Agnosticismus

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
(Filozofický základ agnosticismu)
m
 
Řádka 20: Řádka 20:
[[Kategorie:Religionistika]]
[[Kategorie:Religionistika]]
-
[[Kategorie:Filosofické směry]]
+
[[Kategorie:Filosofie]]
 +
[[Kategorie:Scotusko-ockhamovská]]
 +
[[Kategorie:Ideologie]]

Aktuální verze z 13. 7. 2017, 09:38

Agnosticismus je ideologie, která dogmaticky tvrdí, že existenci Boha nelze jednoznačně ani dokázat, ani vyvrátit. Agnosticismus popírá existenci neempirické racionality a neuznává metafyziku. Myšlení je schopno racionálně zachytit jen empirický svět. Metafyzické otázky musí být umlčeny, protože jsou klamem. Agnostikové nejsou ani ateisty ani teisty. Jsou to lidé, kteří si svým postojem uzavřeli cestu k poznání smyslu svého života. Ze svého postoje je pro ně nemožné si jednoznačně odpovědět na otázku, zda-li existuje posmrtný život a jestli ano, pak jakou má formu. Samotný lidský rozum je pak podle nich omezen jen na přírodní jevy jako věci, které se nám pouze jeví (tj. fenomény) a tuto hranici nelze překročit.

Filozofický základ agnosticismu

Locke omezuje objektivitu lidského poznání na smysly a zavádí empirismus. Ten se ale sám vyvrací, protože Locke chce, aby jeho řešení obecně platilo pro všechna lidská poznání. Podmínkou obecné platnosti je však nutnost. Smyslově vnímatelné jevy jsou nahodilé a měnlivé. Omezení na smyslově vnímatelné jevy se ochuzuje o nutnost a neměnnost. Locke si nárokuje obecnou platnost, ale škrtá její podmínku. To zanedbal, přehlédl a dostal se do rozporu. Není dokazatelné, že by byl rozum naprosto závislý na smyslech. Lockova filozofická konstrukce, že idea vzniká smyslovým podnětem v prázdném rozumu, není empiricky dokázána.

Hume empirické dogma využil a popřel poznatelnost nevnímatelných objektů, jako je například věda (vědci do té doby, než přišel postmodernismus, věřili, že poznávají nutnou přírodní zákonitost). Zastáncem vědy byl Kant, ale problém viděl v úzkých mezích dilematu empirismu a racionalismu. Rozmýšlel, že nutné predikáty (ze kterých vyrůstá věda) buď nejsou (a tedy není ani věda), nebo jsou z rozumu. Třetí známou možnost, že by nutné predikáty mohly být reálné objekty, Kant bez diskuze odmítl.

Hume nezpochybňuje nejen vědecké pravdy, ale možnost pravd vůbec. Negovat pravdu je ale vnitřně rozporné. Pravda vyžaduje objektivitu obecnin. Tím se také ukazuje, že Lockovo empirické dogma, které objektivitu obecnin popírá, je omyl. Humova námitka proti vědě má smysl jen v rámci Lockova výkladu poznání.

Kant kodifikoval, že zdroj nutného jsou apriorní formy v individuálním rozumu. Kantův výklad o tom, že metafyzika není možná, se opírá jen o výkon jeho subjektivního rozumu. Sám si ale nárokuje objektivní platnost. Agnosticismus není pravdivý filozofický postoj. Je to víra, která je v rozporu s vědou, chápeme-li předmět vědeckého poznání jako něco nutného, nepodmíněného a neměnného.

Odkazy

Reference

Osobní nástroje