Řehoř Naziánský

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Založena nová stránka: '''Řehoř Naziánský''' (na Východě nazýván Řehoř Teolog), (asi 330390), učitel Církve, cařihradský arcibiskup, jeden z [[Kappadočtí …)
m
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Řehoř Naziánský''' (na Východě nazýván Řehoř [[Teolog]]), (asi [[330]] – [[390]]), [[učitel Církve]], cařihradský [[arcibiskup]], jeden z [[Kappadočtí otcové|Kappadockých otců]], přítel a spolupracovník sv. [[Basil Veliký|Basila Velikého]], [[teolog]] a [[básník]]. Církev ho uctívá jako světce, podle tradičního římského kalendáře [[9. květen|9. května]], podle pokoncilní úpravy kalendáře [[2. leden|2. ledna]] (spolu se sv. Basilem Velikým). Křesťanský Východ ho liturgicky ctí [[25. leden|25. ledna]] a [[30. leden|30. ledna]] (spolu s Basilem Velikým a Janem Zlatoústým).
+
'''Řehoř Naziánský''' (na Východě nazýván Řehoř [[Teolog]]), (asi [[330]] – [[390]]), [[učitel Církve]], cařihradský [[arcibiskup]], jeden z [[Kappadočtí otcové|Kappadockých otců]], přítel a spolupracovník sv. [[Basil Veliký|Basila Velikého]], [[teolog]] a [[básník]]. Církev ho uctívá jako světce, podle tradičního římského kalendáře [[9. květen|9. května]], podle pokoncilní úpravy kalendáře [[2. leden|2. ledna]] (spolu se sv. Basilem Velikým). Křesťanský Východ ho liturgicky ctí [[25. leden|25. ledna]] a [[30. leden|30. ledna]] (spolu s Basilem Velikým a [[Jan Zlatoústý|Janem Zlatoústým]]).
 +
 
== Život==
== Život==
Narodil se v [[Nazianz|Nazianzu]] v [[Kappadocie|Kappadokii]], kde byl jeho otec Řehoř Naziánský st. biskupem. Jeho matka Nonna a další dva sourozenci jsou také ctěni jako světci.  
Narodil se v [[Nazianz|Nazianzu]] v [[Kappadocie|Kappadokii]], kde byl jeho otec Řehoř Naziánský st. biskupem. Jeho matka Nonna a další dva sourozenci jsou také ctěni jako světci.  
-
Řehoř studoval v kappadocké [[Césarea|Césareji]], v [[Alexandrie|Alexandrii]] a [[Atény|Aténách]]. Během studií se seznámil se sv. Basilem Velikým, s kterým tvořili „vznešený pár“.<ref>J. Novotný: ''Basil Veliký a jeho doba; Basil Veliký. Moralia'', Refugium, Velehrad 1999, s. 24.</ref> Podle vyjádření samotného Řehoře znali jen dvě cesty – do chrámu a do školy.<ref>Řehoř Naziánský, ''Oratio 43''; srov. J. Novotný, cit. dílo, s. 24.</ref> [[Křest]] ale přijal až v dospělosti, v závěrečné fázi svého studia, asi roku [[357]]. Poté spolu se sv. Basilem přebýval v prvotním basiliánském společenství u řeky Iris v provincii [[Pont|Pontu]]. Zde se spolu s ním podílel na vytvoření antologie z děl [[Origenes|Origena]] – tzv. [[Filokalia|Filokalii]].<ref>[http://www.tertullian.org/rpearse/manuscripts/origen_philocalia.htm Manuskripty ''Filokalie''] Tuto Filokalii nezaměňovat se stejnojmenou sbírkou duchovních textů církevních Otců východní křesťanské tradice, zabývající se především tzv. hésychasmem. Ta vyšla i česky a informace o ní lze najít na [http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=156 www.theofil.cz ].</ref> Asi roku [[362]] byl svým otcem vysvěcen na [[kněz|kněze]]. Veden [[pokora|pokorou]] a zálibou v [[kontemplace|kontemplaci]] a skrytém životě, zdráhal se veřejně vykonávat kněžskou službu.<ref>Srov. Carmina ''De vita sua'' 2,1,11: PG 37,1053; [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8216 Benedikt XVI. v katechezi o Řehoři Naziánském dne 8. 8. 2007]</ref> Basil Veliký ho roku [[372]] vysvětil na biskupa [[Sasima|Sasimy]], Řehoř se však – z podobných důvodů jako po svém vysvěcení na kněze – nikdy neujal vedení této malé diecéze. Krátce spravoval po svém otci diecézi v Nazianzu, zanedlouho ale utekl do samoty kláštera v [[Seleucie|Seleucii]].  
+
Řehoř studoval v kappadocké [[Césarea|Césareji]], v [[Alexandrie|Alexandrii]] a [[Atény|Aténách]]. Během studií se seznámil se sv. Basilem Velikým, s kterým tvořili „vznešený pár“.<ref>J. Novotný: ''Basil Veliký a jeho doba; Basil Veliký. Moralia'', Refugium, Velehrad 1999, s. 24.</ref> Podle vyjádření samotného Řehoře znali jen dvě cesty – do chrámu a do školy.<ref>Řehoř Naziánský, ''Oratio 43''; srov. J. Novotný, cit. dílo, s. 24.</ref> [[Křest]] ale přijal až v dospělosti, v závěrečné fázi svého studia, asi roku [[357]]. Poté spolu se sv. Basilem přebýval v prvotním basiliánském společenství u řeky Iris v provincii [[Pont]]u. Zde se spolu s ním podílel na vytvoření antologie z děl [[Origenes|Origena]] – tzv. [[Filokalia|Filokalii]].<ref>[http://www.tertullian.org/rpearse/manuscripts/origen_philocalia.htm Manuskripty ''Filokalie''] Tuto Filokalii nezaměňovat se stejnojmenou sbírkou duchovních textů církevních Otců východní křesťanské tradice, zabývající se především tzv. [[Hesychasmus|hésychasmem]]. Ta vyšla i česky a informace o ní lze najít na [http://revue.theofil.cz/krestanske-pojmy-detail.php?clanek=156 www.theofil.cz ].</ref> Asi roku [[362]] byl svým otcem vysvěcen na [[kněz|kněze]]. Veden [[pokora|pokorou]] a zálibou v [[kontemplace|kontemplaci]] a skrytém životě, zdráhal se veřejně vykonávat kněžskou službu.<ref>Srov. Carmina ''De vita sua'' 2,1,11: PG 37,1053; [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8216 Benedikt XVI. v katechezi o Řehoři Naziánském dne 8. 8. 2007]</ref> Basil Veliký ho roku [[372]] vysvětil na biskupa [[Sasima|Sasimy]], Řehoř se však – z podobných důvodů jako po svém vysvěcení na kněze – nikdy neujal vedení této malé diecéze. Krátce spravoval po svém otci diecézi v Nazianzu, zanedlouho ale utekl do samoty kláštera v [[Seleucie|Seleucii]].  
-
Cařihradskými věřícími, kteří v důsledku arianismu postrádali pravověrného biskupa, se nechal roku [[379]] přemluvit k úkolu vést katolickou církev v [[Cařihrad|Cařihradě]]. Zde v malém kostelíku Anastasis pronesl věhlasné teologické řeči o [[Nejsvětější Trojice|Nejsv. Trojici]], které mu získaly titul Teolog. Ačkoliv ho koncilní otcové [[1. cařihradský koncil|druhého ekumenického koncilu]] v roce 381 potvrdili a oficiálně uvedli do úřadu cařihradského [[patriarcha|patriarchy]], Řehoř znechucen církevními spory a tím, že někteří biskupové zpochybňovali jeho volbu, i neúspěchem v řešení antiochijského [[schizma|schizmatu]] odmítl funkci a opustil Cařihrad. Krátce znovu spravoval diecézi v Nazianzu a poté od roku [[383]] až do konce svého života žil v ústraní a věnoval se asketickému životu, kontemplaci a psaní svých teologických a poetických prací.  
+
Cařihradskými věřícími, kteří v důsledku [[Ariánství|arianismu]] postrádali pravověrného biskupa, se nechal roku [[379]] přemluvit k úkolu vést katolickou církev v [[Cařihrad|Cařihradě]]. Zde v malém kostelíku Anastasis pronesl věhlasné teologické řeči o [[Nejsvětější Trojice|Nejsv. Trojici]], které mu získaly titul Teolog. Ačkoliv ho koncilní otcové [[1. cařihradský koncil|druhého ekumenického koncilu]] v roce 381 potvrdili a oficiálně uvedli do úřadu cařihradského [[patriarcha|patriarchy]], Řehoř znechucen církevními spory a tím, že někteří biskupové zpochybňovali jeho volbu, i neúspěchem v řešení [[Antiochia|antiochijského]] [[schizma|schizmatu]] odmítl funkci a opustil Cařihrad. Krátce znovu spravoval diecézi v Nazianzu a poté od roku [[383]] až do konce svého života žil v ústraní a věnoval se asketickému životu, kontemplaci a psaní svých teologických a poetických prací.  
Řehoř byl na rozdíl od svého přítele Basila Velikého povahy spíše nepraktické, v rozhodujících okamžicích jeho života se negativně projevovala jeho přecitlivělost a nerozhodnost. Vyhovoval mu tichý život v ústraní, kde vznikla většina jeho vynikajících teologických a básnických spisů. Za [[Učitel Církve|učitele Církve]] ho vyhlásil papež [[Pius V]]. v roce [[1568]].
Řehoř byl na rozdíl od svého přítele Basila Velikého povahy spíše nepraktické, v rozhodujících okamžicích jeho života se negativně projevovala jeho přecitlivělost a nerozhodnost. Vyhovoval mu tichý život v ústraní, kde vznikla většina jeho vynikajících teologických a básnických spisů. Za [[Učitel Církve|učitele Církve]] ho vyhlásil papež [[Pius V]]. v roce [[1568]].
 +
== Díla==
== Díla==
* '''Řeči''' – (celkem 44), kromě pěti teologických řečí (''Orationes 27-31'') jsou velmi významné ''Oratio 42'' (na rozloučenou, po zřeknutí se arcibiskupského stolce v Cařihradě) a ''Oratio 43'' In laudem Bas. Mag. (Pochvalná řeč na Basila Velikého).
* '''Řeči''' – (celkem 44), kromě pěti teologických řečí (''Orationes 27-31'') jsou velmi významné ''Oratio 42'' (na rozloučenou, po zřeknutí se arcibiskupského stolce v Cařihradě) a ''Oratio 43'' In laudem Bas. Mag. (Pochvalná řeč na Basila Velikého).
Řádka 15: Řádka 17:
== Odkazy ==
== Odkazy ==
=== Související stránky ===
=== Související stránky ===
-
* [[Basil Veliký]]
+
* [[Basil Veliký]] - [[Řehoř Nysský]] - [[Jan Zlatoústý]]
 +
 
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
-
[http://www.documentacatholicaomnia.eu/20_30_0329-0390-_Gregorius_Nazianzenus,_Sanctus.html Anglické překlady Řehořových děl]
+
* [http://www.documentacatholicaomnia.eu/20_30_0329-0390-_Gregorius_Nazianzenus,_Sanctus.html Anglické překlady Řehořových děl]
 +
* [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8216 Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (1)]
 +
* [http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8281 Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (2)]
 +
* [http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1471 Krisus je pokřtěn, úryvek z ''Oratia 39'' in sancta Lumina]
-
[http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8216 Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (1)]
 
-
 
-
[http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=8281 Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (2)]
 
-
 
-
[http://revue.theofil.cz/revue-clanek.php?clanek=1471 Krisus je pokřtěn, úryvek z ''Oratia 39'' in sancta Lumina]
 
=== Literatura ===
=== Literatura ===
Tomáš Špidlík: ''Řehoř Naziánský'', Úvod ke studiu jeho duchovní nauky, Refugium Velehrad-Roma 2010.
Tomáš Špidlík: ''Řehoř Naziánský'', Úvod ke studiu jeho duchovní nauky, Refugium Velehrad-Roma 2010.
=== Reference ===
=== Reference ===
-
 
+
<references />
-
<References />
+
[[Kategorie:Svatí]]
[[Kategorie:Svatí]]

Verze z 24. 7. 2012, 19:49

Řehoř Naziánský (na Východě nazýván Řehoř Teolog), (asi 330390), učitel Církve, cařihradský arcibiskup, jeden z Kappadockých otců, přítel a spolupracovník sv. Basila Velikého, teolog a básník. Církev ho uctívá jako světce, podle tradičního římského kalendáře 9. května, podle pokoncilní úpravy kalendáře 2. ledna (spolu se sv. Basilem Velikým). Křesťanský Východ ho liturgicky ctí 25. ledna a 30. ledna (spolu s Basilem Velikým a Janem Zlatoústým).

Obsah

Život

Narodil se v Nazianzu v Kappadokii, kde byl jeho otec Řehoř Naziánský st. biskupem. Jeho matka Nonna a další dva sourozenci jsou také ctěni jako světci.

Řehoř studoval v kappadocké Césareji, v Alexandrii a Aténách. Během studií se seznámil se sv. Basilem Velikým, s kterým tvořili „vznešený pár“.[1] Podle vyjádření samotného Řehoře znali jen dvě cesty – do chrámu a do školy.[2] Křest ale přijal až v dospělosti, v závěrečné fázi svého studia, asi roku 357. Poté spolu se sv. Basilem přebýval v prvotním basiliánském společenství u řeky Iris v provincii Pontu. Zde se spolu s ním podílel na vytvoření antologie z děl Origena – tzv. Filokalii.[3] Asi roku 362 byl svým otcem vysvěcen na kněze. Veden pokorou a zálibou v kontemplaci a skrytém životě, zdráhal se veřejně vykonávat kněžskou službu.[4] Basil Veliký ho roku 372 vysvětil na biskupa Sasimy, Řehoř se však – z podobných důvodů jako po svém vysvěcení na kněze – nikdy neujal vedení této malé diecéze. Krátce spravoval po svém otci diecézi v Nazianzu, zanedlouho ale utekl do samoty kláštera v Seleucii.

Cařihradskými věřícími, kteří v důsledku arianismu postrádali pravověrného biskupa, se nechal roku 379 přemluvit k úkolu vést katolickou církev v Cařihradě. Zde v malém kostelíku Anastasis pronesl věhlasné teologické řeči o Nejsv. Trojici, které mu získaly titul Teolog. Ačkoliv ho koncilní otcové druhého ekumenického koncilu v roce 381 potvrdili a oficiálně uvedli do úřadu cařihradského patriarchy, Řehoř znechucen církevními spory a tím, že někteří biskupové zpochybňovali jeho volbu, i neúspěchem v řešení antiochijského schizmatu odmítl funkci a opustil Cařihrad. Krátce znovu spravoval diecézi v Nazianzu a poté od roku 383 až do konce svého života žil v ústraní a věnoval se asketickému životu, kontemplaci a psaní svých teologických a poetických prací.

Řehoř byl na rozdíl od svého přítele Basila Velikého povahy spíše nepraktické, v rozhodujících okamžicích jeho života se negativně projevovala jeho přecitlivělost a nerozhodnost. Vyhovoval mu tichý život v ústraní, kde vznikla většina jeho vynikajících teologických a básnických spisů. Za učitele Církve ho vyhlásil papež Pius V. v roce 1568.

Díla

  • Řeči – (celkem 44), kromě pěti teologických řečí (Orationes 27-31) jsou velmi významné Oratio 42 (na rozloučenou, po zřeknutí se arcibiskupského stolce v Cařihradě) a Oratio 43 In laudem Bas. Mag. (Pochvalná řeč na Basila Velikého).
  • Poetická díla – např. De vita sua, Epitafy aj. Celkem napsal asi 400 básní s více než 16 000 verši. Podle obsahu je můžeme rozdělit na dogmatické, mravoučné, autobiografické, životopisné, hymny, elegie a epigramy.[5]
  • Dopisy (celkem 245).

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

Tomáš Špidlík: Řehoř Naziánský, Úvod ke studiu jeho duchovní nauky, Refugium Velehrad-Roma 2010.

Reference

  1. J. Novotný: Basil Veliký a jeho doba; Basil Veliký. Moralia, Refugium, Velehrad 1999, s. 24.
  2. Řehoř Naziánský, Oratio 43; srov. J. Novotný, cit. dílo, s. 24.
  3. Manuskripty Filokalie Tuto Filokalii nezaměňovat se stejnojmenou sbírkou duchovních textů církevních Otců východní křesťanské tradice, zabývající se především tzv. hésychasmem. Ta vyšla i česky a informace o ní lze najít na www.theofil.cz .
  4. Srov. Carmina De vita sua 2,1,11: PG 37,1053; Benedikt XVI. v katechezi o Řehoři Naziánském dne 8. 8. 2007
  5. Informace z webu řeckokatolické farnosti Zalužice
Osobní nástroje