České Budějovice

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Náboženský život: úpravy)
(http://youporn.com/watch/308202/german-blonde-gets-her-pussy-split-by-black-cock/?from=old_rating)
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''České Budějovice''' (něm. ''Budweis'', lat. ''Budvicium'' či ''Budovicium'') jsou [[statutární město]] a správní a kulturní metropole [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]]. Leží v [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánvi]] na soutoku řek [[Vltava]] a [[Malše]] a žije v nich asi 96&nbsp;tisíc<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/adresa/c/ceske/index.html MV ČR]</ref> obyvatel. 
+
http://youporn.com/watch/308202/german-blonde-gets-her-pussy-split-by-black-cock/?from=old_rating
-
 
+
-
Ve městě sídlí [[biskup českobudějovický|biskup]] [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeská univerzita]]. Pro velký počet historických památek a muzeí, relativní blízkost dalších turisticky atraktivních lokací ([[Hluboká nad Vltavou]], [[Český Krumlov]], [[Zlatá Koruna]], [[Vyšší Brod]] atd.) a velký počet ubytovacích zařízení jsou častým cílem turistů.
+
-
 
+
-
== Jméno ==
+
-
Jméno města má původ ve staré osady ''Budivojovice''. V průběhu věků výslovnost a transkripce jména mírně kolísala (v jihočeském nářečí se říká ''Buděj(i)ce''), přídomek České se začal objevovat v průběhu [[husitské války|husitských válek]], původně stejnou měrou v [[čeština|češtině]] i [[němčina|němčině]] (''Böhmisch Budweis'') a v [[Čechy|čistě územním]] smyslu. Od poloviny [[18. století]], kdy kulminovalo národnostní pnutí a název začal být brán i z národnostního pohledu, však došlo k diferenciaci: zatímco čeština dále používala České Budějovice, u Němců převážilo jméno bez přídomku<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref> ([[Moravské Budějovice]] jsou německy ''Budwitz'', takže záměna nehrozila).
+
-
 
+
-
Tento stav už přetrval navzdory tomu, že v roce 1920 československé úřady za oficiální jméno města vyhlásily České Budějovice a ''Böhmisch Budweis'' v němčině.<ref name="Encyklopedie">''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1), str. 206</ref><ref> Výnos ministerstva vnitra ČSR č.j. 10.454/20, Věstník ministerstva vnitra republiky československé, II. ročník, 1920</ref> Za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] oficiální jméno naopak pouze ''Budweis'' v němčině a ''Budějovice'' v češtině.<ref name="Encyklopedie"/> Latinský název města je ''Budvicium''. Dnes v Němčině drtivě převažuje ''Budweis'', případně používání českého názvu.
+
-
 
+
-
== Historie ==
+
-
 
+
-
* ''Více informací hledejte na stránce [[Dějiny Českých Budějovic]]''
+
-
 
+
-
České Budějovice nechal založit český král [[Přemysl Otakar II.]] v roce [[1265]]; [[lokátor|lokaci]] a projekci města provedl králův rytíř [[Hirzo]]. Nové [[královské město]] mělo představovat doposud chybějící základnu královské moci v jižních Čechách a být protiváhou moci [[Vítkovci|Vítkovců]] (resp. [[Rožmberkové|Rožmberků]]). Tento účel po většinu času zdatně plnilo, což bylo důvodem několikasetletého nepřátelství mezi těmito dvěma „lokálními mocnostmi“, které pouze v průběhu [[Husitské války|husitských válek]] potlačil společný mocný nepřítel – [[husité]].
+
-
 
+
-
Během husitských válek i po nich Budějovice hospodářsky upadaly kvůli neuspořádaným poměrům v zemi, které od nich odklonily obchodní cesty. Po mimořádném rozkvětu města (zejména díky rozsáhlé těžbě stříbra a příjmům z vaření piva, obchodu se solí, suknem či [[rybníkářství]]) v relativně klidném [[16. století]] opět čelily těžkým časům, když za [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] stály na straně císaře a přečkaly několikeré obležení. Ač šlo o celkově neradostnou dobu, Budějovičtí ji alespoň využili k likvidaci konkurenčního [[Rudolfov]]a. Během třicátých let se díky bojům ve středních a severních Čechách staly Budějovice dočasně hlavním městem, do kterého se přesunuly některé důležité úřady z Prahy. V červenci [[1641]] vypukl ve Budějovicích [[požár]] a popelem lehly 2/3 města.
+
-
 
+
-
Budějovice zažily [[okupace|okupaci]] vojsky [[Bavorsko|bavorského]] [[kurfiřt]]a [[Karel VII. Bavorský|Karla Albrechta]] během první [[Války o rakouské dědictví|slezské války]] a boje mezi [[Habsburkové|habsburskými]] vojsky a francouzskou armádou mezi Budějovicemi a [[Hluboká nad Vltavou|Hlubokou]] v roce [[1742]]. Během [[druhá slezská válka|druhé slezské války]] v okolí Budějovic sváděly boje rakouská a [[Prusko|pruská]] armáda, město přitom bylo dočasně Prusy obsazeno. Od té doby se mu boje vyhýbaly.
+
-
 
+
-
Město nabylo na významu v roce [[1785]], kdy se stalo sídlem [[biskup]]a nově vzniklé [[diecéze českobudějovická|diecéze českobudějovické]]. Další výrazný vzestup přišel na počátku [[19. století]], když sem přesídlila správa kraje z [[Písek (město)|Písku]] a [[Tábor]]a a s okolním světem ji spojila nejprve [[koněspřežná dráha|koněspřežka]] ([[1827]], viz [[Koněspřežná dráha České Budějovice - Linec]]), v letech [[1868]]-[[1873]] přestavěná na [[železnice|železnici]].
+
-
 
+
-
Ustavení [[Československo|Československa]] se v Budějovicích obešlo bez problémů, právě přes Budějovice se [[Tomáš Garrigue Masaryk]] [[17. prosinec|17. prosince]] [[1918]] vrátil do vlasti.<ref> [http://www.masarykovaspolecnost.info/masarykovaspolecnost/od9809_3.htm Národ vítá presidenta Masaryka], dobová zpráva na stránkách Masarykovy společnosti</ref> Tímto také ve městě získalo rozhodující slovo české obyvatelstvo, kterýžto stav trval až do [[okupace]] města jednotkami ''[[Wehrmacht]]u'' [[15. březen|15. března]] [[1939]]. [[Okupace|Okupační správa]] poté rychle zlikvidovala českou obecní samosprávu (budějovické zastupitelstvo muselo ukončit činnost [[17. březen|17. března]]). Vrcholné posty na městských úřadech ovládli [[Němci]].
+
-
 
+
-
V tomto období zanikla českobudějovická [[Judaismus|židovská]] komunita, jejíž monumentální [[synagoga]] stávala poblíž justičního paláce. Židé se buďto rozutekli nebo stali obětí [[holokaust]]u a syngoga byla okupačními úřady zbořena (její velký model je k vidění ve vstupní hale společnosti E.ON přímo naproti místu, kde stávala).
+
-
 
+
-
Na konci [[druhá světová válka|druhé světové války]] v březnu [[1945]] se Budějovice dvakrát staly cílem [[nálet]]ů [[Letectvo Spojených států amerických|amerického letectva]], které značně poškodily město a způsobily velké ztráty na životech. V květnu německá [[Wehrmacht|posádka]] město bez boje vyklidila a přenechala je sovětským jednotkám. Poválečné [[vysídlení Němců z Československa]] postihlo asi 7 500 lidí (přibližně 16% obyvatelstva).
+
-
 
+
-
[[1. leden|1. ledna]] [[1949]] se České Budějovice staly správním centrem nově zřízeného [[Českobudějovický kraj|Českobudějovického kraje]], při další správní reformě se staly [[1. červenec|1. července]] [[1960]] centrem [[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeského kraje]]. V roce [[2000]] se staly hlavním městem nového Budějovického kraje, který byl v květnu [[2001]] přejmenován na [[Jihočeský kraj]].
+
-
 
+
-
V srpnu [[2002]] postihly Budějovicko [[Povodeň v Česku (2002)|mohutné povodně]], při nichž [[Malše]] a [[Vltava]] zaplavily velkou část města včetně historického centra a způsobily značné škody.
+
-
 
+
-
== Geografie, klima a přírodní zajímavosti ==
+
-
 
+
-
=== Poloha ===
+
-
 
+
-
České Budějovice leží na [[soutok]]u řek [[Malše]] a [[Vltava]] v jihovýchodní části [[Českobudějovická pánev|Českobudějovické pánve]]. Ta se táhne severně a severozápadně od města a je bohatá na [[rybník]]y. Z ostatních směrů je Českobudějovická pánev v relativní blízkosti města zřetelně ohraničena terénními vyvýšeninami: [[Lišovský práh]] ji na severovýchodě odděluje od [[Třeboňská pánev|Třeboňské pánve]], na jihovýchodě a jihu se nachází podhůří [[Novohradské hory|Novohradských hor]], na jihozápadě a západě pak podhůří [[Šumava|Šumavy]], konkrétně [[Chráněná krajinná oblast Blanský les|Blanský les]] s [[Kleť|Kletí]].
+
-
 
+
-
=== Podnebí ===
+
-
Budějovické [[podnebí]] je mírně teplé, vlhké a s mírnou [[zima|zimou]]. Projevuje se efekt blízkých pohoří [[Šumava]], [[Novohradské hory]] a slabě i vliv [[Alpy|Alp]], což způsobuje fénové efekty při jižních a jihovýchodních [[vítr|větrech]] ([[srážkový stín]] a zvýšení teploty), na druhé straně k opačnému efektu dochází při severních a severozápadních větrech. Nejčastěji zde vanou západní a severozápadní větry, významný je i podíl větrů východních a jihovýchodních.
+
-
 
+
-
Poloha na dně mělké široké pánve omezuje proudění vzduchu, což je patrné za zimních [[Inverze teploty vzduchu|inverzí]]. Rybníky v okolí způsobují časté a husté [[mlha|mlhy]] zejména v severozápadní části města. Hustá zástavba a široké betonové či vydlážděné plochy způsobují obecně nižší rychlost větru a vyšší teploty v centru města (oproti městským okrajům).
+
-
 
+
-
Dlouhodobý roční průměr teplot (pro období [[1886]]–[[2004]]) činí 8,1&nbsp;°C, nejnižší naměřená teplota vzduchu -42,2&nbsp;°C<ref>http://meteorologie.xf.cz/teplota.html</ref> ([[11. únor]] [[1929]] v [[Litvínovice|Litvínovicích]], asi 1 km od Budějovic), nejvyšší 37,8&nbsp;°C ([[27. červenec]] [[1983]]). Mrzne v průměru 111 dnů v roce, celodenní mrazy trvají v průměru 31 dní v roce. V průměru je 6 [[tropický den|tropických dnů]] ročně. Dlouhodobý průměrný úhrn srážek na rok činí 623 mm, většina z nich spadne v [[léto|létě]]. Rekordní denní úhrn srážek pochází z [[25. srpen|25. srpna]] [[1925]] (127,7 mm), měsíční z povodňového srpna [[2002]] (403,5 mm).
+
-
 
+
-
=== Povodně ===
+
-
 
+
-
Poloha v mělké pánvi na soutoku dvou velkých řek vystavuje České Budějovice značnému riziku [[povodeň|povodní]]. Nejčastěji se rozvodňovaly [[Dobrovodský potok]] a Malše. Lokální deště způsobují často problémy též v severozápadní části města (zejména v okolí ulice Branišovská), kde při větších srážkách [[Stoková síť|kanalizace]] nestíhá odvádět vodu stékající z okolních mírně výše položených polí, na což doplácí i kampus [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]].
+
-
 
+
-
Z kronik jsou známy četné případy velkých povodní, kdy voda zaplavila centrum města a způsobila rozsáhlé škody na [[městské opevnění|městském opevnění]]. V první čtvrtině [[20. století]] byly povodně omezeny regulací vodních toků (Malše, Vltava) či dokonce jejich přesměrováním (Dobrovodský potok). Velké povodně se i přesto vyskytly v lednu [[1920]], srpnu [[1925]], březnu [[1940]] a červenci [[1954]]. Riziko povodní od Vltavy výrazně pokleslo na konci 50. let, kdy byla postavena [[vodní nádrž Lipno]]. Město tak postihly až [[Povodeň v Česku (2002)|pětisetletá povodeň]] v srpnu [[2002]], největší v historii Českých Budějovic (průtok vody Malší a Vltavou byl deset až patnáctkrát vyšší oproti průměru a asi o polovinu vyšší než při rozsahem následujících povodních z let [[1888]] a [[1890]]). Při všech těchto povodních trpělo jak centrum města, tak některé jeho další části (obzvlášť exponovaná je [[Havlíčkova kolonie]] podél Malše).
+
-
 
+
-
=== Přírodní zajímavosti ve městě a okolí ===
+
-
 
+
-
* [[Přírodní rezervace]] [[Vrbenské rybníky]] na severozápadním okraji města
+
-
* [[Přírodní památka]] [[Tůně u Špačků]] na jižním okraji města na břehu [[Malše]]
+
-
* [[Stromovka (České Budějovice)|Stromovka]] – park na západojihozápad od centra města (významný krajinný prvek)
+
-
* [[Památný strom|Památné stromy]]: [[jinan dvoulaločný]] u piaristického kláštera, [[lípa malolistá]] u plaveckého stadionu, jinan dvoulaločný v areálu Lannovy loděnice, [[buk lesní]] červenolistý v Dukelské ulici.
+
-
* park [[Na Sadech]] – parčík v centru města s kolonií [[havran polní|havranů polních]]
+
-
* [[Chráněná krajinná oblast Blanský les]] – západně a jihozápadně od města
+
-
 
+
-
== Obyvatelstvo ==
+
-
 
+
-
=== Složení obyvatelstva ===
+
-
{| class="wikitable" style="float:right; margin-left:1em"
+
-
!Rok !! Obyvatel
+
-
|-
+
-
|[[1900]] || 45 778
+
-
|-
+
-
|[[1910]] || 55 099
+
-
|-
+
-
|[[1921]] || 57 869
+
-
|-
+
-
|[[1930]] || 59 477
+
-
|-
+
-
|[[1950]] || 56 132
+
-
|-
+
-
|[[1961]] || 64 661
+
-
|-
+
-
|[[1970]] || 76 699
+
-
|-
+
-
|[[1980]] || 88 448
+
-
|-
+
-
|[[1991]] || 97 243
+
-
|-
+
-
|[[2001]] || 97 339
+
-
|}
+
-
Drtivá většina budějovických obyvatel jsou [[Češi]] (94,9 % podle [[sčítání lidu 2001]]). Významnou [[menšina|etnickou menšinu]] tvoří [[Romové]], kteří se ovšem většinou hlásí k české [[národnost]]i (oproti odhadovanému počtu necelých 2000 Romů se k romské národnosti přihlásilo v roce [[2001]] jen 125 obyvatel). Počet obyvatel [[Slováci|slovenské]] národnosti (1,15 %) je pod celostátním průměrem.
+
-
 
+
-
V minulosti žil ve městě významný podíl [[Němci|Němců]]. Poměr německého a českého obyvatelstva kolísal od založení Budějovic po asi [[16. století]], kdy Němci získali značnou převahu jak v celkovém počtu obyvatel, tak v řadách vedoucích představitelů města (nutno však dodat, že národnosti se až do [[19. století]] obecně nepřikládal velký význam a asi nejvýraznější projev národnostního rozštěpení města spočíval v tom, že zaměstnávalo dva písaře, českého a německého). K výrazné [[politika|politické]] a [[Společnost|společenské]] polarizaci došlo až v polovině 19. století. Tehdy také začal klesat podíl Němců v Budějovicích díky vyšší porodnosti Čechů a zejména příchodu nových obyvatel z českého [[venkov]]a. V roce [[1880]] se už poměr vyrovnal a v roce [[1930]] klesl podíl německého obyvatelstva na 14 %. Německá [[menšina]] přestala ve městě existovat po [[druhá světová válka|druhé světové válce]], kdy byla drtivá většina obyvatel německé národnosti vysídlena do Rakouska či Německa.
+
-
 
+
-
Druhou výraznou etnickou menšinu v historii města představovali [[Židé]]. První židovské rodiny se v Budějovicích usídlily v roce [[1341]], na počátku [[16. století]] však byly Židům odebrány děti a dospělí vyhnáni z města. Až v roce [[1849]] byly státní i městské protižidovské restrikce zrušeny. Na přelomu 19. a [[20. století]] činil podíl Židů mezi obyvateli města 4-6 %, pak výrazně klesl kvůli [[emigrace|emigraci]] a patrně i opouštění [[Judaismus|židovského náboženství]] a [[zvyk]]ů v rámci [[asimilace (sociologie)|asimilace]] s ostatním obyvatelstvem. Při [[sčítání lidu]] v roce [[1930]] se přihlásilo k židovské národnosti již jen 168 osob. Židovská menšina přestala ve městě existovat za druhé světové války, kdy se většina budějovických Židů stala obětí [[holokaust]]u a zbytek se rozprchl po světě.
+
-
 
+
-
Na demografické složení Českých Budějovic má v akademickém roce výrazný vliv [[Jihočeská univerzita]] (v roce 2008 měla přes 11 000 posluchačů<ref> http://www.jcu.cz/data_fakta</ref>). Přespolní studenti bydlí na kolejích nebo si pronajímají byty především na blízkém [[sídliště Máj|sídlišti Máj]], často v ulici Václava Volfa a okolí, kde jsou vzhledem k vysoké koncentraci problematických obyvatel nižší nájemné i ceny bytů.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6281255 Segregace sociálně slabých]</ref>
+
-
 
+
-
=== Náboženský život ===
+
-
* ''Více viz na stránce [[Českobudějovické kostely a modlitebny]]''
+
-
Jako v celé republice je většina obyvatel Českých Budějovic [[bez vyznání]] (58,6 % z 97 339 v roce [[2001]]), dalších 12,6 % obyvatel při [[sčítání lidu]] v roku [[2001]] [[světový názor|vyznání]] neuvedlo.<ref name=CSU>[[Český statistický úřad|ČSÚ]]: [http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce/544256?OpenDocument Sčítání lidu]</ref>
+
-
 
+
-
Daleko početně nejzastoupenějším [[náboženství]]m je [[křesťanství]], které reprezentuje především [[římskokatolická církev]], k níž se hlásí 23,9 % obyvatel.<ref name=CSU/> Její pozici posiluje, že město je centrem [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]] a působí v něm několik katolických řádů a kongregací: [[Salesiáni Dona Bosca|salesiáni]], [[Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti|petríni]], tzv. [[Kongregace sester Nejsvětější Svátosti|petrinky]] a [[Kongregace Školských sester de Notre Dame|Školské sestry Notre Dame]]. (V historii byly ve městě zastoupeny i řády [[Řád bratří kazatelů|dominikánů]], [[Řád zbožných škol|piaristů]], [[Kongregace Nejsvětějšího Vykupitele|redemptoristů]], [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínů]] a [[Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského|boromejek]].) Významnou roli hraje katolické školství, které v Českých Budějovicích tvoří 2 [[mateřská škola|mateřské]], 1 [[základní škola]] a [[Biskupské gymnázium J. N. Neumanna]]; důležitá je také [[Teologická fakulta Jihočeské univerzity]]. Mimoto v Budějovicích působí Salesiánské středisko mládeže. V římskokatolickém [[kostel Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích|kostele Obětování Panny Marie]] se každou druhou neděli slouží tzv. [[tridentská mše]]. Tamtéž se rovněž v neděli konají [[řeckokatolická církev|řeckokatolické]] bohoslužby pro řeckokatolíky z Budějovic a okolí.
+
-
 
+
-
Následují [[církev československá husitská]] (1180 členů), [[českobratrská církev evangelická]] (505), [[pravoslaví|pravoslavná církev]] (146) a [[Svědkové Jehovovi]] (176).<ref name=CSU/> [[Církev bratrská]] sice není v Budějovicích příliš zastoupena, ale sídlí zde její samostatný sbor, jehož [[Modlitebna církve bratrské (České Budějovice)|hlavní modlitebna]] je centrem pro celou oblast jižních Čech. Aktivní vyhledávání nových věřících pomocí podomních pochůzek ve městě provádějí ve velkém rozsahu [[Svědkové Jehovovi]] a zejména [[Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů|mormoni]].
+
-
 
+
-
== Městská správa a politika ==
+
-
České Budějovice jsou [[statutární město]] s [[magistrát]]em a [[primátor]]em. [[Zastupitelstvo obce|Zastupitelstvo]] města má 45 členů, rada dohromady 11. Politicky jsou dlouhodobě považovány za baštu [[Občanská demokratická strana|ODS]].
+
-
 
+
-
=== Komunální volby ===
+
-
ODS zvítězila ve všech českobudějovických [[komunální volby|komunálních volbách]] od r. [[1994]], kdy měla primátora, až po rok [[2006]] (v letech [[1998]]-[[2002]] však byla v opozici, neboť se proti ní sjednotily [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Unie svobody - Demokratická unie|US]] a [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], které tak ovládly vedení města, na čemž nic nezměnily ani mimořádné volby v červnu [[1999]], vyvolané hromadnou rezignací 16 zastupitelů ODS v prosinci 1998). Po volbách [[2002]] ODS uzavřela koalici s KDU-ČSL, které zůstal primátor; učinila tak i v roce [[2006]], kdy získala těsnou většinu v zastupitelstvu (23) a primátora. Přerušení hegemonie ODS v českobudějovické komunální politice přinesly rozbroje v českobudějovické ODS v roce [[2010]], kdy část zastupitelů této strany krátce před volbami s pomocí opozice svrhla vlastního primátora [[Juraj Thoma|Juraje Thomu]] a posléze v koalici s lidovci zvolila staronovým primátorem [[Miroslav Tetter|Miroslava Tettera]]. V následných volbách ovšem drtivě zvítězili Thomovi ''[[Občané pro Budějovice]]'' (26,27 %), daleko před až třetí ODS (14,89 %), jejíž lidovečtí spojenci se navíc do zastupitelstva vůbec nedostali.
+
-
 
+
-
=== Ostatní volby ===
+
-
ODS dlouhodobě dominuje ve volbách do Sněmovny a všechny [[Senát Parlamentu České republiky|senátní]] volby vyhrál její kandidát [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]]. ODS v Budějovicích a přilehlých městech zvítězila dokonce i v jinak všeobecně neúspěšných [[Volby do zastupitelstev krajů 2008|volbách do krajských zastupitelstev]] v roce [[2008]], ani to ovšem nezabránilo její celkové porážce v rámci [[Jihočeský kraj|Jihočeského kraje]].<ref>http://ceskobudejovicky.denik.cz/volby-2008/volby_modry_dum_cb20081020.html</ref>
+
-
 
+
-
== Odkazy ==
+
-
=== Externí odkazy ===
+
-
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/Category:%C4%8Cesk%C3%A9_Bud%C4%9Bjovice Kategorie České Budějovice] na ''[[Wikimedia Commons]]''
+
-
* [http://www.c-budejovice.cz/ České Budějovice - oficiální stránka města]
+
-
* [http://www.budnews.cz BudNews – zpravodajství]
+
-
* [http://www.rozhlas.cz/cb Český rozhlas – zprávy z regionu]
+
-
* [http://www.geo-cz.com/mikulas05/index.htm Informace o archeologických průzkumech v centru města]
+
-
 
+
-
=== Literatura ===
+
-
* ''[[Encyklopedie Českých Budějovic]]'', Statutární město České Budějovice a NEBE s. r. o., České Budějovice [[2006]], 2. opravené a rozšířené vydání (ISBN 80-239-6706-1)
+
-
=== Reference ===
+
-
<references/>
+

Verze z 4. 1. 2011, 15:32

http://youporn.com/watch/308202/german-blonde-gets-her-pussy-split-by-black-cock/?from=old_rating

Osobní nástroje