Ukázat zdroj

[[File:ŘehořXVI.jpg|thumb|260px|'''Řehoř XVI.''']]
'''Řehoř XVI.'''  ([[18. září]] [[1765]] – [[1. červen]] [[1846]]), vlastním jménem '' Bartolomeo Alberto Cappellari'',  byl v letech [[1831]]–[[1846]] [[papežem]]. 

== Život ==

Pocházel z Belluna na benátském území, které tehdy patřilo Rakousku. V 18 letech vstoupil do kamaldulské řehole, kde proslul pílí, nadáním a bezúhonným životem. Stal se [[opat | opatem]] kláštera San Gregorio, profesorem teologie v Římě, generálem svého řádu, r. 1825 ho papež [[Lev XII.]] jmenoval [[kardinál | kardinálem]] a nakonec byl zvolen papežem. Biskupské svěcení však obdržel až po svém zvolení papežem. Je tak prozatím posledním pontifikem, který byl zvolen, aniž by byl předtím biskupem.

== Pontifikát ==

Za svůj vzor si vyvolil [[Řehoř VII. | sv. Řehoře VII.]], velkého bojovníka za práva Církve. Založil také [[Řád sv. Řehoře Velikého]], který se pro zásluhy o Církev udílí dodnes.  Je autorem známé protiliberální [[encyklika | encykliky]] [[Mirari vos]], kterou vydal r. [[1832]]. 

Během svého pontifikátu [[Svatý | svatořečil]] pět osob a třicet tři [[Beatifikace | blahoslavil]]. Roku [[1839]] [[bula | bulou]] [[In Supremo Apostolatus]] odsoudil obchodování s otroky.


===Církevní stát===

Za jeho nástupu na papežský trůn se nacházel již [[papežský stát]] v troskách. Papež fakticky ovládal pouze město [[Řím]] a jeho okolí. Prakticky všechna větší města svrhla papežskou vládu a prohlásila se za součást budoucího italského státu. Řehoř XVI. se proto obrátil se žádostí o pomoc do [[Vídeň | Vídně]] na knížete [[Klemens Wenzel von Metternich | Metternicha]]. Rakouská armáda vzpouru v papežském státě potlačila a udržovala obyvatele v polušnosti až do r. [[1838]]. Po odchodu rakouské armády se znovu revoluční hnutí začalo projevovat. 

Jako světský vládce zavedl paroplavbu na [[Tibera | Tibeře]], založil egyptské a etruské muzeum, rozšířil vatikánskou knihovnu, pokračoval ve vykopávkách na [[Forum Romanum]] a dokončoval obnovu [[Bazilika sv. Pavlaba | baziliky sv. Pavla]], která byla poničena požárem r. [[1823]].

===Perzekuce katolíků v Rusku===

Do pontifikátu Řehoře XVI. spadá utiskování katolíků zejména [[Řeckokatolická církev | východního obřadu]] v Rusku pravoslavným carem [[Mikuláš I. | Mikulášem I.]] ([[1825]] – [[1855]]). Ten již r. [[1826]] zakázal tisk uniatských katechismů, zrušil biskupství v Lucku a omezil počet řeckokatolických klášterů. Po listopadovém povstání r. [[1830]] nastalo dramatičtější pronásledování katolíků. Car zrušil přes dvě stě klášterů, všechny církevní školy a semináře. Latinští kněží nesměli posluhovat uniatům svátosmi. Smíšená manželství mezi uniaty a římskými katolíky směla být uzavírána pouze před [[pravoslaví | pravoslavným]] knězem.  Úslužní biskupové prohlásili tzv. [[Brestská unie | Brestkou unii]] z r. [[1596]] za zrušenou a žádali o přijetí k pravoslaví. 

Roku [[1854]] navštívil car Řehoře XVI. v Římě, kde se papeži podařilo dojednat konkordát s carskou vládou, od kterého si sliboval ukončení perzekuce katolíků v Rusku. Bohužel tento dokument zůstal pouze mrtvou literou.

===Pyrenejský poloostrov===

Velké těžkosti byly způsobeny ve Španělsku Církvi špatnou vládou, silným vlivem [[liberalismus | liberální]] Francie, působením [[Svobodné zednářství | zednářských lóží]] a závislostí Církve na státě. Velký konflikt nastal r. [[1834]], kdy byly řeholní osoby obviněny, že údajně otrávily studně a vyvolaly tak choleru, která v té době řádila. Poštvaný lid vypaloval konventy a terorizoval duchovní. Vláda vydávala zákony proti kléru jakožto proti velezrádcům. O rok později došlo k uzavření [[Tovaryšstvo Ježíšovo | jezuitských kolejí]] a klášterů a konfiskaci jejich majetku ve prospěch státu, který tak řešil své dluhy. Působit směli jen kněží, kteří obdrželi státní svolení k vysluhování svátostí. Roku [[1842]] byl zakázán a přísně stíhán jakýkoliv styk s Římem.

=== Externí odkazy ===

* [http://vendee.cz/texty/mirari_vos.html Encyklika Řehoře XVI. Mirari vos v češtině] na ''[[Vendeé]]''

=== Reference ===
<references/>

[[Kategorie:Řehoř XVI.]]
[[Kategorie:Papežové]]
[[Kategorie:Narození 1765]]
[[Kategorie:Úmrtí 1846]]