Antonín Brus z Mohelnice
Z Katopedia
Antonín Brus z Mohelnice (13. února 1518 Mohelnice – 15. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (1552–1580), biskup vídeňský (1558–1562) a 8. arcibiskup pražský (1561–1580).
Jeho nástup na pražský arcibiskupský stolec ukončil téměř půldruhého století[1] trvající sedisvakanci, zapřičiněnou husitskými válkami. Byl účastníkem Tridentského koncilu.
Obsah |
Život
Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 jej Ferdinand I. jmenoval biskupem ve Vídni, ovšem papež Pavel IV. tuto volbu nepotvrdil, učinil tak až jeho nástupce Pia IV. v roce 1560. Tento úřad ovšem nedržel dlouho, protože již v roce 1561 jej Ferdinand na základě dohody se Svatým stolcem o obnovení činnosti pražského arcibiskupství jmenoval 8. arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.
Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, neskýtal příliš důvodů k radosti. Arcibiskupský stolec byl uprázdněn od té doby, co z něj byl v roce 1425 definitivně odstraněn odpadlík Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten se ale arcibiskupem nestal, protože z pochopitelných důvodů nikdy nedostal papežské schválení. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu, kam odjel jako císařský legát.
S podporou panovníka a zejména svého řádu, který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let, pracoval Antonín Brus z Mohelnice na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnově a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupné rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.
Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.
Odkazy
Externí odkazy
- Anton Brus - (Catholic Encyclopedia, anglicky)
Literatura
- Anna Skýbová, Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncepce habsburské rekatolizace Čech, Praha:Univerzita Karlova, 1969, s. 43 - 75
- Borový Kl., Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský, Praha 1873
Reference
- ↑ Trvala 140 či 136 let, v závislosti na tom, jestli je jako její počátek brána už exkomunikace Konráda z Vechty (1421), či až jeho definitivní zbavení úřadu (1425)
