1968
Z Katopedia
| 20. století/ 2. polovina | |||||
| 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957 • 1958 • 1959 • 1960 • 1961 • 1962 • 1963 • 1964 • 1965 • 1966 • 1967 • 1968 • 1969 • 1970 • 1971 • 1972 • 1973 • 1974 • 1975 • 1976 • 1977 • 1978 • 1979 • 1980 • 1981 • 1982 • 1983 • 1984 • 1985 • 1986 • 1987 • 1988 • 1989 • 1990 • 1991 • 1992 • 1993 • 1994 • 1995 • 1996 • 1997 • 1998 • 1999 • 2000 | |||||
Rok 1968
Obsah |
Události
Svět
- 30. leden – Vietkong zahájil ofenzívu Tet
- 6. únor - v Grenoblu zahájeny X. zimní olympijské hry
- 1. červenec - podepsána smlouva o nešíření jaderných zbraní, v platnost vstoupila 5. března 1970
- 25. červenec - papež Pavel VI. vydal encykliku Humanae vitae
- 30. srpen - němečtí biskupové vydali Königsteinskou deklaraci, která relativizuje závažnost morálního učení katolické církve o antikoncepci
Československo
- 1. leden - novoroční projev prezidenta republiky Antonína Novotného, ve kterém zdůraznil, že stát čeká mnoho práce a také významné politické události. "Bude to rok, jehož výsledky bezesporu ovlivní celý další vývoj republiky." Nikdo tehdy ještě netušil, jak moc těmto slovům dají nadcházející události za pravdu.
- 3. - 5. leden - v Praze zasedal ústřední výbor KSČ. Z funkce generálního tajemníka odstoupil Antonín Novotný. Na jeho místo byl jednohlasně zvolen Alexander Dubček
- 6. leden - Leonid Brežněv zaslal blahopřejný telegram a vyjádřil svou podporu novému generálnímu tajemníkovi ÚV KSČ Alexandru Dubčekovi.
- 22.-23. ledna - v Bratislavě zasedal ústřední výbor KSS. Na návrh Alexandra Dubčeka jednohlasně zvolil za svého prvního tajemníka Vasila Biľaka.
- 24. leden - Ústřední výbor Svazu Československých spisovatelů vyjádřil na svém zasedání naději, že stát podnikne urychlení normalizace v oblasti kultury. Bylo zvoleno nové vedení svazu (Eduard Goldstücker, Miroslav Válek a Jan Procházka) a rozhodlo se o vydávání nového literárního časopisu Literární listy
- 29.-30.ledna - Alexander Dubček se zúčastnil v Moskvě porad s generálním tajemníkem ÚV KSSS Leonidem Brežněvem a dalším vedením Sovětského svazu. Ve všech projednávaných otázkách byla podle tehdejších médií "potvrzena úplná shoda názorů" všech zúčastněných.
- 22. února - na Pražském hradě se uskutečnilo slavností zasedání ÚV KSČ, Národní fronty a vlády k 20. výročí vítězného února. Pozvání na událost přijali také Leonid Brežněv, Nicolae Ceauşescu a jiní představitelé socialistických států. Brežněv ve svém projevu navíc zdůraznil, že politika socialistických zemí nesmí být centralistická, ba naopak, každá strana má určovat svou politickou linii samostatně a naprosto nezávisle na moskevské centrále.
- 26. února - v Budapešti zahájena porada 67 komunistických a dělnických stran. Ze schůzky předčasně odešla rumunská delegace na protest kvůli tomu, že zasedání kritizuje politiku čínské komunistické strany, jejíž delegace nebyla na poradě přítomna.
- 27.-28. února - Národní shromáždění ČSSR schválilo zákon o postavení Bratislavy jako hlavního města Slovenska. Imunity byl zbaven poslanec Jiří Šejna, který záhadně opustil území republiky.
- 28. února - do Prahy přiletěl vrchní velitel spojených ozbrojených sil států Varšavské smlouvy I.I.Jakubovskij.
- Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byla ustanovena Akademická rada, která převzala funkci dosavadní fakultní organizace ČSM.
- 29. února - vyšlo první číslo Literárních listů
- 9. března - začaly okresní konference KSČ, které aplikovali obrodný kurs a praktikovaly tajné volby.
- 14. března - Dr. Čestmír Císař pověřen v aparátu ÚV KSČ vedením úseku školství, vědy a kultury
- 15. března - Matice slovenská vyjádřila svou velkou nespokojenost s režimem a navrhla, aby Antonín Novotný podal demisi na prezidentský úřad.
- 19. března - došlo k zásadnímu složení stranického listu Rudé právo, v jehož vedení rezignovala většina osob, které nesouhlasili s novou politikou ÚV KSČ
- 20. března - vláda převedla správu věznic z ministerstva vnitra na ministerstvo spravedlnosti a projednala přípravu zákona o soudních rehabilitacích
- Prezident Antonín Novotný udělil milost spisovateli Janu Benešovi, který byl v roce 1967 odsouzen k pěti letům vězení
- 22 března - Antonín Novotný oznámil Národnímu shromáždění svou rezignaci na funkci prezidenta republiky
- 26. března - 134 spisovatelů a kulturních pracovníků podpořil proces demokratice v Československu.
- V Píseckém závodě Elektropřístroje zaměstnanci jako vůbec první dělníci od r. 1948 protestovali proti vedení svého závodu.
- 27. března - V Praze ustaven přípravný výbor K 231 jako mluvčí občanů postižených nezákonostmi po únoru 1948.
- 28. března - zahájeno několikadenní zasedání ÚV KSČ, které schválilo rezignaci Antonína Novotného a zároveň navrhla do funkce prezidenta Ludvíka Svobodu. Předsedou kontrolní a revizní komise KSČ se stal Milouš Jakeš
- 30. března - ve Vladislavském sále Pražského hradu zvolen Ludvík Svoboda prezidentem Československé socialistické republiky
- 3. dubna - Generální prokuratora oznámila obnovení vyšetřování případu záhadné smrti Jana Masaryka
- 6. dubna - vedení Československé strany lidové zbavilo Josefa Plojhara funkce čestného předsedy strany
- 7. dubna - Královéhradecká a českobudějovická diecéze zveřejnila prostřednictvím svých kapitul žádost o rehabilitaci všech protiprávně odsouzených duchovních a věřících, návrat kněží na jejich místa a biskupů do jejich sídel a úřadů.
- Rychle svolaná schůze duchovních řeckokatolické církve v Košicích rozhodla o rezoluci žádající obnovu církve a navrácení kostelů a farností, které jí byly odcizeny při akci P
- 8. dubna - prezident Ludvík Svoboda jmenoval nvou vládu za předsednictví O. Černíka
- 19. dubna - Mons. dr. František kardinál Tomášek po svém příletu z Říma prohlásil, že hodlá připravit nadcházející jednání představitelů katolické církve v ČSSR o novém uspořádání vztahů mezi Československem a katolickou církví
- 20. dubna - Vystoupil přípravný výbor Společnosti pro lidská práva (jeho členy mj. Karel Höger, Jaroslav Seifert, Josef Škvorecký, Josef Šlitr)
- 21. dubna - aktiv 700 účastníků prvního a druhého odboje vytvořil přípravný výbor Svazu bojovníků za svobodu
- 25. dubna - Rehabilitační komise filozofické fakulty Univerzity Karlovy rehabilitovala profesory J. B. Čapka, V. Černého, J. Dvořáka, J. Krále, K. Krejčího, O. Vočadla, J. Patočku, L. Černého a S. Segerta.
- 27. dubna - V Brně se konal moravskoslezský sjezd K 231, kterého se zúčastnilo přes 3000 bývalých politických vězňů
- 29. dubna - Prezident Ludvík Svoboda udělil vysoká státní vyznamenání a řády mnoha občanům. Udělil především titul hrdina ČSSR in memoriam Vladimíru Clementisovi a Josefu Frankovi, kteří byli popravení v roce 1952.
- 30.dubna - V Bratislavě se konala konference slovenských spisovatelů.
- 2. května - papež Pavel VI. přijal k osobní audienci pražského apoštolského administrátora biskupa Františka Tomáška a trnavského biskupa Ambróza Lazíka
- 8. května - prezident Ludvík Svoboda vyhlásil amnestii
- 25. května - zástupci "černých baronů" (bývalých příslušníků PTP) se rozhodli podat žalobu na bývalého ministra národní obrany A. Čepičku
- 20. - 30. června - na území Československa proběhlo spojenecké cvičení vojsk Varšavské smlouvy.
- 24. - 28. června - Plenární schůze Národního shromáždění přijala ústavní zákon o přípravě federalizace republiky, zákon o soudních rehabilitacích a zakotvila zákaz cenzury v novele tiskového zákona.
- 27. června - Literární listy, Práce, Zemědělské noviny a Mladá fronta uveřejnily prohlášení Dva tisíce slov
- 30. června - Ministr Jiří Hájek přiletěl do Moskvy, kde podepsal jménem vlády ČSSR smlouvu o nešíření jaderných zbraní.
- Národní shromáždění zvolilo stopadesátičlennou Českou národní radu. Jejím předsedou jednohlasně zvolen C. Císař.
- 14. - 15. července - ve Varšavě jednali představitelé komunistických stran států Bulharsko, Polsko, NDR, Maďarsko a SSSR o vývoji událostí v ČSSR a vyjádřili své znepokojení s tím, že si nepřejí, aby "nepřátelské síly zatlačovali ČSSR ze socialistické cesty"
- 29. červenec - ve vlaku na nádraží v Čierné nad Tisou museli čs. představitelé ÚV KSČ čelit ostrým útokům ze strany ÚV KSSS na vývoj v Československu
- 11. srpen - na území jižní části NDR, Polska a v západních oblastech Ukrajiny začal další cvičení vojsk Varšavské smlouvy.
- 18. srpen - někde na území Maďarska proběhla tajná porada Leonida Brežněva, J. Kádára, W. Ulbrichta, W. Gomulky a T. Živkova.
- 19. srpen - narychlo svolané jednání ÚV KSSS v Moskvě jednalo o situaci v ČSSR a rozhodlo o vstupu vojsk do ČSSR.
- 21. srpna - invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa
- 21.-28. srpen - budova Československého rozhlasu a Československé televize jsou obsaztena vojsky Rudé armády. ČST tuto situaci řeší tím, že vysílá z náhradních pracovišť a také z ještě nedokončeného televizního střediska na Kavčích horách
- září - obnovena Cyrilometodějská bohoslovecká fakulta v Olomouci (opětovně zrušena roku 1974)
Narození
- 17. březen - Tomáš Holý, český herec dětských rolí († 8. března 1990)
- 9. duben - Marcel Chládek, český sociálnědemokratický politik
- 1. květen - Helena Máslová, česká lékařka a psychogynekoložka
- 24. květen - Daniel Solis, český publicista, politolog, aktivista a zelený politik
- 1. červen - Daniel Hůlka, český zpěvák
- 14. červenec - Václav Bartuška, český žurnalista, politik a diplomat
- 5. srpen
- Dismas L. Juchelka, český františkánský duchovní a teolog
- Marine Le Pen, francouzská nacionalistická politička a právnička
- 9. září - Šáhbáz Bhattí, pákistánský katolický politik († 2. března 2011)
- 25. září - Will Smith, americký herec a rapper
- 26. září - James Caviezel, americký herec
- 4. listopad - Daniel Landa, český zpěvák
- 10. listopad - Marek Benda, český politik
- 25. prosinec - Luboš Xaver Veselý, český moderátor
Úmrtí
- 16. březen - Michał Nawka, lužickosrbský spisovatel, básník, publicista, překladatel a učitel (* 22. listopadu 1885)
- 4. duben - Martin Luther King, protestantský kazatel a bojovník za práva černochů (* 15. ledna 1929)
- 9. duben - Zofia Kossak-Szatkowska, polská katolická spisovatelka (* 10. srpna 1889)
- 20. červen - Zdeněk Štěpánek, československý herec (* 22. září 1896)
- 22. červenec - Giovannino Guareschi, italský katolický novinář a spisovatel (* 4. května 1908)
- 3. srpen – Konstantin Konstantinovič Rokossovskij, sovětský a polský maršál (* 1896)
- 8. srpen - Matylda Getter, polská řeholnice a spravedlivá mezi národy (* 25. únor 1870)
- 23. září - sv. Pio z Pietrelciny, kapucínský kněz (* 25. května 1887)
