1917

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
20. století/ 1. polovina
1901 • 1902 • 1903 • 1904 • 1905 • 1906 • 1907 • 1908 • 1909 • 1910 • 1911 • 1912 • 1913 • 1914 • 1915 • 1916 • 1917 • 1918 • 1919 • 1920 • 1921 • 1922 • 1923 • 1924 • 1925 • 1926 • 1927 • 1928 • 1929 • 1930 • 1931 • 1932 • 1933 • 1934 • 1935 • 1936 • 1937 • 1938 • 1939 • 1940 • 1941 • 1942 • 1943 • 1944 • 1945 • 1946 • 1947 • 1948 • 1949 • 1950


Rok 1917

Obsah

Události

Svět

  • 1. leden - začala až téměř dobrodružná cesta T. E. Lawrence s vojskem Fajsala, vůdce arabského povstání, které skončilo v září 1918 v Damašku.
  • 5. leden - Island se osamostatnil od Dánska
  • 9. leden
  • 10. leden - státy Dohody odpověděli na předchozí Wilsonův dotaz, kde mj. řekli, že je nutné osvobodit Italy, Slovany, Rumuny a Čechoslováky z cizí nadvlády
  • 14. leden - byla zahájena činnost polské státní rady (provizorní parlament)
  • 16. leden - byl prozrazen tajný telegram německého ministra zahraničních věcí do Mexika, což zhoršilo americko-německé vztahy
  • 18. leden - prezident Státní dumy Michail Rodzjanko požádal ruského cara Mikuláše II., aby jmenoval novou vládu
  • 22. leden - USA - prezident Woodrow Wilson přednesl před senátem mírové poselství
  • 22. leden - První světová válka - německá ponorka potopila švédskou loď na přepravu uhlí na cestě z Anglie do Švédska
  • 29. leden - v USA vstoupil v platnost přistěhovalecký zákon a to i přesto, že jej prezident Wilson vetoval. Požadoval na přistěhovalcích, aby mj. uměli přečíst nejméně 30 - 80 anglických slov
  • 31. leden - předsednictvo Českého svazu říšských poslanců opětovně odmítlo (poprvé 24. ledna) vyhlášení Spojenců z 10. ledna o osvobození Čechoslováků a vyhlásilo loajalitu vůči habsburské monarchie. Tímto krokem svaz podlomil prestiž zahraniční akce, ale také svou autoritu u prostých lidí doma
  • 1. únor - Německo zahájilo nasazením 150 ponorek neomezenou ponorkovou válku.
  • 3. únor - Německá ponorka potopila americkou loď Housatonic. Americký prezident poté přerušil diplomatické styky s Německem.
    • V Německu vyhlášena regulace prodeje uhlí, jehož byl stálá nedostatek
  • 5. únor
    • Poslední jednotky USA opustili Mexiko. "Pancho" Villa však nebyl dopaden.
    • Mexický prezident V. Carranza vyhlásil novou ústavu, čímž bylo formálně ukončeno období občanské války v Mexiku.
  • 7. únor
    • V Londýně začalo jednání mezi sionisty (Chaim Weizmann) a britskou vládou o přípravách osídlování židovského území v Palestině.
    • Německo ohlásilo, že zadrží všechny občany USA žijící v Německu a bude je držet jako rukojmí.
  • 13. únor - v pařížském hotelu Elysées byla zatčena Mata Hari, podezřelá ze špionáže ve prospěch Německa
  • 18. únor - první světová válka - Německá armáda zahájila další ofenzívu na východní frontě
  • 20. únor - Německo zavedlo hliníkové pětifenikové mine (měděné se stahovaly pro válečné účely)
  • 22. únor
  • 24. únor - První světová válka - Německá ponorka potopila ve Středozemním moři britskou vojenskou loď Dorothee
  • 25. únor - v berlinském hotelu Adlon se sešli průmyslníci a konzervativní politici a požadovali sesazení kancléře Theobalda von Bethmann-Hollwega
  • 26. únor - americký prezident Woodrow Wilson požádal Kongres o povolení vyzbrojit všechny obchodní lodi
  • 1. březen - Turecko zavedlo gregoriánský kalendář
  • 2. březen - Kongres USA schváli zákon Jones Act, kterým se Portoriko stalo americkým územím a jeho obyvatelé občany USA.
  • 3. březen - USA a Mexiko obnovilo diplomatické styky
  • 10. březen - vypuklo povstání v Petrohradě (podle juliánského kalendáře 25. února) označované též jako únorová revoluce
  • 11. březen - britská vojska dobyla Bagdád
  • 12. březen - všechny americké lodě byly vyzbrojeny poté, co byla potopena obchodní loď Algonquin.
  • 14. březen - byly přerušeny diplomatické styky mezi Čínou a Německem
  • 15. březen
  • 17. březen - Francie - odstoupil ministerský předseda Aristide Briand (jeho nástupcem se stal 20. března Alexandre Ribot
  • 22. březen - z rozhodnutí Prozatimní ruské vlády byl car Mikuláš II. i se svou rodinou internován v Carském Selu.
  • 23. březen
    • Německá vláda přislíbila zabezpečit V. I. Leninovi a dalším 32 ruským revolucionářům volný průjezd Německem.
    • Rakouský císař Karel I. Habsburský se obrátil s mírovou nabídku na prezidenta Francie Raymonda Poincarého (Francie na to reagovala, že jej přijme jen, když Rakousko se zřekne části území ve prospěch Rumunska a Itálie, na což rakouská strana nepřistoupila)
  • 24. březen - V Petrohradě vznikla Mimořádná vyšetřovací komise pro posouzení nelegálních postupů bývalých carských ministrů
  • 27. březen - Petrohradský sovět vyzval "proletáře všech zemí", aby podpořili úsilí o "mír bez anexí a reparací"
  • 2. duben - Prozatimní ruská vláda zrušila všechna národnostní a náboženská omezení v zemi.
  • 2.-6. duben - Americký prezident Woodrow Wilson svolal Kongres, který požádal o to, aby Kongres vyhlásil válku Německu. Kongres tuto žádost prezidenta vyslyšel a USA tím pozbyla své neutrality a vstoupila do bojů první světové války
  • 6. duben
  • 7. duben - ve velikonočním poselství slíbil císař Vilém II. zrušení kuriového volebního systému a zavedení přímých a tajných voleb v Prusku
  • 9. duben - První světová válka - začala bitva mezi spojeneckými vojsky a německou armádou u Arrasu. Německá vojska byla přinucena k ústupu
  • 10. duben - V. I. Lenin vyjel v zaplombovaném vlaku se skupinou dalších bolševiků ze švýcarského exilu, přičemž projel Německem, které mu slíbilo volný průjezd o několik dní dříve.
  • 13. duben - Kozáci vyhlásili v Petrohradě prostřednictvím svých delegací, že neuznávají Prozatímní vládu
  • 16. duben
    • První světová válka - začalafrancouzská ofenzíva na řece Aisně
    • V. I. Lenin dorazil do ruského Petrohradu, kde následujícího dne po svém příjezdu přednesl tzv. Dubnové teze, ve kterých se domáhal předání veškeré vlády do rukou Sovětům.
    • V Berlíně stávkovalo přes 200.000 dělníků
  • 24. duben - Kongres USA schválil zákon o tzv. půjčce svobody, která umožnila vydat pro válečné účely obligace v hodnotě dvou miliard dolarů
  • 25. duben - zákon Adamson Act stanovil pro americké železničáře osmihodinovou pracovní dobu
  • 30. duben - generál Philippe Pétain byl jmenován náčelníkem generálního štábu francouzských vojsk.
  • 1. květen - Polská Prozatimní státní rada žádala souhlas Německa a Rakouska-Uherska k vytvoření polské vlády
  • 5. květen - revolucinoář Lev Davidovič Trockij se vrátil do Ruska
  • 6. květen - Francouzská ofenzíva na Sommě skončila ziskem asi šestikilometrového území.
  • 13. květen - první zjevení Panny Marie třem dětem-pasáčkům ve Fatimě.
  • 15. květen - Generál Pétain nahradila Nivela ve funkci vrchního velitele severní a severovýchodní skupiny francouzských vojsk.
  • 18. květen
    • V USA mobilizovaly na 24 miliónů mužů
    • Došlo k reorganizaci ruské Prozatimní vlády; ministrem války jmenován socialista Alexandr Kerenskij
  • 1. červen - Ve Spojených státech bylo ze zemního plynu získáno helium, které se pak začalo užívat namísto výbušného vodíku do vzducholodí.
  • 4. červen - v Šanghaji vypuklo proněmecky orientované povstání vedené generálem Čang Sünem. Povstalcům se sice podařilo obsadit Peking, ale podlehli vojskům prezidenta Li Jüan-chunga
  • 5. červen
    • Italové ukončili po 19 dnech desátou neúspěšnou ofenzívu na řece Isonzo.
    • Francouzské Národní shromáždění požadovalo navrácení Alsaska-Lotrinska
  • 7. červen - Britskou tankovou ofenzívou začala bitva ve Flandrech
  • 12. červen - pod tlakem Dohody odstoupil řecký král Konstantin. Vlády v Řecku se ujal jeho druhý syn Alexandr. Eleftherios Venizelos se vrátil jako ministerský předseda do Athén a vyhlásil válku Německu, Rakousko-Uhersku, Bulharsku a Turecku
  • 15. červen - zákon Espionage Act, stanovil v USA přísné tresty pro každého, kdo by získával pro nepřítelé důležité údaje nebo tajné informace
  • 16. červen - začal I. všeruský sjezd sovětů, na kterém V. I. Lenin požadoval založení diktatury proletariátu
  • 19. červen
    • Britská Dolní sněmovna schválila volební právo pro ženy starší 30 let.
    • Britský král Jiří V. přikázal všem členů rodiny, aby rezignovali na všechny německé tituly. Od té chvíle se britská královská dynastie namísto Sasko-koburská začíná nazývat Windsorská
  • 26. červen - První jednotky armády USA se vylodily ve Francii.
  • 27. červen - Řecky premiér Venizelos se ujal funkce. Přerušil veškerá spojenectví s Ústředními mocnostmi Trojspolku a vedl Řecko do války na straně spojenců.
  • 29. červen - v Kyjevě vyhlásil Vladimir Vinničenko a Semjon Petljura samostatnou Ukrajinskou republiku
  • 30. červen - začala velká ofenzíva ruské armády v Haliči.
  • 1. červenec - v Číně byla obnovena monarchie a Pchu-i se již podruhé stal čínským císařem. Císařství však vydrželo pouhé da týdny.
  • 2. červenec - Józef Piłsudski odešel z polské státní rady na protest proti její závislosti na německé a rakousko-uherské vojenské vládě. Němci jej v reakci nato zajali.
  • 11. červenec - císař Vilém II. nařídil zavedení rovného a přímého volebního práva v Prusku.
  • 12. červenec - v Číně padla monarchie
  • 14. červenec - říšský kancléř Theobald von Bethmann-Hollweg odstoupil z funkce. Jeho nástupcem byl jmenován Georg Michaelis
  • 17.-19. červenec - v Rusku se uskutečnil a následně byl odražen pokus o bolševickou revoluci. V. I. Lenin uprchl do Finska
  • 19. červenec - Německý říšský sněm přijal rezoluci o mírovém dorozumění, zřekl se úsilí o územní zisky
  • 20. červenec - srbský ministerský předseda Nikola Pašić zveřejnil plán na společný stát Srbů, Chorvatů a Slovinců (tzv. Korfská deklarace)
  • 21. červenec
    • Došlo k reorganizaci ruské Prozatimní vlády, ministerským předsedou se stal Alexandr Kerenskij, vrchním velitelem vojsk Lavr Gergijevič Kornilov.
    • Vídeňská porada skupiny kolem poslance Hodžy s několika politiky z českých zemí, jednala o případném začlenění Slovenska do společného státu s Čechy a Moravany.
  • 23. červenec - David Lloyd George prohlásil: "Mír s německým národem je možný, ne však s jeho autoritativním vedením".
  • 25. červenec - ve Francii odsouzena tanečnice Mata Hari za špionáž ve prospěch Německa k trestu smrti zastřelením
  • 31. červenec - začala britská ofenzíva u měst Ypry a Langemarck (Flanderská bitva)
  • 1. srpen - papež Benedikt XV. vyzval všechny státy vedoucí válku, aby ji co nejrychleji ukončily a to bez anexí a válečných náhrad
  • 2. srpen - ve Wilhelmshavenu došlo ke vzpouře námořníků
  • 3. srpen - Německé a rakousko-uherské jednotky obsadili v rámci ofenzívy na východní frontě město Černivci a do konce srpna postoupili o 120 km na východ
  • 10. srpen - v USA vyšel zákaz zdražování potravin a užívání obilí a cukru k výrobě alkoholu
  • 14. srpen
    • Čínským prezidentem se stal Feng Kuo-čang, činský parlament vyhlásil Německu válku
    • Carská rodina byla transportována z Carského Sela do Tobolsku na Sibiři
  • 19. srpen - starou část řecké Soluně zničil katastrofální požár. 70 000 lidí se ocitlo bez přístřeší.
  • 20. srpen - došlo k francouzské ofenzívě u Verdunu jejímž výsledkem bylo získané návrší Mort Homme a Bois de Corbeaux
  • 21. srpen - Velká Británie a Francie žádaly jako podmínku mírových rozhovorů německé prohlášení o znovuobnovení Belgie
  • 25. srpen
    • Polská státní rada složila svůj mandát.
    • Vojenský soud vynesl pět rozsudků smrti nad účastníky vzpoury ve Wilhemshavenu
  • 28. srpen - Polská národní rada ustanovená v Paříži, informovala státy Dohody o svém vzniku a byla jimi uznána za právoplatnou polskou vládu
  • 31. srpen - Sunjatsenovi přivrženci vyhlásili v Kantonu opoziční čínskou vládu a postavili Sunjatsena do jejího čela. Nový režim se však neprosadil
  • 1. září - došlo k poslední německé ofenzívě na východní frontě. Německým vojskům se podařilo postoupit až k řece Daugavě (Západní Dvina)
  • 3. září
    • Německá osmá armáda dobyla Rigu
    • Papež Benedikt XV. opětovně vyzval všechny válčící státy k míru
  • 9. září - Generál Lavr Kornilov učinil pokus o puč a svrhnutí Prozatimní ruské vlády. Vyslal na Petrohrad kozácká vojska. Jeho pokus však ztroskotal a sám byl zatčen. Vítězství nad kozáckými vojsky bylo prvním vlekým úspěchem petrohradské Rudé gardy a bolševici se tomu těšili vzrůstajícího vlivu a veřejného mínění u všech obyvatel tamějšího sovětu.
  • 10. září - došlo k jedenácté italské ofenzívě a Itálie získala obec Selo. Tento pokus však nemohl vyvážit neúspěch italských vojsk ve snaze prolomit rakouskou obrannou linii.
  • 12. září - Ústřední mocnosti předaly zákonodárství, soudnictví a správu na polském území regentské rady, která měla spravovat území až do korunovace nového polského krále či zvolení regenta. Regendská rada též měla za úkol jmenovat vládu a zvolit státní radu jako předchůdkyni Ústavodarného shromáždění.
  • 15. září - Alexandr Kerenskij vyhlásil v Rusku republiku a stal se vrchním velitelem armády.
  • 18. září - Nová francouzská vláda Paula Painlevého, který vystřídal Alexandra Ribota požadovala navárcen íAlsaska-Lotrinska a náhradu válečných škod ze strany Německa.
  • 21. září - znovu vypulkla bitva ve Flandrech u Langermarcku.
  • 24. září - Německo odpovědělo na papežskou mírovou nótu a rezolutně v ní mj. odmítalo navrácení samostatnosti Belgii
  • 29. září - Čínská vláda vydala příkaz k zatčení a uvěznění Sunjatsena. Padl tím opoziční režím v Kantonu
  • 30. září - spojenecké letectvo podniklo útok na Stuttgart
  • [9. říjen]] - ruský ministerský předseda Alexandr Kerenskij sestavil novou koaliční vládu složenou z eserů, nezávislých socialistů a nestraníků. Petrohradský sovět ji odmítnul.
  • 12. říjen - V Kanadě sestavily Liberální a Konzervativní strana společnou vládu, v jejímž čele stál Robert Borden. Vláda hned po svém ustavení jednohlasně podpořila kanadskou účast ve válce.
  • 13. říjen - Osmá německá armáda dobyla v Baltské moři strategické ostrovy Ösel (Saaremaa) a Dagö (Hiiumaa)
  • 15. říjen - v Paříži popravena tanečnice Mata Hari
  • 20. říjen - Vladimír Iljič Lenin se tajně vrátil z finského úkrytu do Petrohradu. Aby nebyl poznán, oholil si vousy a nasadil paruku.
  • 21. říjen - první jednotky USA byly nasazeny do bojů u Sommerviliers
  • 23. říjen - Vladimír Iljič Lenin prosadil v ústředním výboru bolševické strany proti názorům Grigorije Zinovjeva a Lva Kameněva svůj požadavek zmocnit se vlády ozbrojeným povstáním.
  • 24. říjen
    • Začala dvanáctá a poslední bitva na Isonzu, Po počátečním italském útoku došlo k tvrdému protiútoku rakousko-uherské armády, která zatlačila Italy až k řece Piavě. Italové v boji ztratila na 293 000 mužů, kteří buď zahynuli nebo padli do zajetí a na 3000 děl. Bitva u Caporetta se tak stala největší porážkou v dosavadních dějinách italského vojenství.
    • Německý kancléř Georg Michaelis oznámil svou abdikaci, kterou císař Vilém II. po počátečním váhání přijal.
  • 25. říjen - Petrohradský sovět ovládaný bolševiky zřídil Vojensko-revoluční výbor, který kontroloval všechny jednotky v Petrohradě a okoí.
  • 28. říjen - Americká vláda zkonfiskovala veškerý německý movitý i nemovitý majetek na území USA.
  • 1. listopad - Císař Vilém II. jmenoval bavorského hraběte Georga von Hertling říšským kancléřem a ministerským předsedou Pruska.
  • 2. listopad
    • Britský ministr zahraničí Arthur Balfour formuloval tzv. Balfurovu deklaraci, ve které se Velká Británie pozitivně staví k případnému vzniku židovského státu na území Palestiny a že udělá vše pro to, aby pomohla usnadnit dosažení tohoto cíle.
    • První americké jednotky zasáhly do bojů na řece Marně.
  • 7. listopad - V Rusku došlo k bolševickému státnímu převratu - říjnové revoluci
  • 9. listopad - nová ruská vláda (vláda Sovětů - Rada lidových komisařů) schválila dekrety o míru a půdě. Zvolen byl také nový ústřední výkonný výbor sovětů v čele s L. Kameněvem.
  • 12. listopad - generál Krasnov, který se jako přivrženec Kerenského pokusil dobýt Petrohrad byl poražen
  • 13. listopad - z funkce odstoupil francouzský ministerský předseda Paul Painlevé. Jeho nástupcem se stal Georges Clemenceau, který utvořil širokou koaliční vládu.
  • 15. listopad
    • Rada lidových komisařů schválila Deklaraci práv národů Ruska, která vyhlašovala zrovnoprávnění všech národů a národností Ruska a formulovala práva národů na sebeurčení až do odtržení.
    • Na konferenci v Rapallu zřídiliy státy Dohody Nejvyšší mezispojeneckou válečnou radu složenou z premiérů Velké Britanie, Francie, Itálie a zástupce USA.
  • 20. listopad
  • 26. listopad - Nová ruská vláda navrhla Německu a Rakousko-Uhersku příměří.
  • 3. prosinec - V Brest-Litevsku byly zahájeny rozhovory o příměří mezi Ruskem a Německem. Téhož dne dobyly revoluční oddíly štáb ruské armády a následně 22. prosince zavraždily jejího velitele generála Duchonina
  • 5. prosinec - uzavřeno příměří mezi Německem a Ruskem
  • 6. prosinec - Finsko vyhlásilo nezávislost.
  • 7. prosinec - USA vyhlásily válku Rakousku-Uhersku
  • 8. prosinec - v Rusku proběhly volby do Ústavodarného shromáždění, které skončily citelnou porážkou pro bolševiky. Leninova vláda však neodstoupila a začal i nadále uplatňovat vládu teroru.
  • 9. prosinec
    • Finsko požádalo sovětské Rusko o stažení ruských vojsk ze svého území.
    • Britové dobyli Jeruzalém, který do té doby měli ve svém držení Turci. Skončila tím po 673 letech osmanská nadvláda nad Svatou zemí.
  • 10. prosinec - byly uděleny Nobelovy ceny. Za mír ji dostal Červený kříž, za literaturu Dánové Karl Gjellerup a Hendrik Pontoppidan, za fyziku Charles G. Barkl
  • 11. prosinec - Litva vyhlásila nezávislost na Rusku
  • 12. prosinec - v Kyjevě se konal tzv. mítink národů, kterého se zúčastnili polští, jihoslovanští, čeští, slovenští a ukrajinští dobrovolníci a váleční zajatci. V rezoluci vyjádřili touhu sjednotit se ve společném úsilí za svobodná státní zřízení jednotlivých svých národů.
  • 15. prosinec
    • V sovětském Rusku zřízena dekretem Nejvyšší rada národního hospodářství.
    • příměří mezi Ústředními mocnostmi a Ruskem prodlouženo do 14. ledna 1918.
  • 20. prosinec - byla zřízena Všeruská mimořádná komise pro boj s kontrarevolucí a sabotáží (VČK, Čeka) a jejím předsedou se stal Felix E. Dzeržinskij.
  • 22. prosinec - znovu zahájena jednání mírová jednání v Brest-Litevsku mezi Německem, Rakouskem-Uherskem a Ruskem.

České země

  • 17. leden - v zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere byl založen Československý dobrovolnický sbor, zárodek československých legií v Itálii.
  • 26. duben - vypukla v Prostějově hladová demonstrace dělníků a dělnic v reakci na nedostatek potravin a drahotu. Vojsko potlačilo demonstraci střelbou na lidi. Na 23 lidí bylo zabito a kolem 40 zraněno.
  • 6. květen - V Kyjevě se sešel III. sjezd Svazu československých spolků na Rusi, který v přijaté rezoluci uznal pařížskou Národní československou radu za nejvyšší orgán čs. zahraničního hnutí.
  • 17. květen - v Praze v předvečer zasedání říšské rady byl zveřejněn Manifest českých spisovatelů, který se obrátil na české poslance s požadavkem, aby hleděli více na národní zájmy než na loajalitu říši.
  • 30. květen - při zahájení říšské rady ve Vídni přednesen jménem Českého svazu požadavek na přetvoření monarchie na spolkový stát svobodných a rovnoprávných národních států
  • 26. červen - Na mírovém kongresu II. internacionály ve Stockholmu vystoupila česká delegace sociálních demokratů, která se zřekla předválečných teorií a žádala společný stát Čechů a Slováků v rámci dunajské federace.
  • 2. červenec - Československá legie na Rusi zvítězila nad rakouským vojskem v Bitvě u Zborova.
  • 17. srpen - Francouzská vláda uzavřela s Československou Národní radou v Paříži dohodu o československé armádě. Na jejím základě se tato rada stala od 16. 12. 1917 nejvyšší politickou autoritou nad čs. vojskem ve Francii
  • 28. srpen - Matúš Dula v článku uveřejněném v Národních novinách vyvracel obvinění, že odevzdal uherské vládě memorandum proti spojení Slováků s Čechy
  • 28. září - Novým předsedou české Sociálně demokratické strany dělnické se stal Gustav Habrman se kterým zasedlo ve vedení strany jim vedené silně nacionalistické křídlo strany (Rudolf Bechyně, František Modráček, ...) a došlo k radikální změně oficiálního kurzu politiky.
  • 9. říjen - na základě rozhodnutí ruského vrchního velení vznikl samostatný československý vojenský útvar v Rusku - Československý armádní sbor. Koncem roku bylo do jeho řad náborem vzato až 38 500 čs. dobrovolníků, z nichž většina byla z řad vojenských zajatců
  • 21. listopad - do Francie připlul první lodní transport českých a slovenských dobrovolníků z USA.
  • 12. prosinec - odbočka ČNR začala v Kyjevě vydávat časopis Československý voják, který v budoucnu podstatně ovlivnil čs. válečné zajatce k tomu, že vstoupili do legií.
  • 16. prosinec - Francouzský prezident Raymond Poincaré podepsal dekret o zřízení samostatné československé armády pod politickým vedením Československé národní rady se sídlem v Paříži

Narození

Úmrtí

Odkazy

Související stránky


Externí odkazy

Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=1917“
Osobní nástroje