Advent

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Advent (z lat. adventus příchod) představuje zahájení liturgického roku a období přípravy na Vánoce. Začíná 1. nedělí adventní a končí o Štědrém večeru.

V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – jednak slavnosti Narození Ježíše Krista, jednak jeho druhého příchodu na konci času. Věřící katolík je v adventu veden k tomu, že si má znovu uvědomit, do jaké bídy jej přivedl hřích a že ho z něj může vysvobodit jedině Kristus jako Pán a Vykupitel.

Obsah

Dějiny adventu v Západní církvi

Stopy adventní liturgie lze nalézt již v polovině 5. století v Ravenně. Teprve v polovině 6. století se objevuje také v Římě. V obou případech byl advent chápán jako příprava na slavení Narození Páně.

Naproti tomu v Gálii vlivem iroskotských misionářů (Kolumbán Mladší) získala adventní doba postní ráz a byla chápána jako kající příprava na druhý příchod Kristův na konci času. Z adventní mše bylo vypuštěno Gloria a užívala se postní fialová barva mešních rouch. Něco z těchto postních obyčejů proniklo ve 12. století i do římské liturgie; především už zmíněné vynechání Gloria a liturgická barva. Postní ráz adventu se však v Římě neprosadil, byť je dobrým zvykem, že katolík si bere na počátku adventu nějaké předsevzetí (např. že se bude po dobu adventu pravidelně modlit nějakou modlitbu navíc).

Západní církev slavila různý počet (4 až 6) adventních nedělí. Papež Řehoř Veliký stanovil čtyři adventní neděle. Přestože francký král Pipin III. stejně, jako jeho syn Karel Veliký, nařídili v celé říši dodržovat papežovo ustanovení, čtyři neděle se prosazovaly jen velmi zvolna. Zdá se, že teprve v 10.11. století se čtyřtýdenní advent ujal v celém galskofranckém prostoru. Ambroziánský ritus Milánské arcidiecéze slaví šest adventních nedělí doposud.

Advent v církevním kalendáři

Advent začíná o 1. neděli adventní,[1] která může připadnout někdy do období mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Pohyblivý začátek způsobuje, že délka adventu kolísá v rozpětí 21-28 dnů. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Liturgickou barvou adventu je fialová. Třetí neděle adventní se nazývá Gaudete a v liturgii je dovoleno užít barvu růžovou.

V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to životnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je však advent komerčně využíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. Výrazným symbolem adventu je adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Děti otevírají obvykle adventní kalendář.

Česká hudební tradice se může pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní. Uplatňují se zejména při jitřních mariánských mších zvaných roráty.

Advent a jeho obdoby v jiných tradicích

Východní tradice

Pravoslavní a řeckokatolíci se připravují na Narození Krista 40 denním postním obdobím známým jako půst před Narozením, které trvá od 15. listopadu do 24. prosince. Některé východní církve ovšem používají juliánský kalendář - který je oproti gregoriánskému výrazně posunutý (viz pravoslavné Vánoce slavené 6. ledna).

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Poznámky a refrence

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unportedcreativecommons.org.

  1. Respektive lze říci, že začíná již sobotu před ní o západu slunce, neboť podle liturgických zvyklostí patří doba po západu slunce už k následujícímu dni.
Osobní nástroje