1915
Z Katopedia
| 20. století/ 1. polovina | |||||
| 1901 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950 | |||||
Rok 1915
Obsah |
Události
Svět
- 1. leden
- první světová válka: německá ponorka U-24 potopila u Plymouthu britskou bitevní loď Formidable
- Papež Benedikt XV. vyzval ve svém novoročním telegramu vlády států vedoucích válků, aby si navzájem vyměnili těžce raněné zajatce.
- 3. leden - první světová válka: Při útoku německých vojsk proti ruským pozicím u Bolimova byl údajně vůbec poprvé použit slzný plyn
- 12.-14. leden - francouzská ofenzíva na řece Aisně u Soissons, jejímž cílem bylo prolomit střední úsek fronty. Její konec nebyl úspěšný.
- 13. leden
- Těžké zemětřesní v Římě a v oblasti Abruzz si vyžádalo 29 500 mrtvých
- Ze své funkce rakousko-uherského ministra zahraničí odstoupil hrabě Leopold Berchtold
- 14. leden
- první světová válka: jihoafrické jednotky pod velením generála Louise Bothy dobyly Swakopmund v Německé jihozápadní Africe
- V Petrohradě propukla aféra kolem plukovníka Mjasojedova, který byl obviněn ze špionáže
- 15. leden - Spojenečtí váleční zajatci byly nasazeni na kultivaci bažinatých a liduprázdných oblastí v Německu
- 18. leden - Japonsko předložilo Číně ultimatum (tzv. jednadvacet požwdavků), ve kterém požadovalo pronájmy oblastí v Mandžusku a Šan.tungu spolu s dalšími privilégii, ze kterých by z Číny prakticky mohlo udělat svou kolonii.
- 24. leden - první světová válka: námořní bitva u Helgolandu a v oblasti mělčiny Severního moře nazývané Dogger Bank dopadla pro Němce velkými ztrátami, kteří mj. přišli o obrněný křižník Blücher. Britové vyvázli jen s poškozením křižníku Lion.
- 28. leden
- Ve Španělsku propukla revolta proti vládě generála Castra.
- Americký prezident Woodrow Wilson vetoval návrh zákona, podle kterého měli imigranti do USA skládat zkoušku z gramotnosti.
- 31. leden - v Německu z důvodu nedostatku základních potravin byly zavedeny lístky na chléb a mouku.
- celý leden - v oblasti Mazurksých jezer začala první fáze rozhodující německé a rakousko-uherské ofenzivy, která měla vyřadit z bojů Rusko a umožnit Ústředním mocnostem soustředit veškeré své síly do bojů na západní frontě.
- 1. únor - Apoštolský stolec - do pracovního poměru církevního státu nastoupila Anna Pezzoliová, která se tak stala vůbec první ženou, kterou církevní stát (následně stát Vatikán), kdy zaměstnal. Žena pracovala ve Floreria apostolica, která se starala o vatikánský mobiliář, textilie a liturgická roucha.[1]
- 3. únor - byly vykonány rozsudky smrti vynesené nad pachateli atentátu na Františka Ferdinanda (dva z pěti odsouzených však byli omilostněni)
- 4. únor - Německo vyhlásilo vody kolem Velké Británie za válečné území a podle prohlášení armádního velení tam Němci potopí veškeré nepřátelské i cizí neutrální lodě bez varování.
- 8. únor - zahájena hlavní ofenzíva v v bitvě u Mazurských jezer
- 9. únor - Suezský průplav uzavřen i pro neutrální lodě
- 10. únor - USA protestovala proti vojenským ambicím Německa ve vodách kolem Velké Británie a prostřednictvím prezidenta Wilsona prohlásila, že napadnutí americké neutrální lodě bude USA brát jako útok na svou válečnou neutralitu a bude podle toho i jednat.
- 16. únor - první světová válka: Začátek zimní bitvy u Champagne.
- 19. únor
- První světová válka: nájezd britského námořnictva na Dardanely, předehra krvavé bitvy o Gallipoli.
- První světová válka: Turecká pevnost Gallipoli byla ostřelována britským válečným loďstvem
- 21. únor - zahájena světová výstava v San Francisku
- 22. únor
- První světová válka: Německo vyhlásilo neomezenou ponorkovou válku. Znamenalo to, že od této chvíle bude torpédovat nejen válečné, ale i veškeré obchodní a lazaretní lodě ve vodách, které označilo za válečnou oblast.
- První světová válka: Bitva u Mazurských jezer skončila ústupem Rusů daleko na východ.
- 3. březen - konala se premiéra prvního amerického velkofilmu Zrození národa režiséra Davida W. Griffitha, který vzbudil značné kontroverze především obhajobu jižanských tendencí a ospravedlňování rasistických metod Ku-klux-klanu.
- 4. březen - Rusko vyjádřilo v oficiální nótě svůj nárok na obsazení Dardanelské úžině a města Istanbul. Velká Británie a Francie jeho nárok uznaly.
- 9. březen - Německá Východní armáda zvítězila na Rusy u Grodna
- 10. březen - ruské jednotky zahájili ofenzívu na karpatské frontě
- 11. březen - v Německu zahájena výroba umělého ledku, protože Velká Británie znemožňovala svou blokádou další dovoz ledk uz Chile.
- 14. březen - první světová válka: Německý křižník Dresden unikající po bitvě u Falkland , byl dostižen a potopen britskou eskadrou.
- 16. březen - Váleční zajatci v Německu byli nasazeni jako horníci v rúrské pánvi; museli pracovat až deset hodin denně.
- 20. březen - bitva u Champagne skončila porážkou Francie, která musela uustoupit před bubnovou palbou německého dělostřelectva
- 21. březen - druhá německá válečná půjčka vynesla 9 miliard marek
- 22. březen
- První světová válka: Německé vzducholodi třídy Zeppelin bombardovaly Paříž
- První světová válka: Rakouská pevnost Przemyśl kapitulovala po 194 dnech obléhání . Rusové vzali do zajetí na 120 tisíc vojáků.
- 26. březen - mezinárodní konference ženských socialistických stran vypracovala mírovou rezoluci, ve které jasně odsoudili válku.
- 7. květen - německá ponorka U-20 potopila zaoceánský parník RMS Lusitania. Zemřelo 1198 pasažérů, včetně 128 Američanů, což přispělo ke vstupu USA do první světové války na straně Dohody.
- 24. duben - Osmanská říše zahájila realizaci genocidy Arménů
- 24. červenec - v chicagskémpřístavu se převrátila loď SS Eastland. Zahynulo 844 lidí, z toho 220 Čechů. Velkou část obětí tvořili ženy a děti.
České země
- 28. leden - v Paříži zahájen sjezd českých a slovenských zahraničních obcí s pokusem založit Národní radu obcí československých (skončil neúspěchem 5. února, radu odmítli uznat krajané z USA)
- 7.-11. březen - ustavujícím sjezdem vznikla jednotná organizace ruských Čechů nazvaná Svaz českých spolků na Rusi (v květnu téhož roku přejmenován na Svaz česko-slovenských spolků na Rusi). Jeho hlavním úkolem bylo organizovat čs. jednotky, což zabezpečovala vojenská komise se sídlem v Kyjevě
- celý březen - Konala se první řada schůzek českých politiků spolupracujících s Tomášem G. Masarykem.
Narození
- 22. leden - Alois Pekárek, český katolický kněz († 14. listopadu 1999)
- 24. leden - Vítězslava Kaprálová, moravská skladatelka a dirigentka († 16. června 1940)
- 8. únor - Vojtěch Tkadlčík, český katolický kněz, teolog a slavista († 25. prosince 1997)
- 12. březen - Jiří Mucha, spisovatel, novinář,dramatik a překladatel († 5. dubna 1991)
- 14. březen - Ondřej Petrů, český dominikán, katolický teolog a biblista († 6. prosince 1970)
- 23. březen - Vasilij Grigorijevič Zajcev, ruský odstřelovač († 15. prosince 1991)
- 4. duben - Jan Drda, český komunistický autor a politik († 28. listopadu 1970)
- 21. duben - Garrett Hardin, americký ekolog († 14. září 2003)
- 12. květen - Roger Schütz, zakladatel komunity Taizé († 16. srpna 2005)
- 15. květen - Paul A. Samuelson, americký ekonom († 13. prosinec 2009)
- 20. květen - Josef Ryška, český kněz a církevní právník († 22. října 2006)
- 1. červen - mons. Jan Machač, římskokatolický kněz († 9. května 2009)
- 22. červen - Ladislav Pokorný, český katolický duchovní a liturgický teolog († 12. května 2000)
- 6. září - Franz Josef Strauss, německý politik, dlouholetý předseda CSU († 3. října 1988)
- 10. září - Jakub Blacký, český bojovník proti nacismu a komunismu († 3. února 2009)
- 18. říjen - František Daniel Merth, katolický kněz, básník a spisovatel († 11. dubna 1995)
- 25. listopad - Augusto Pinochet, prezident Chile († 10. prosince 2006)
- 17. prosinec - Robert Dahl, americký politolog († 5. února 2014)
- 24. prosinec - Svetloslav Veigl, slovenský františkánský kněz, řeholník a básník († 17. února 2010)
Úmrtí
- 18. leden - Štefan Furdek, slovenský katolický kněz, novinář a spisovatel (* 2. září 1855)
- 13. březen - Sergej Juljevič Vitte, ruský politik (* 29. června 1849)
- 8. září - Hugo Schiff, německý chemik (* 26. dubna 1834)
Poznámky a reference
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
- 1915 na Wikipedii
