1900

Z Katopedia

19. století/ 2. polovina

1851 • 1852 • 1853 • 1854 • 1855 • 1856 • 1857 • 1858 • 1859 • 1860 • 1861 • 1862 • 1863 • 1864 • 1865 • 1866 • 1867 • 1868 • 1869 • 1870 • 1871 • 1872 • 1873 • 1874 • 1875 • 1876 • 1877 • 1878 • 1879 • 1880 • 1881 • 1882 • 1883 • 1884 • 1885 • 1886 • 1887 • 1888 • 1889 • 1890 • 1891 • 1892 • 1893 • 1894 • 1895 • 1896 • 1897 • 1898 • 1899 • 1900

Rok 1900

Obsah 1 Události 1.1 Svět 1.2 České země 1.3 Narození 1.4 Úmrtí 2 Odkazy 2.1 Související články 2.2 Externí odkazy 2.3 Poznámky a reference

Události

Svět

• 1. leden - Nigérie se stala britským protektorátem
• 4. leden - vypukly nepokoje a stávky pracujících v některých evropských uhelných dolech (Lutych, Moravská Ostrava, západní Čechy
• 5. leden - John Edward Redmont vyzval Iry k otevřenému povstání proti unii s Velkou Británií
• 9. ledne - z egyptské Kahiry vyjel první vlak do súdánského Chartúmu
• 14. leden - v Římě se uskutečnila premiéra opery Giacoma Pucciniho Tosca
• 16. leden - došlo k obratu v búrské válce, kdy získala britská vojska převahu nad vojsky holandských osadníků a postupně si podmanila veškeré jejich území v jižní Africe.
• 18. leden - v Rakousku byla jmenována úřednická vláda E. Koerbera, jejímž úkolem bylo vyřešit národní a hospodářskou krizi ve státě (do vlády byl navíc jmenován i Čech A. Rezek, jako nositel funkce ministr-krajan)
• 20. leden - V německé Spolkové radě byla projednána vládní předloha o německém válečném loďstvu, která později jako tzv. Tirpitzův zákon vedla zdvojnásobení loďstva a jeho dalšímu mohutnému zbrojení.
• 24. leden - Londýn a Pretoria se pokusili zprostředkovat mír v búrské válce
• 25. leden - princ Pchu-ťün byl ustanoven následníkem čínského císařského trůnu
• 1. únor - britský státní sekretář pro Indii informoval v Dolní sněmovně Parlamentu, že v Indii hladoví již kolem 49 miliónů lidí
• 3. únor - propukly mohutné stávky v Cáchách, Vídni, Budapešťi a Bruselu
• 6. únor
  • USA a Velká Británie ratifikovaly smlouvu, podle které si spolu s Německem rozdělili ostrov Samoa (Německo smlouvu ratifikovalo až 13. února)
  • Americký Senát ratifikoval závěry Haagské mírové konference a ustanovil Mezinárodní soudní dvůr
  • Na Štrbském plese se konalo mistrovství Evropy v rychlobruslení
• 9. únor - Američan Dwight F. Davis věnoval putovní pohár pro tenisová mistrovství světa družstev
• 14. únor - ruský car Mikuláš II. reagoval na petici finské inteligence požadující autonomii pro Finsko utužením samoderžáví nad touto zemí.
• 27.-28. únor - v Londýně založen Labour Representation Committee (předchůdce Labour Party v jehož čele stál Ramsay MacDonald
• 28. únor
  • Búrská válka - britské vojsko osvobodilo město Ladysmith v jižní Africe, které bylo předtím obsazeno Búry
  • Britská východní Afrika - Mombasa informovala, že telegrafní linka ugandské zeležnice byla natažena až do oblasti břehů Nilu
• 3. březen - skončila hornická stávka v německých uhlených revírech (v Čechách a na Moravě následovali o několik dní později)
  • V Berlíně se konal úspěšný koncert místní filharmonie z díla Antonína Dvořáka za řízení dirigenta Oskara Nedbala
• 8. březen - Na světové výstavě došlo k požáru divadla Théatre Francais
• 9. březen - německé ženy předali Německému říšškému sněmu petici, ve které požadovali připuštění žen k imatrikulaci a státním zkouškám na univerzitách
• 13. březen - Paul Krüger, prezident Transvaalu prohlásil Oraňský svobodný stát za součást búrské Jihoafrické republiky
• 14. březen - holandskému botanikovi Hugovi de Vries se při práci na mutační teorii podařilo objevit zapomenuté Mendelovy zákony o dědičnosti
• 20. březen - USA - ministr zahraničí John Hay prohlásil, že evropské mocnosti vyjádřily souhlas s politikou "otevřených dveří" v Číně
• 23. březen - pod vedením Arthura Evanse byly zahájeny archeologické vykopávky paláce bájného krále Mínóa v Knóssu na Krétě (30. 3. tam nalezl hliněné tabulky se starokrétským písmem)
• 31. březen - francouzský parlament schválil zákon o práci žen a dětí, jímž se omezovala pracovní doba těchto skupin obyvatelstva na 11 hodin denně.
• 1. duben
  • V rámci policejní reformy získali francouští policisté právo nosit zbraň
  • Řecký princ Jiří byl jmenován vysokým komisařem na Krétě
• 2. duben - v Belgii bylo rozhodnuto o zavedení povinné školní docházky
• 4. duben - v Bruselu byl spáchán neúspěšný atentát na britského následníka trůnu Alberta Eduarda.
• 9. duben - Búrská válka - oddíly Búrů porazili u Kapského města britské vojsko
• 12. duben - Kongres USA schválil zákon o statutu Portorika jako svobodného území (předtím podle Pařížské smlouvy z r. 1898 bylo přiřčeno Spojeným státům)
• 14. duben - v Paříži založena světová cyklistická organizace Union Cycliste Internationale
• 16. duben - v USA vyšel historicky první sešitek poštovních známek
• 24. duben - tisíce dělníků protestovali ve Vídni proti sociálnímu útlaku ze strany zaměstnavatelů a státu
• 25. duben - došlo k výbuchu v chemické továrně Elektron v Griesheimu poblíž Frankfurtu nad Mohanem. 12 lidí přišlo o život a přes 100 jich bylo zraněno.
• 29. duben - Na světové výstavě v Paříži došlo k neštěstí, když se zřítil most a zahynulo na něm devět lidí
• 30. duben - Ve Vaughaunu v americkém státě Mississippi došlo k železničnímu neštěstí, při němž strojvůdce Casey Jones setrval do poslední chvíle na brzdě, čímž zachránil životy cestujících, sám však zahynul^[1]
• 1. květen - v Paříži vyšlo základní dílo Smích filosofa Henriho Bergsona
• 2. květen - při výbuchu metanu v americkém dole u města Schofield (stát Utah) zahynulo více než 200 lidí
• 4. květen - začala několikadenní návštěva rakouského císaře Františka Josefa I. v Berlíně. Při ní došlo k utužení německo-rakouského spojenectví
• 5. květen - v Barceloně a v následujících dnech i celém Katalánsku došlo k hlubokým nepokojům v důsledku zvýšení daní
• 6. květen - Francie - ve volbách do obecních rad se prosadili kandidáti republikánů
• 7. květen - v Indii vytvořen fond pro boj s následky hladomoru
• 9. květen - byla zahájena druhá umělecká výstava berlínské secese
• 17. květen - v Číně počínají nepokoje, kdy hnutí Boxerů namířené proti křesťanům a přistěhovalcům se začalo šířit po celé severní části země. Cizinci začali prchat do měst(především Pekingu a dalších přístavů
• 21. květen - Rusko využilo čínských nepokojů a obsadilo Mandžusko
• 24. květen - Velká Británie anektovala Oraňský svobodný stát
• 27. květen - při volbách v Belgii bylo poprvé užito poměrného zastoupení
• 28. květen - v Portu bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce
• 29. květen - Boxeři zaútočili na Fengtainské nádraží v Pekingu a oblehli velvyslanectví Spojených států a dalších evropských států ve městě
• 31. květen
  • Búrská válka - Britové dobyli Johannesburg a Búrové se stáhli do Pretorie
  • Čína - císařským ediktem bylo pod trestem smrti zakázáno hnutí Boxerů
• 4. červen - Povstání Boxerů - Boxeři oblehli přístavní město Tchien-ťin a přerušili jeho železniční spojení s Pekingem
• 13. červen - Povstání Boxerů - německý vyslanec baron Klemens von Ketteler nařčen a obviněn z toho, že utloukl dva Číňany holí
• 14. červen
  • Ohrožení evropských velvyslanectví v Číně se stupňuje. Armáda Boxerů obklopujících Peking již čítala kolem 20.000 mužů.
  • Havajské ostrovy (přičleněné k USA 12. srpna 1898) se staly autonomním teritoriem USA. Jeho prvním guvernérem se stal Stanford Dole
• 19. červen
  • Povstání Boxerů - čínská vláda vyzvala vyslance všech zemí, aby do 24 hodin opustili město
  • Sněm republikánské strany zasedající ve Philadelfii navrhl na úřad prezidenta W. McKinleye, za viceprezidenta pak T. Roosevelt
• 20. červen - německý vyslanec baron Klemens von Ketteler byl zavražděn na ulici v Pekingu
• 21. červen - Hrabě Vladimir Lambsdorff se stal ruským ministrem zahraničí, ve které vystřídal hraběte Michaila Muravjova
• 22. červen - Povstání Boxerů - téměř všichni cizinci v Číně se uchýlili pod ochranu Britů. Boxeři se je snažili vypudit z domu vyslanectví a uchýlili se proto k tomu, že zapálili sousední budovu, ve které sídlila největší vědecká knihovna Číny
• 24. červen - Rusko naléhalo na zavedení ruštiny jako úředního jazyka ve Finsku
• 30. červen - Povstání Boxerů - německý křižník Kníže Bismarck odplul z Baltského moře do východní Asie
• 2. červenec - uskutečnil se první let vzducholodi LZ 1 Zeppelins pevnou kostrou
• 3. červenec - německý císař Vilém II. se chopil iniciativy k zahájení společných akcí s Brity v Číně
• 4. červenec
  • Búrská válka - britská vojska pod vedením lorda Robertse získala převahu, obsadila většinu búrských měst a získala nad územím z počátku kontrolu. Búrové však nekapitulovali a uchýlili se k partyzánské válce
  • USA - na svém sjezdu v Kansas city nominovala Demokratická strana jako svého kandidáta na úřad prezidenta W. J. Bryana a na post viceprezidenta A. Stevensona
  • V Paříži uvedeno do provozu nádraží d´Orsay
• 5. červenec - loď Deutschland III. získala při své první plavbě Modrou stuhu za nejrychlejší překonání severního Atlantiku (dosáhla maximální rychlosti 23,61 uzlů za hodinu)
• 9. červenec - britská Dolní komora Parlamentu spojila šest dřívějších kolonií ve federální stát a ustanovila tak Australský svaz. Stalo se tak po přijetí zákona Commonwealth of Australia Act.
• 14. červenec - Povstání Boxerů - Zahraniční vojenské jednotky, které již dorazili do Číny obsadili po prudkých bojích přístav Tchien-ťin. Po dobytí města je vyrabovali.
• 14.-22. červenec - v Paříži probíhaly II. olympijské hry
• 15. červenec - Rusko zrušilo carským příkazem deportace na Sibiř
• 16. červenec - počátek ruské ofenzívy v Mandžusku. Čínská vojska na Amuru byla zahnána na útěk.
• 19. červenec - bylo otevřeno pařížské metro
• 27. červenec - císař Vilém II. se rozloučil v Bremerhavenu s expedičním sborem vyslaným k potlačení boxérského povstání.
• 29. červenec - italský král Umberto II. se stal obětí atentátu v Monze. Atentátníkem byl mladý anarchista Gaetano Bresci (odsouzen 29. srpna k doživotnímu vězení
• 2. srpen - v Paříži se pokusil anarchista Francois Salson zastřelit perského šáha Muzaffarudína
• 6. srpen - Povstání Boxerů - pod vedením admirála Seymoura došlo k protiboxerské ofenzívě, expediční sbor čítající více než 20.000 ozbrojených mužů ze všech zástoupených států (s vyjímkou Německa, které ještě bylo na cestě k čínskému pobřeží) vyrazil z přístavu Tchien-ťin do Pekingu, přičemž srovnával se zemí úplně vše, co mu přišlo do cesty.
• 15. srpen - Čínská císařovna, která podporovala boxery uprchla se svým dozorem z Pekingu do Sianu. Jednotky spojeneckých mocností postupně obsazovaly a plenily Peking přičemž se jeho řádění nevyhnuly ani budovy jednotlivých instituců a pekingské observatoře
• 17. srpen - admirál Seymour obsadil celý Peking s vyjímkou Císařského města. Evropané byli osvobozeni.
• 27. srpen - byla zřízena první dálková autobusová trať mezi Londýnem a Leedsem. Na cestu dlouhou 320 kilometrů potřebovala autobus dva dny. Jezdil jednou týdně.
• 28. srpen - Povstání Boxerů - oddíly expedičního sboru spojeneckých mocností dobyly Císařské město, zastavili se však před branami Zakázaného města a vyzvali čínskou císařovnu, aby se vrátila. Povstání v hlavním městě bylo eliminováno. Na venkově však se jej stále nepodařilo vymítit.
• 29. srpen - spolu s atentáníkem G. Brescim byl odsouzen k osmi měsícům vězení také jeden katolický kněz, který prohlásil, že kralovražda je někdy oprávněná.
• 31. srpen - Búrská válka - vojska lorda Robertse okupovala Johannesburg. Búrové se stáhli do hor.
• 1. září - za přítomnosti evropských hodnostářů začaly v Istanbulu oslavy 25. výročí vlády tureckého sultána Abdülhami II., chalífy (tj. 'náměstka prorokova')
• 2. září - na demonstraci v irském Dublinu vystoupili nacionalisté s požadavkem, aby se Irsko vysvobodilo z britské nadvlády a vytvořilo samostatný stát.
• 3. září - Velká Británie připojila búrskou jihoafrickou republiku ke svým državám. Vůdce Burú Paul Krüger uprchl do Mosambiku. Většina partyzánů však i nadále pokračovala ve válce.
  • Rusové obsadili oba břehy Amuru, čímž realizovali plně svou touhu podmanit si Mandžusko. Do Evropy se dostali jen kusé zprávy o tom, jak bylo pobyto na 5.000 Číňanů, které Rusové vehnali do Amuru, kde je ubili a utopili.
• 7. září - kvůli obstrukci českých a jihoslovanských poslanců proti centralistické a germanizační politice byla rozpuštěna rakouská říšská rada
• 8. září - mohutný hurikán a následné přílivové vlny zničili město Galveston v americkém státě Texas. Zemřelo na 6000 lidí a škody přesáhly 20 milionů dolarů
• 11. září - v USA vstoupilo do stávky na 150.000 horníků
• 15. září - Búrové se obrátili na evropské mocnosti s prsobou, aby zasáhly do války v jižní Africe
• 17.-21. září - v Mohuči se konal sjezd Sociálně demokratické strany Německa
• 23. září - Povstání Boxerů - německý hrabě Alfred von Waldersee převzal velení nad evropským vojskem ve válce s boxery.
• 23.-27. září - konal se V. mezinárodní sjezd socialistických stran v Paříži
• 24. září - začal proces se slovenskými národovci, za to, že vyjádřili podporu dříve perzekuovanému novináři Ambru Pietorovi
• 4. říjen - britské jednotky potlačily povstání Ašantů na Zlatonosném pobřeží
• 10. říjen - v Pekingu se konaly porady vyslanců zemí, jejichž oddíly tvořily expediční sbor, jenž potlačil povstání Boxerů. Jednání rozhodla o přiřknutí trestů těm, kteří byli za povstání přímo zodpovědni. Další sankcí však bylo i zboření všech čínských pevností
• 14. říjen - Sigmund Freud započal léčením své asistentky rozvoj psychoanalýza
• 15. říjen - volby ve Velké Británii skončili vítězství konzervativců
• 16. říjen - Německo s Velká Británie rozhodly o budoucnosti Číny. Čínské území zachováno ve své původní rozloze, mořské pobřeží a řeky zůstaly pro všechny země volné (tzv. politika otevřených dveří)
• 18. říjen - německým kancléřem se stal Bernhard von Büllow
• 25. říjen - Velká Británie anektovala bývalou Búrskou jihoafrickou republiku a vytvořila z ní kolonii s názvem Transvaal
• 29. říjen - venezuelské území a především hlavní město Caracas postihlo mohutné zemětřesení, které se vyžádalo 50 mrtvých
• 30. říjen - Americký státní poklad vlastnil k tomuto datu zlato v celkové hodnotě 451 477 404 dolarů. Jednalo se na tu dobu o vůbec největší státní poklad a zásobu zlata na světě.
• 1. listopad - papež Lev XIII. promulgoval encykliku De redemptore
• 4. listopad - Švýcarští občané v referendu zamítli více než 70.000 hlasy požadavek menšinových politických stran na změnu volebního systému
• 5. listopad - Ve Španělsku byly pozastaveny všechny karlistické časopisy a kluby karlistů byly uzavřeny. Z důvodu těchto opatření musela být dokonce pozastavena platnost ústavy.
• 7. listopad - USA - Republikán William McKinley byl po tvrdém volebním boji zvolen prezidentem Spojených států amerických
  • V kanadských volbách zvítězila Liberální strana vedená Wilfriedem Laurierem
• 9. listopad - Čína uzavřela s Ruskem tajnou dohodu, díky níž opět získala za cenu mnoha ústupků kontrolu nad Mandžuskem. Rusové mohli i nadále udržovat a kontrolovat civilní správu podél sibiřské magistrály.
• 12. listopad - byla ukončena světová výstava v Paříži
• 24. listopad - Paříž přivítala exprezidenta Búrské jihoafrické republiky Pauluse Krügera
• 29. listopad - velení nad britskými jednotkami v jižní Africe převzal generál Horatio Kitchener
• 30. listopad - Výbor pro stavbu Panamského průplavu podal prezidentovi USA W. McKinleymu zprávu, podle které nejvýhodnější trasa průplavu vede přes území Nikaraguy
• 1. prosinec - novým mexickým prezidentem se stal Porfirio Díaz
• 2. prosinec - exprezident Búrské jihoafrické republiky a vůdce Búrů Paulus Krüger navštívil Kolín nad Rýnem. Německá vláda jej odradila od cesty do Berlína, čímž vyvolala silnou nelibost veřejnosti
• 12. prosinec - v rakouské částí Rakouska-Uherska (Předlitavsku) se uskutečnili volby do říšské rady. Skončily 18. ledna 1901
• 14. prosinec - Max Planck zveřejnil na zasedání Německé fyzikánlí společnost svoji teorii o záření černého tělesa.
• 16. prosinec - v tajném jednání si Francie a Itálie rozdělili sféry vlivu v severní Africe. Maroko připadlo Francii a Libye Itálii
• 23. prosinec - Americké oddíly porazily na Filipínách tamější povstalce
• 24. prosinec
  • Skončil Svatý rok. V římské bazilice sv. Petra byla symbolicky zazděna Svatá brána.
  • Vyslanci mocností akreditovaní v Pekingu předali představitelům čínského císařství seznam neodvolatelných mírových podmínek, které musí Čína splnit, aby zemi mohla opustit vojska cizích zemí.
  • V Lipsku vytištěno první číslo dělnických novin Iskra, které redigovali Georgij Vladimirovič Plechanov a Vladimír Iljič Lenin
• 28. prosinec - ve Francii bylo oznámeno zvýšení daně z alkoholu

České země

• 1. leden - v celém Rakousko-Uhersku byla dokončena měnová reforma. Výhradním platidlem se stala koruna zavedená r. 1892
• 13.-22. leden - na Ostravsku, Kladensku v severočeském a sokolovském revíru vypukla generální stávka horníků za zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby. Podle odhadu se jí zúčastnilo na 90.000 lidí.
• 28. leden - za účelem ochrany pražských památek vznikl Klub za starou Prahu. Jeho hlavním cílem bylo zabránit, aby historický ráz hlavního města nebyl narušován novou zástavbou
• 5. únor - začalo jednání česko - německé vyrovnávací komise ve Vídni. Snažila se především vyřešit národnostní otázku po zrušení jazykových nařízení. Konference bezvýsledně skončila 22. března
• 8. únor - Vojenský soud v Brně odsoudil několik záložníků ke 3 - 13 měsícům vězení za to, že namísto německého 'hier' se hlásili česky 'zde'
• 31. březen-1. duben - konal se ustanovující sjezd České strany lidové (realistické)
• 28. duben - v pražské Libni byla vyrobena první ryze česká lokomotiva
• 17. červen - v Praze ustanovena Národní rada česká
• 14. listopad - tragický výbuch plynu a následný požár v dole Pluto v Mostě byl příčinou smrti a zranění desítek horníků

Narození

• 4. leden - Bedřich Fučík, český literární kritik, historik a překladatel († 2. července 1984)
• 26. leden - Zdeněk Folprecht, český dirigent († 29. října 1961)
• 29. březen - Jiří Wolker, český básník († 3. leden 1924)
• 13. duben - Prokop Drtina, český politik († 16. října 1980)
• 10. květen - Zdeněk Bořek Dohalský, český politik a účastník protinacistického odboje za druhé světové války († 7. února 1945)
• 26. květen - Vítězslav Nezval, český básník († 6. dubna 1958)
• 3. červen - Vincent Makovský, český sochař († 28. prosince 1966)
• 19. červen - sv. Terezie Andská, řeholnice († 12. dubna 1920)
• 22. červen - Ladislav Rašín, novinář a politik, syn A. Rašína, účastník odboje za druhé světové války († 20. března 1945)
• 26. červen - František Muzika, český malíř († 1. listopadu 1974)
• 29. červen - Antoine de Saint-Exupéry, francouzský spisovatel a letec († 31. července 1944)
• 2. červenec - Rostislav Sochorec, český agrární podnikatel a lidovecký politik († 13. května 1948)
• 22. červenec - Zdeněk Kalista, český literární historik, prozaik, editor a překladatel († 17. června 1982)
• 28. červenec - Josef Knap, katolický spisovatel († 13. prosince 1973)
• 30. červenec - Vojtěch Tittelbach, český malíř († 1971)
• 5. srpen - Adolf Procházka ml., český lidovecký politik († 8. května 1970)
• 6. srpen - Jiří Weil, český spisovatel († 13. prosince 1959)
• 24. září - Karel Honzík, český architekt († 4. února 1966)
• 7. říjen - Karel Krška, český režisér a scénarista († 17. listopadu 1970)
• 19. říjen - bl. Georg Häfner, kněz a mučedník († 20. srpna 1942)
• 29. říjen - Andrej Bagar, slovenský herec a režisér († 31. července 1966)
• 14. listopad - Bohuslav Jarolímek, premonstrátský kněz a teolog († 31. ledna 1951)
• 16. listopad - Eliška Junková, česká automobilová závodnice († 5. ledna 1994)
• 11. prosinec - Hermína Týrlová, česká režisérka animovaných filmů († 3. května 1993)
• 13. prosinec - Karel Teige, český básník, literární kritik a teoretik († 1. října 1951)
• 23. prosinec - José de León Toral, kristeros (popraven 9. února 1929)
• 25. prosinec - Jan Filip, český archeolog († 30. dubna 1981)

Úmrtí

• 20. leden - John Ruskin, anglický spisovatel a sociální reformátor (* 8. února 1819)
• 6. únor - Pjotr L. Lavrov, ruský filosof a sociolog (* 14. června 1823)
• 6. březen - Gottlieb Wilhelm Daimler, německý inženýr,průkopník automobilismu a spoluzakladatel značky Mercedes (* 17. března 1834)
• 7. srpen - Wilhelm Liebknecht, německý politik (* 29. března 1826)
• 8. srpen - Emil Škoda, český technik a podnikatel, zakladatel Škodových závodů v Plzni (* 19. listopadu 1839)
• 25. srpen - Friedrich Nietsche, německý spisovatel a filosof - představitel nihilismu a militantního ateismu (* 15. října 1844)
• 25. září - Eduard Albert, český lékař, básník a politik (* 20. ledna 1841)
• 15. říjen - Zdeněk Fibich, český skladatel (* 21. prosince 1850)
• 30. listopad - Oscar Wilde, anglický spisovatel (* 16. října 1854)

Odkazy

Související články

• 19. století
• 1899 - 1901

Externí odkazy

• Rok 1900 na Wikipedii

Poznámky a reference

1. ↑ Tato událost se stala v USA podkladem pro píseň, která brzy zlidověla. Její český volný překlad pořídili a zpívali naši divadelníci Jiří Voskovec a Jan Werich pod názvem Píseň o strojvůdci Příhodovi