Řehoř Naziánský

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
František (diskuse | příspěvky)
(Založena nová stránka: '''Řehoř Naziánský''' (na Východě nazýván Řehoř Teolog), (asi 330390), učitel Církve, cařihradský arcibiskup, jeden z [[Kappadočtí …)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 24. 7. 2012, 18:55

Řehoř Naziánský (na Východě nazýván Řehoř Teolog), (asi 330390), učitel Církve, cařihradský arcibiskup, jeden z Kappadockých otců, přítel a spolupracovník sv. Basila Velikého, teolog a básník. Církev ho uctívá jako světce, podle tradičního římského kalendáře 9. května, podle pokoncilní úpravy kalendáře 2. ledna (spolu se sv. Basilem Velikým). Křesťanský Východ ho liturgicky ctí 25. ledna a 30. ledna (spolu s Basilem Velikým a Janem Zlatoústým).

Obsah

Život

Narodil se v Nazianzu v Kappadokii, kde byl jeho otec Řehoř Naziánský st. biskupem. Jeho matka Nonna a další dva sourozenci jsou také ctěni jako světci.

Řehoř studoval v kappadocké Césareji, v Alexandrii a Aténách. Během studií se seznámil se sv. Basilem Velikým, s kterým tvořili „vznešený pár“.[1] Podle vyjádření samotného Řehoře znali jen dvě cesty – do chrámu a do školy.[2] Křest ale přijal až v dospělosti, v závěrečné fázi svého studia, asi roku 357. Poté spolu se sv. Basilem přebýval v prvotním basiliánském společenství u řeky Iris v provincii Pontu. Zde se spolu s ním podílel na vytvoření antologie z děl Origena – tzv. Filokalii.[3] Asi roku 362 byl svým otcem vysvěcen na kněze. Veden pokorou a zálibou v kontemplaci a skrytém životě, zdráhal se veřejně vykonávat kněžskou službu.[4] Basil Veliký ho roku 372 vysvětil na biskupa Sasimy, Řehoř se však – z podobných důvodů jako po svém vysvěcení na kněze – nikdy neujal vedení této malé diecéze. Krátce spravoval po svém otci diecézi v Nazianzu, zanedlouho ale utekl do samoty kláštera v Seleucii.

Cařihradskými věřícími, kteří v důsledku arianismu postrádali pravověrného biskupa, se nechal roku 379 přemluvit k úkolu vést katolickou církev v Cařihradě. Zde v malém kostelíku Anastasis pronesl věhlasné teologické řeči o Nejsv. Trojici, které mu získaly titul Teolog. Ačkoliv ho koncilní otcové druhého ekumenického koncilu v roce 381 potvrdili a oficiálně uvedli do úřadu cařihradského patriarchy, Řehoř znechucen církevními spory a tím, že někteří biskupové zpochybňovali jeho volbu, i neúspěchem v řešení antiochijského schizmatu odmítl funkci a opustil Cařihrad. Krátce znovu spravoval diecézi v Nazianzu a poté od roku 383 až do konce svého života žil v ústraní a věnoval se asketickému životu, kontemplaci a psaní svých teologických a poetických prací.

Řehoř byl na rozdíl od svého přítele Basila Velikého povahy spíše nepraktické, v rozhodujících okamžicích jeho života se negativně projevovala jeho přecitlivělost a nerozhodnost. Vyhovoval mu tichý život v ústraní, kde vznikla většina jeho vynikajících teologických a básnických spisů. Za učitele Církve ho vyhlásil papež Pius V. v roce 1568.

Díla

  • Řeči – (celkem 44), kromě pěti teologických řečí (Orationes 27-31) jsou velmi významné Oratio 42 (na rozloučenou, po zřeknutí se arcibiskupského stolce v Cařihradě) a Oratio 43 In laudem Bas. Mag. (Pochvalná řeč na Basila Velikého).
  • Poetická díla – např. De vita sua, Epitafy aj. Celkem napsal asi 400 básní s více než 16 000 verši. Podle obsahu je můžeme rozdělit na dogmatické, mravoučné, autobiografické, životopisné, hymny, elegie a epigramy.[5]
  • Dopisy (celkem 245).

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Anglické překlady Řehořových děl

Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (1)

Katecheze papeže Benedikta XVI. o Řehořovi Naziánském (2)

Krisus je pokřtěn, úryvek z Oratia 39 in sancta Lumina

Literatura

Tomáš Špidlík: Řehoř Naziánský, Úvod ke studiu jeho duchovní nauky, Refugium Velehrad-Roma 2010.

Reference

  1. J. Novotný: Basil Veliký a jeho doba; Basil Veliký. Moralia, Refugium, Velehrad 1999, s. 24.
  2. Řehoř Naziánský, Oratio 43; srov. J. Novotný, cit. dílo, s. 24.
  3. Manuskripty Filokalie Tuto Filokalii nezaměňovat se stejnojmenou sbírkou duchovních textů církevních Otců východní křesťanské tradice, zabývající se především tzv. hésychasmem. Ta vyšla i česky a informace o ní lze najít na www.theofil.cz .
  4. Srov. Carmina De vita sua 2,1,11: PG 37,1053; Benedikt XVI. v katechezi o Řehoři Naziánském dne 8. 8. 2007
  5. Informace z webu řeckokatolické farnosti Zalužice
Osobní nástroje