2014

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Rok 2014

Obsah

Události

Svět

  • 8. leden - kyjevský správní soud zakázal pořádání demonstrací v hlavním městě Ukrajiny
  • 21. leden - V Ukrajině vešly v platnost zákony, které nově kriminalizovaly veškeré pouliční protesty a usnadnily zbavování imunity poslanců, kteří tyto akce podpoří a dá je na roveň trestů jako u ostatních demonstrantů. Došlo tím k porušení shromažďovacího práva v zemi
  • 22. leden - v Kyjevě se uskutečnila tvrdá razie jednotek Berkut proti demonstrantům konaná na příkaz prezidenta Viktora Janukovyče
  • 25. leden - ukrajinský prezident Viktor Janukovyč rozhodl o chystané rekonstrukci vlády, ve které nabídl místa také parlamentní opozici, ale také opozici z Euromajdanu.
  • 28. leden - ukrajinský parlament zrušil zákony o trestnosti shromážďování občanů, rezignovala vláda premiéra Mykoly Azarova, vlády se ujal Arsenij Jaceňuk
  • 9. únor - občané Švýcarska rozhodli v referendu o zavedení kvót pro přistěhovalce. Případné kvóty se budou týkat také přistěhovalců z zemí Evropské unie.
  • 16. únor - demonstranti Euromajdanu vyklidili prostory kyjevské radnice, které několik dní okupovali
  • 18. únor - Ukrajina - propukli násilné nepokoje ze strany demonstrantů Euromajdanu poté, co vládní strany bojkotovali zařazení jednání o zákonných změnách ústavy; demonstranti se pokusili zaútočit na parlament a obsadit ho, cestu jim zatarasili nečekaně zaskočené jednotky Berkut, mnoho policistů bylo vážně zraněno, na obou stranách byli mrtví
  • 19. únor - Lvovská oblast vyhlásila nezávislost na ukrajinské vládě
  • 20. únor - nezávislost na Ukrajinské vládě vyhlásila také Zakarpatská oblast prezentovaná užhorodskou samosprávou; došlo také k jednání mezi ukrajinskou vládou a opozicí pod dohledem Ruska, Polska a Německa. Výsledkem toho bylo podepsání dohody o dočasném návratu k ústavě z roku 2004. Zároveň byl vyzván prezident Janukovyč k tomu, aby odstoupil z funkce
  • 22. únor - ukrajinský prezident Viktor Janukovyč oznámil, že nehodlá odstoupit z funkce, parlament jej proto poté, co prezident zmizel neznámo kam, z funkce odvolal sám a prezidentské funkce přenesl na předsedy parlamentu Oleksandr Turčynov; z vězení propuštěna Julie Tymošenko, v Charkově se prohloubili střety proti opozici; parlamentní volby vyhlášeny na termín 25. května
  • 23. únor - ukrajinský parlament odhlasoval zrušení jazykového zákona, který dával vedle ukrajinštiny jako druhý úřední jazyk ruštinu a další menšinové jazyky. To okamžitě vyvolalo prudké hnutí odporu občanů východní části země (zejména Krymu)
  • 27. únor - z Ruska se ozval uprchlý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč, který se vyjádřil proti ukrajinské opozici a nazval veškeré postupy nové vlády jako kontrarevoluci
  • 11. březen - Krym vydal deklaraci nezávislosti na Ukrajině
  • 16. březen - referendum na poloostrově Krym jednoznačně rozhodlo o odtržení území od Ukrajiny
  • 27. duben - Papež František svatořečil své dva předchůdce Jana XXIII. a Jana Pavla II.
  • 23.-24. květen - uskutečnili se Volby do evropského parlamentu. Posílili v nich především euroskeptické strany. V ČR neměli jasného vítěze a uskutečnili se za výrazného nezájmu občanů (volební účast pouhých 18%).
  • 23.-26. květen - papež František vykonal návštěvu Jordánska a Izraele.
  • 25. květen - uskutečnily se prezidentské a komunální volby na Ukrajině. V komunálních volbách výrazně uspěl Vitalij Kličko, který se stal starostou Kyjeva. V prezidentských volbách úplně propadla Julia Tymošenko, již v prvním kole nad všemi kandidáty zvítězil Petro Porošenko.
  • 11. červen - ve Phoenixu (Arizona, USA) se do kostela, který spravuje Kněžské bratrstvo sv. Petra vloupali nejspíš dva ozbrojení zločinci a brutálně napadli dva kněze Bratrstva, kteří tam byli. Jeden z nich - osmadvacetiletý P. Kenneth Walker byl na místě mrtev. Jeho starší představený P. Joseph Terra byl ve vážném stavu převezen do nemocnice.
  • 14. červen
    • Ukrajina - u Luhanska separatisté sestřelili armádní letadlo, které vezlo zásoby a vojáky ukrajinské armády na výměnu za jiné vojáky výsadkového praporu. Na palubě bylo 76 lidí. Pád nikdo nepřežil. Ukrajinská police v tentýž den zmařila pokusy separatistů o atentát na prezidenta země Porošenka.
    • Afghánistán - uskutečnilo se druhé kolo prezidentský voleb, které se však neobešlobez nepokojů a násilností, kterým padlo za oběť 46 lidí.
    • Irák - útoky islamistických radikálů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), které se vyžádaly vyhlášení stanného práva ve většině země donutili vládu žádat o pomoc ze zahraničí. Pomoc jí příslíbil explicitně sousední Irák, USA však svou vojenskou podporu přímo na území Iráku nehodlá poslat.
  • 15. červen - na Slovensku byl inaugurován do úřadu nový prezident Andrej Kiska.
  • 19. červen - ve Španělsku se ujal vlády král Filip VI.. Jeho otec Juan Carlos I. rezignoval na funkci o půlnoci. Do smrti si však do smrti uchová titul španělského krále. Inaugurace Filipa VI. je přelomová v tom, že nedošlo k jeho korunovaci. Král pouze přísahal na ústavu z roku 1979 a odmítnul přijetí královského kříže a odsloužení inaugurační mše. Došlo tím k naprosté sekularizace španělské konstituční monarchie.
  • 17. červenec - nad územím východní Ukrajiny poblíž Doněcku byl sestřelen dopravní letoun společnosti Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě. Z cestujících nikdo nepřežil. Z nehody se vzájemně obviňují ukrajinská strana a separatisté samozvané Doněcké republiky. Občanská válka na Ukrajině tím nabrala rozměr mezinárodního válečného konfliktu obvzláště poté, co soud pro lidská práva v Haagu sestřelení letadla prohlásil za válečný zločin.
  • 23. červenec - ukrajinská občanská válka - Rusové nad územím Ukrajiny sestřelili další dvě ukrajinská bojová letadla Su-25.
  • 24. červenec - nový izraelským prezidentem se stal Reuven Rivlin. Do funkce nastoupil však v době, kdy se násilí mezi Izraelem a pásmem Gazy vystupňovalo v otevřený válečný konflikt a na izraelské území již v tu dobu více než dva týdny dopadaly rakety z palestinských území.
  • 27. červenec - ukrajinská občanská válka - USA předložila nezvratné důkazy o ostřelování východního území Ukrajiny vojsky ruské armády. Krátery po raketových střelách byly rozesety na území až 11 km od ruských hranic.

14.-18. srpen - papež František uskutečnil návštěvu Jižní Koreje

  • 5. září - bylo uzavřeno příměří mezi Ukrajinou a Doněckými separatisty, v bojích se přesto po pár dnech opět pokračuji především v Luhansku.
  • 16. září - ukrajinský parlament schválil ratifikaci asociáční dohody s EU, Evropský parlament vzápětí tentýž den ukrajinský návrh schválil.
  • 18. září - ve Skotsku (severní část Velké Británie) se uskutečnilo referendum o nezávislosti. Většina obyvatel hlasovala pro ponechání Skotska pod vládou Londýna. Britský premiér David Cameron za to slíbil Skotům a dalším britským celkům větší pravomoce a autonomii.
  • 21. září - papež František navštívil Albánii.
  • 5.-19. říjen - v Římě probíhá první zasedání mimořádného biskupského synodu o rodině.
  • 6. říjen - v Paříži a Bordeaux se uskutečnily masové demonstrace na podporu tradiční rodiny a proti umělému oplodnění leseb. Celkově se akce, kterou pořádalo hnutí Manife Pour Tous zúčastnilo více než půl milionu lidí.[1]
  • 12. říjen - ukrajinská občanská válka - byl podniknut atentát na lidového gubarnátora "doněcké lidové republiky" Pavla Gubareva
  • 22. říjen
    • Kanadský občan Michael Zehaf-Bibeau, který se veřejně přihlásil k islámu se pokusil uskutečnit teroristický útok na parlament v kanadské Ottawě. Nejdříve zastřelil vojáka čestné stráže u památníku v blízkosti parlamentu a vzápětí vážně zranil dalšího vojáka na hlídce ve vstupu do parlamentu. Po divoké přestřelce nakonec útočníka zabilo přivolané vojenské komando. Nikdo z poslanců ani čelnů vlády přítomných v budově naštěstí nebyl zraněn. Policie okamžitě po útoku spustila pátrání po dvou komplicích pachatele.[2]
    • Evropský parlament schválil složení nové evropské komise Jeana-Claude Junckera
  • 23. říjen
  • 24. říjen
    • Na střední škole v Marysvillu na severozápadě USA došlo ke střelbě. Student školy Jaylen Fryberg zavraždil dva studenty, další těžce zranil a následně zastřelil i sám sebe. Jedna ze studentek nedlouho poté svým zraněním v nemocnici podlehla. Celkem si tento útok vyžádal tři oběti.
    • Ukrajinská občanská válka - ruský prezident Vladimír Putin v interview přiznal, že Rusko se postaralo v únoru o útěk a azyl ukrajinského prezidenta Janukovyče.
  • 25. říjen - v Iránu byla v souladu s islámským právem šária popravena Reyhaneh Jabbariová, která zabila v sebeobraně muže, který ji napadl a chtěl sexuálně zneužít.[4]
  • 25.-26. říjen - na Ukrajině proběhly Parlamentní volby. Mezi hlavními vítězi byla vládní strana revolučního premiéra Jaceňuka a prezidenta Porošenka. Na východě země byla volební účast velmi nízká, v oblastech Luhansk a Donnbas, které jsou i nadále v držení separatistů se neotevřely volební místnosti vůbec.
  • 15. listopad - v německém Offenbachu došlo v zařízení McDonald´s k napadení dvou dívek. Těch se zastala turecká studentka medicíny, která vzápětí od útočníků schytala ostrou ránu baseballovou pálkou do hlavy, ze která jí způsobila zranění neslučitelná se životem. Po beznadějném boji o její život dívku o několik dní později nakonec lékaři na žádost rodiny odpojili od přístrojů. Její statečný čin vyvolal napříč celou zemi vlnu solidarity obdobně jako v případě Žďárského útoku v České republice o měsíc dříve. Prezident Gauck se navíc dal slyšet, že uvažuje o tom, že dívce udělí in memoriam státní vyznamenání.[5]
  • 15.-16. listopad - v Polsku proběhly regionální volby. Výsledky byly vzhledem k selhání sčítacího softwaru vyhlášeny až o týden později.
  • 17. listopad - Vedení Anglikánské církve na své synodě formálně odsouhlasilo celoplošně svěcení žen na biskupy.
  • 20.-23. listopad - v USA nastala kalamita. NA severovýchodě země napadlo tolik sněhu jako jindy za celou zimu. Vinou počasí byl silný arktický proud, který se dostal nad tuto oblast země. Po skončení vydatných sněhových přeháněk se však zase prudce oteplilo na 15°C. Odklid sněhu proto musel rychle začít i přesto, že spodní vrstvy sněhu na komunikacích a v jiných místech přimrzly k zemi.
  • 22. listopad - v Keňském Nairobi islamisté podnikli atentát na linkový autobus
  • 23. listopad
    • Novým prefektem Kongregace pro bohoslužbu a svátosti se stal afričan Robert Sarah, dřívější předseda Papežské rady Cor Unum.
    • Americká policie v městě Clevelandu zastřelila v parku dvanáctiletého chlapce, který držel v rukou střelnou zbraň. Až poté, co jej zastřelili, tak zjistili, že se jednalo pouze o maketu pistole.[6]
    • Až po týdnu se podařilo volební komisi sečíst volební lístky z regionálních voleb v Polsku. Volby skončili remízou - Právo i spravedlnost (PiS) a liberálně konzervativní vládní strana Občanská platforma (PO) získali stejný počet hlasů. Jako třetí skončila Polská lidová strana.
    • Do Nizozemska vyrazil speciální nákladní vlak, který měl za úol převést trosky z letadla Boeign spoje MH17, který byl sestřelen nad ukrajinským územím v polovině července. Rozebírání zbytků letadla bylo několikrát přerušeno vzhledem k dalším nálezům lidských pozůstatků v místech dopadu trosek.
  • 24. listopad - pozdě v noci ve městě St.Louis, stát Fergusson (USA) znovu propukají masové nepokoje nad právním systémem v zemi, který přestává bránit lidi před policejní zlovůli. Nepokoje znovu propukli poté, co soud zprostil obžaloby policisty, který v létě střílel na neozbrojeného černošského civilisty.
  • 25. listopad - Papež František vykonal státní návštěvu Evropského parlamentu ve Štrasburku a Evroské rady tamtéž. V projevu, který před parlamentem měl vzpomněl stávající krizi hodnot v Evropě, vymírání kontinentu, nespravedlivý sociální systém a opuštěnost, v jaké mnoho lidi zde žije. Neopomněl uvést i důvody - u vylidňování zmínil absenci podpory rodin, ale také i zabijení nenarozených dětí.

Česká republika

  • 1. leden - vstoupil v platnost nový občanský zákoník
  • 6. leden - zástupci ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL podepsali koaliční dohodu a předali ji jako základ na jmenování vlády prezidentu Zemanovi
  • 7. leden - Petr Červíček odvolán z pozice policejního prezidenta. Ve funkci zůstal opětovně uvedený prezident Petr Lessy
  • 17. leden - Bohuslav Sobotka je jmenován premiérem ČR
  • 29. leden - byla ustavena vláda Bohuslava Sobotky
  • 7. červenec - Hnutí pro život ČR právně napadlo zavedení nové potratové tablety Mifedryne a podalo proti tomu žalobu. Zavedení tablety totiž odporuje dle spolku stávajícímu interupčnímu zákonu.[7]
  • 8. červenec
    • Po útoku sebevraha zahynuli v Afghánistánu čtyři čeští vojáci, další svým zraněním několik dní poté podlehl a šestý byl s těžkými zraněními v půlce července převezen zpět do vlasti.
    • Ministr školství Marcel Chládek předložil reformu, podle které by měly církevní školy přijít od roku 2016, téměř přijít o nárok na dotace určené na jejich provoz. Ministerské prohlášení se ihned vzápětí setkalo s nevolí církví a především ČBK, která označila tento krok za snahu zlikvidovat více než polovinu církevních škol v zemi.
  • 21. červenec - vláda navrhla na post eurokomisařky dosavadní ministryni práce a sociálních věcí Věru Jourovou za ANO 2011.
  • 22. červenec - po osmi letech dlouhého čekání byly zahájeny práce na dokončení dalničního tahu D11 z Prahy do Hradce Králové.
  • 24. červenec - Poslanecká sněmovna jednala o možnosti opětovně jednat o církevních restitucích, kdy někteří poslanci (především Úsvit a KSČM) žádali, aby se přísněj kontrolovalo vydávání majetku a ověřování, že církve skutečně byly vlastníkem. Téma jednání však bylo nedlouho po zahájení schůzce při hlasování vyňato z programu.
  • 14. září - novým děkanem Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého se stal psycholog a dominikánský kněz Peter Tavel.[8]
  • 10.-11. října - uskuteční se komunální volby a doplňovací volby do senátu. V komunálkách s přehledem zvítězilo hnutí STAN. Senátní volby vyhrála ČSSD, která však přišla o několik křesel, jiné strany - mezi nim především KDU-ČSL získaly další křesla. TOP09 naopak zcela propadla a přišla o všechna senátorská křesla, která obhajovala.
  • 14. říjen - psychicky labilní žena vnikla s nožem v ruce do budovy střední školy ve Žďáru nad Sázavou. Při útoku ubodala jednoho studenta a další dvě studentky těžce zranila. Spacifikovat se jí podařilo až policejnímu vyjednávači a příslušníkovi speciálního policejního komanda přestrojeného za příslušníka rychlé záchranné služby. [9] Útok vyprovokoval k vlně solidarity s mrtvým studentem napříč celou zemí a k diskuzi o zabezpečení školských zařízení. Prezident Zeman zvažuje, že studentu Petru Vejvodovi udělí posmrtně nejvyšší státní vyznamenání in memoriam.
  • 28. říjen - u příležitosti státního svátku uděloval prezident Miloš Zeman tradičně státní vyznamenání. Mezi 33 vyznamenanými byli například Nicholas Winton, padlí čeští vojáci v Afghánistánu a jeden jejich přeživší spolubojovník, cestovatel Miroslav Zikmund, zakladatelka projektu Klokánek Marie Vodičková. In memoriam také udělil dvě nejvyšší státní vyznamenání britskému premiéru Winstonu Churchillovi nebo českému písničkářovi Karlu Krylovi. Nemile však prezident překvapil však i tím, že udělil nejspíš jen z osobní ambice vyznamenání svým kamarádům režisérovi Petru Renčovi, režiséru Robertu Sedláčkovi a slovenskému premiérovi Ficovi. Několik přítomných poslanců navíc potichu protestovalo proti tomu, že prezident odmítnul pozvat dva rektory českých univerzit pověšenými plackami univerzit na svých klopách.
  • 17. listopad - velmi rušně proběhl státní svátek v Praze. Dav lidí vypískával prezidenta Zemana, který přišel odhalit pamětní desku k událostem z roku 1989. Když na něj lidé házeli vejce a další odpatky, jedna ze skořápek dopadla i na hlavu německého prezidenta Gaucka. Na Národní třídě i v dalších městech lidé veřejně skandovali s pozvednutými červenými kartami a požadovali prezidentovu demisi.
  • 1. - 3. prosinec - Na většině území republiky došlo k velmi prudké dešťové kalamitě, kdy většina srážek směřujících z okluzní fronty od jihu se srazila se studeným proudem od Sibiře a způsobila tak, že dešťové kapky při dopadu na povrch okamžitě zmrzly. Mrznoucí déšť se především projevil extrémním zmrznutím vlakových a tramvajových trolejí a znemožnil tak výjezd většiny linek městské hromadné dopravy v Praze, Brně a Olomouci. Valná většina vlaků na koridoru Ostrava-Olomouc-Praha přišla během cesty o elektrický zdroj a cestující na několika místech uvízli někdy i na sedmnáct hodin odříznuti od civilizace.

Narození

Úmrtí

Vůdci

Odkazy

Související odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. http://www.stalo-se.cz/?p=21607
  2. Střelba v kanadském parlamentu: Jeden útočník zabit, po dalších se pátrá, ČT24, 22. října 2014 [cit. 28.10.14].
  3. Radikálové z Boko Haram se zřejmě zmocnili dalších dívek, ČT24, 23. října 2014 [cit. 28.10.14].
  4. Írán popravil mladou ženu, která v sebeobraně zabila muže, ČT24, 25. října 2014 [cit. 28.10.14].
  5. http://zpravy.idnes.cz/smrt-nemecke-studentky-tugce-albayrakova-fgi-/zahranicni.aspx?c=A141201_094147_zahranicni_ert#utm_source=sph.idnes&utm_medium=richtext&utm_content=top6
  6. http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/293331-za-vytahnuti-repliky-pistole-zaplatil-12lety-american-zivotem/
  7. Potratová pilulka na pultech. Hnutí pro život její prodej napadlo - zprávy ČT24
  8. Peter Tavel bude od neděle děkanem cyrilometodějské teologické fakulty, Žurnál UP, 11. září 2014 [cit. 16.09.14].
  9. Mladá žena zavraždila studenta – chránil spolužačku, ČT24, 14. října 2014 [cit. 28.10.14].
Osobní nástroje