Šošůvka

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Obec Šošůvka se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Od okresního města je vzdálena 11 km. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 733 obyvatel.

Obsah

Jméno

Etymologie slova Šošůvka je rozmanitá. Nejčastěji se odvozuje od německého výrazu schowwisein, což znamená 'místo vychrů a bouří. Staročeský výraz sosna však naopak označuje plastev medu. Obojí se navzájem nevylučuje, geo-hydrometeorlogické

Přírodní podmínky

Obec se nachází na Drahanské vrchovině v kraji plném dévonský vápenců (Moravský kras). Nejvyšším vrcholem obce je Helišova skála (306 m. n. m.)

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1374, kdy Mikuláš z Petrovic připsal manželce Dorotě ve vsi Šošůvka jeden lán. Další zápis pochází z roku 1437, kdy Vok V. z Holštejna prodává Hynkovi z Valdštejna holštejnské panství, k němuž patří i tři lány v Šošůvce. Část vsi patrně náležela k otaslavickému panství, protože ji po smrti svého nevlastního bratra Jana Pušky z Kunštátu nejml. zdědila jeho nevlastní sestra Machna z Valdštejna. Ta roku 1463 pohání Půtu ze Sovince a Doubravice, který v té době vlastnil hrad Holštejn, že jí protiprávně drží vsi Sloup, Šošůvku, Gadišinu, Bohdalůvku, Svatoňůvku, Vaňkouš, Hartmanice a les Bič.

Koncem 15. století měl v Šošůvce majetek Jakub ze Šárova, který ho prodal roku 1491 Ludmile z Kunštátu, jež byla manželkou Vratislava z Pernštejna. Ves se tak stala součástí plumlovského panství. V roce 1587 koupil vesnice Sloup, Šošůvku a pustou ves Bohdalevsko Bernard z Drnovic na Rájci. Od této doby se stala obec součástí rájeckého panství, které vlastnili od roku 1667 Rogendorfové a od roku 1763 Salmové.

V Dědině po mnoho let stála malá zvonička, ve které byl zvonek s vročením 1723. Podle některých hypotéz se tento zvonek nacházel v původní kapli Panny Marie Bolestné ve Sloupě, ze které nakonec vznikl současný farní kostel.

Nejvýznamnějším hospodářským stavením je v posledních letech kozí farma u Sedláků v Dědině. Rodina se po restituci na počátku devadesátých let rozhodla nejen obnovit své selské stavení, ale také využít jeho ekonomického potenciálu, což vedlo ke vzniku menší sýrárny a značce Sýry Sedlák.

Po Sametové revoluci zvítězila v prvních volbách KDU-ČSL, která zde následně vítězila i v dalších volbách až do roku 2010, kdy zvítězila strana SNK - Evropští demokraté pod vedením Stanislava Šindelky.

Politické uspořádání

Po roce 1989 se čelním politickým činitelem v obci na dlouho dobu stala KDU-ČSL, která opakovaně vítězila ve všech komunálních volbách. Starostou obce byl pak dlouhodobě od roku 2002 František Ostrovský, který však byl členem lidové strany jen krátce a pak již vystupoval jen jako nezávislý kandidát na lidovecké kandidátce. Po úplném rozkladu místní buňky KSČM (naposledy kandidovala v roce 2002 s ziskem jednoho mandátu[1]) jsou jediným protivníkem lidové strany v obci nezávislí kandidáti, kteří utvářeli po několik let různá volební uskupení. Prvním výrazným projektem bylo hnutí SNK - Cesta vpřed, které ve volbách roku 2006 získalo dva mandáty[2] a ve volbách roku 2010 se stalo polotickým vítězem, když získalo čtyři mandáty ze sedmi možných.[3] Ve volbách roku 2014 opět vstoupí kandidátky KDU-ČSL a nezávislých kandidátů (Spolu s vámi).[4]

Kultura a nepolitická sdružení

Každoročně obec pořádá tradiční Václavské hody (zpravidla poslední víkend v září po sv. Václavu), kdy se pořádá krojová veselice, nedělní průvod chasy obcí zakončený tancem před kulturním domem. Tradice kroje byla v obci obnovena po mnohaleté odmlce roku 1983. Chasa pravidelně čítá 6-10 párů převážně svobodných mladých lidí. Samostatnou taneční moravskou besedu od nynějška doplňuje i taneční beseda místních dětí.

Při zdejší kapli původně vznikl také sbor dětí šošůvské kaple, který postupně přerostl ve scholu, která hraje a zpívá nejen při bohoslužbách, ale také samostatně doprovází svým zpěvem každoroční svatováclavské hody, rozsvěcování vánočního stromku a nebo zpívá na požádání na dalších menších kulturních akcí. V jejím repretoáru jsou zpravidla písně pro všechny generace od lidových až po hity Vlasty Rédla nebo Čechomoru.

V obci je aktivní mimo jiné Český svaz zahrádkářů, Společenství živého růžence a Občanské sdružení Šošůvská kaple.[5] Sportovci mají k dispozici místní Tělovýchovnou jednotu, která provozuje vlastní hřiště se zázemím. Místní Sbor dobrovolných hasičů, který má jak ženskou a mužskou sekci tak i dorost, se pravidelně zúčasťnuje okresních i krajských soutěží v požárním sportu.

Pamětihodnosti a významná místa

  • Kaple svatého Václava a svaté Anežky České z roku 2002
  • Tzv. Bílý kříž u cesty na Holštejn z roku 1855
  • Zvonička s umíráčkem na bráně
  • Fragment zvonku s vročením 1723 z původní zvoničky v Dědině.
  • Kaplička Panny Marie Bolestné na Příhoně
  • Prameniště Troubky s fragmenty vodovodu směřujícího na hrad Holštejn
  • Obrázek Nejsvětější Trojice (současná podoba z roku 1998) při polní cestě na Holštejn.

Literatura

  • Jan Kneis, Blanský okres
  • Ladislav Soldán (ed.), Šošůvka - 700 let, vydalo MNV Šošůvka, 1974

Odkazy

Související články

Okolní obce

Vysočany - Sloup - Holštejn - Ostrov u Macochy

Externí odkazy

Reference

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unportedcreativecommons.org.

  1. http://volby.cz/pls/kv2002/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6201&xobec=582484&xstrana=0&xodkaz=1
  2. http://volby.cz/pls/kv2006/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6201&xobec=582484&xstrana=0&xodkaz=1
  3. http://volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=1&xnumnuts=6201&xobec=582484&xstrana=0&xodkaz=1
  4. http://volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=11&xdz=1&xnumnuts=6201&xobec=582484&xstrana=0
  5. Stránky sdružení - http://kaple.sosuvka.com
Osobní nástroje