regionu]
 +
* [http://www.geo-cz.com/mikulas05/index.htm Informace o archeologických průzkumech v centru města]
 +
 
 +
=== Literatura ===
 +
* ''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
[[Kategorie:České Budějovice]]
 +
[[Kategorie:Města v Čechách]]
 +
[[Kategorie:Jihočeský kraj]]

Aktuální verze z 10. 10. 2014, 11:45

České Budějovice (něm. Budweis, lat. Budvicium či Budovicium) jsou statutární město a správní a kulturní metropole Jihočeského kraje. Leží v Českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a žije v nich asi 96 tisíc[1] obyvatel.

Ve městě sídlí biskup českobudějovické diecéze a Jihočeská univerzita. Pro velký počet historických památek a muzeí, relativní blízkost dalších turisticky atraktivních lokací (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) a velký počet ubytovacích zařízení jsou častým cílem turistů.

Obsah

Jméno

Jméno města má původ ve staré osady Budivojovice. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala (v jihočeském nářečí se říká Buděj(i)ce), přídomek České se začal objevovat v průběhu husitských válek, původně stejnou měrou v češtině i němčině (Böhmisch Budweis) a v čistě územním smyslu. Od poloviny 18. století, kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku[2] (Moravské Budějovice jsou německy Budwitz, takže záměna nehrozila).

Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a Böhmisch Budweis v němčině.[2][3] Za protektorátu oficiální jméno naopak pouze Budweis v němčině a Budějovice v češtině.[2] Latinský název města je Budvicium. Dnes v Němčině drtivě převažuje Budweis, případně používání českého názvu.

Historie

České Budějovice nechal založit český král Přemysl Otakar II. v roce 1265; lokaci a projekci města provedl králův rytíř Hirzo. Nové královské město mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci Vítkovců (resp. Rožmberků). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu husitských válek potlačil společný mocný nepřítel – husité.

Během husitských válek i po nich Budějovice hospodářsky upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či rybníkářství) v relativně klidném 16. století opět čelily těžkým časům, když za stavovského povstání stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí ji alespoň využili k likvidaci konkurenčního Rudolfova. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci 1641 vypukl ve Budějovicích požár a popelem lehly 2/3 města.

Budějovice zažily okupaci vojsky bavorského kurfiřta Karla Albrechta během první slezské války a boje mezi habsburskými vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a Hlubokou v roce 1742. Během druhé slezské války v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a pruská armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly.

Město nabylo na významu v roce 1785, kdy se stalo sídlem biskupa nově vzniklé diecéze českobudějovické. Další výrazný vzestup přišel na počátku 19. století, když sem přesídlila správa kraje z Písku a Tábora a s okolním světem ji spojila nejprve koněspřežka (1827, viz Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec), v letech 1868-1873 přestavěná na železnici.

Ustavení Československa se v Budějovicích obešlo bez problémů, právě přes Budějovice se Tomáš Garrigue Masaryk 17. prosince 1918 vrátil do vlasti.[4] Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do okupace města jednotkami Wehrmachtu 15. března 1939. Okupační správa poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost 17. března). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli Němci.

V tomto období zanikla českobudějovická židovská komunita, jejíž monumentální synagoga stávala poblíž justičního paláce. Židé se buďto rozutekli nebo stali obětí holokaustu a syngoga byla okupačními úřady zbořena (její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala).

Na konci druhé světové války v březnu 1945 se Budějovice dvakrát staly cílem náletů amerického letectva, které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá posádka město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné vysídlení Němců z Československa postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva).

1. ledna 1949 se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného Českobudějovického kraje, při další správní reformě se staly 1. července 1960 centrem Jihočeského kraje. V roce 2000 se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu 2001 přejmenován na Jihočeský kraj.

V srpnu 2002 postihly Budějovicko mohutné povodně, při nichž Malše a Vltava zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody.

Geografie, klima a přírodní zajímavosti

Poloha

České Budějovice leží na soutoku řek Malše a Vltava v jihovýchodní části Českobudějovické pánve. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na rybníky. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: Lišovský práh ji na severovýchodě odděluje od Třeboňské pánve, na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří Novohradských hor, na jihozápadě a západě pak podhůří Šumavy, konkrétně Blanský les s Kletí.

Podnebí

Budějovické podnebí je mírně teplé, vlhké a s mírnou zimou. Projevuje se efekt blízkých pohoří Šumava, Novohradské hory a slabě i vliv Alp, což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních větrech (srážkový stín a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.

Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních inverzí. Rybníky v okolí způsobují časté a husté mlhy zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).

Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období 18862004) činí 8,1 °C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2 °C[5] (11. únor 1929 v Litvínovicích, asi 1 km od Budějovic), nejvyšší 37,8 °C (27. červenec 1983). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 tropických dnů ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v létě. Rekordní denní úhrn srážek pochází z 25. srpna 1925 (127,7 mm), měsíční z povodňového srpna 2002 (403,5 mm).

Povodně

Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku povodní. Nejčastěji se rozvodňovaly Dobrovodský potok a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách kanalizace nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus Jihočeské univerzity.

Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na městském opevnění. V první čtvrtině 20. století byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu 1920, srpnu 1925, březnu 1940 a červenci 1954. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavena vodní nádrž Lipno. Město tak postihly až pětisetletá povodeň v srpnu 2002, největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let 1888 a 1890). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná je Havlíčkova kolonie podél Malše).

Přírodní zajímavosti ve městě a okolí

Obyvatelstvo

Složení obyvatelstva

Rok Obyvatel
1900 45 778
1910 55 099
1921 57 869
1930 59 477
1950 56 132
1961 64 661
1970 76 699
1980 88 448
1991 97 243
2001 97 339

Drtivá většina budějovických obyvatel jsou Češi (94,9 % podle sčítání lidu 2001). Významnou etnickou menšinu tvoří Romové, kteří se ovšem většinou hlásí k české národnosti (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce 2001 jen 125 obyvatel). Počet obyvatel slovenské národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.

V minulosti žil ve městě významný podíl Němců. Poměr německého a českého obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi 16. století, kdy Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města (nutno však dodat, že národnosti se až do 19. století obecně nepřikládal velký význam a asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého). K výrazné politické a společenské polarizaci došlo až v polovině 19. století. Tehdy také začal klesat podíl Němců v Budějovicích díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z českého venkova. V roce 1880 se už poměr vyrovnal a v roce 1930 klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %. Německá menšina přestala ve městě existovat po druhé světové válce, kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti vysídlena do Rakouska či Německa.

Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovali Židé. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce 1341, na počátku 16. století však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce 1849 byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a 20. století činil podíl Židů mezi obyvateli města 4-6 %, pak výrazně klesl kvůli emigraci a patrně i opouštění židovského náboženství a zvyků v rámci asimilace s ostatním obyvatelstvem. Při sčítání lidu v roce 1930 se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy se většina budějovických Židů stala obětí holokaustu a zbytek se rozprchl po světě.

Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv Jihočeská univerzita (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů[6]). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém sídlišti Máj, často v ulici Václava Volfa a okolí, kde jsou vzhledem k vysoké koncentraci problematických obyvatel nižší nájemné i ceny bytů.[7]

Náboženský život

Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic bez vyznání (58,6 % z 97 339 v roce 2001), dalších 12,6 % obyvatel při sčítání lidu v roku 2001 vyznání neuvedlo.[8]

Daleko početně nejzastoupenějším náboženstvím je křesťanství, které reprezentuje především římskokatolická církev, k níž se hlásí 23,9 % obyvatel.[8] Její pozici posiluje, že město je centrem českobudějovické diecéze a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: salesiáni, petríni, tzv. petrinky a Školské sestry Notre Dame. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády dominikánů, piaristů, redemptoristů, kapucínů a boromejek.) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 mateřské, 1 základní škola a Biskupské gymnázium J. N. Neumanna; důležitá je také Teologická fakulta Jihočeské univerzity. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže. Od září 2011 v Českých Budějovicích působí Kněžské bratrstvo sv. Pia X.

Následují církev československá husitská (1180 členů), českobratrská církev evangelická (505), pravoslavná církev (146) a Svědkové Jehovovi (176).[8] Církev bratrská sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož hlavní modlitebna je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu Svědkové Jehovovi a zejména mormoni.

Městská správa a politika

České Budějovice jsou statutární město s magistrátem a primátorem. Zastupitelstvo města má 45 členů, rada dohromady 11. Politicky jsou dlouhodobě považovány za baštu ODS.

Komunální volby

ODS zvítězila ve všech českobudějovických komunálních volbách od r. 1994, kdy měla primátora, až po rok 2006 (v letech 1998-2002 však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily KDU-ČSL, ČSSD, US a KSČM, které tak ovládly vedení města, na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu 1999, vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách 2002 ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce 2006, kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. Přerušení hegemonie ODS v českobudějovické komunální politice přinesly rozbroje v českobudějovické ODS v roce 2010, kdy část zastupitelů této strany krátce před volbami s pomocí opozice svrhla vlastního primátora Juraje Thomu a posléze v koalici s lidovci zvolila staronovým primátorem Miroslava Tettera. V následných volbách ovšem drtivě zvítězili Thomovi Občané pro Budějovice (26,27 %), daleko před až třetí ODS (14,89 %), jejíž lidovečtí spojenci se navíc do zastupitelstva vůbec nedostali.

Ostatní volby

ODS dlouhodobě dominuje ve volbách do Sněmovny a všechny senátní volby vyhrál její kandidát Jiří Pospíšil. ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných volbách do krajských zastupitelstev v roce 2008, ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci Jihočeského kraje.[9]

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. MV ČR
  2. 2,0 2,1 2,2 Encyklopedie Českých Budějovic, Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice 2006, 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206
  3. Výnos ministerstva vnitra ČSR č.j. 10.454/20, Věstník ministerstva vnitra republiky československé, II. ročník, 1920
  4. Národ vítá presidenta Masaryka, dobová zpráva na stránkách Masarykovy společnosti
  5. http://meteorologie.xf.cz/teplota.html
  6. http://www.jcu.cz/data_fakta
  7. Segregace sociálně slabých
  8. 8,0 8,1 8,2 ČSÚ: Sčítání lidu
  9. http://ceskobudejovicky.denik.cz/volby-2008/volby_modry_dum_cb20081020.html
Osobní nástroje