Antonín Brus z Mohelnice

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Mons. Antonín Brus z Mohelnice''' ([[1518]] - [[1580]]) byl osmý [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup pražský]] a 23. velmistr [[Křížovníci|řádu Křížovníků s červenou hvězdou]]. Byl prvním biskupem, který obsadil arcibiskupský stolec po husitských nepokojích, a účastník [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].
+
'''Antonín Brus z Mohelnice''' ([[13. únor]]a [[1518]] [[Mohelnice]] – [[15. srpen|15. srpna]] [[1580]] [[Praha]]) byl [[římskokatolická církev|katolický]] [[duchovní]], 23. [[Seznam velmistrů křižovníků s červenou hvězdou|velmistr]] [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]] ([[1552]]–[[1580]]), [[Arcibiskupství vídeňské|biskup vídeňský]] ([[1558]]–[[1562]]) a 8. [[arcibiskup pražský]] ([[1561]]–[[1580]]).
 +
 
 +
Jeho nástup na pražský arcibiskupský stolec ukončil téměř půldruhého století<ref>Trvala 140 či 136 let, v závislosti na tom, jestli je jako její počátek brána už [[exkomunikace]] [[Konrád z Vechty|Konráda z Vechty]] ([[1421]]), či až jeho definitivní zbavení úřadu ([[1426]])</ref> trvající [[sedisvakance|sedisvakanci]], zapřičiněnou [[husitské války|husitskými válkami]]. Byl účastníkem [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]].
== Život ==
== Život ==
-
Narodil se [[13. únor|13. února]] [[1518]] v [[Mohelnice|Mohelnici]]. Studoval na nižších školách v [[Praha|Praze]] a na univerzitách v říši a Itálii. Během studií vstoupil do křižovnického řádu, stal se knězem a v letech [[1542]] - [[1545]] působil jako kazatel v císařském vojsku. Hovořil plynně česky, německy a italsky. Svou výmluvností si získal sympatie císaře [[Ferdinand I.|Ferdinanda I.]]. Jako velmistr řádu se zúčastnil tažení proti [[Turkové|Turkům]]. Po této události začal jeho kariérní vzestup. Císař jej jmenuje biskupem ve [[Vídeň|Vídni]]<ref>Papež [[Pavel IV.]] tuto volbu nikdy nepotvrdil. Uznání se proto dočkal roku [[1560]] za [[Pius IV.|Pia IV.]]</ref>
+
Brus pocházel z [[Mohelnice]] a studoval v [[Praha|Praze]] a [[Krakov]]ě. V roce [[1541]] se stal [[kněz]]em a vstoupil do řádu [[Křižovnický řád rytířů s červenou hvězdou|křižovníků s červenou hvězdou]]. V následujících letech byl [[vojenský kazatel|vojenským kazatelem]] u oddílů [[Jindřich Meziříčský z Lomnice|Jindřicha Meziříčského z Lomnice]] bojujících v [[Uhersko|Uhrách]] s [[Osmanská říše|Turky]], poté nějakou dobu působil v [[Cheb]]u. V roce [[1552]] se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] V roce [[1558]] jej [[Ferdinand I.]] jmenoval [[arcidiecéze vídeňská|biskupem ve Vídni]], ovšem papež [[Pavel IV.]] tuto volbu nepotvrdil, učinil tak jeho nástupce [[Pius IV.|Pia IV.]] v roce [[1560]]. Tento úřad ovšem nedržel dlouho, protože již v roce [[1561]] jej Ferdinand na základě dohody se Svatým stolcem o obnovení činnosti pražského arcibiskupství jmenoval [[arcibiskup pražský|8. arcibiskupem pražským]], což papež vzápětí schválil.
 +
 
 +
Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, neskýtal příliš důvodů k radosti. Arcibiskupský stolec byl uprázdněn od té doby, co z něj byl v roce [[1425]] definitivně odstraněn odpadlík [[Konrád z Vechty]] ([[exkomunikace|exkomunikován]] byl již v roce [[1421]]). [[Utrakvismus|Utrakvisté]] sice zvolili za arcibiskupa [[Jan Rokycana|Jana Rokycanu]], ten ale arcibiskupem nestal, protože z pochopitelných důvodů nikdy nedostal [[papež]]ské schválení. Majetek [[arcidiecéze pražská|arcidiecéze]] byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]], kam odjel jako císařský legát.
-
Po složitých jednáních mezi Vídní a [[Řím]]em bylo po tajných dohodách následně obnoveno arcibiskupství pražské, které bylo po utrakvistickém biskupovi [[Jan z Rokycan|Janu z Rokycan]] dlouhodobě neobsazené. [[23. prosinec|23. prosince]] [[1561]] se na základě buly císaře oficiálně ujal arcibiskupství a krátce nato byl poslán jako říšský delegát na třetí jednací období [[Tridentský koncil|Tridentského koncilu]]. Na koncil přijel nepřipraven. Žádal sice teologa-kanonistu, ale byl poukázán na to, že dobrou oprou pro něj bude chorvatský biskup Draškovič.
+
S podporou panovníka a zejména svého řádu, který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let, pracoval Antonín Brus z Mohelnice na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v [[Čechy|Čechách]], obnově a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupné [[rekatolizace|rekatolizaci]] jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil [[přijímání pod obojí]] ([[1564]]). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.
-
Umírá [[15. srpen|15. srpna]] [[1580]] v [[Praha|Praze]].
+
Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu [[Habsburkové|Habsburků]]: [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] a [[Rudolf II.|Rudolfa II.]]
-
== Literatura ==
+
== Odkazy ==
 +
=== Externí odkazy ===
 +
* [http://www.newadvent.org/cathen/03020a.htm Anton Brus] - (''[[Catholic Encyclopedia]]'', anglicky)
 +
=== Literatura ===
* Anna Skýbová, ''Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncepce habsburské rekatolizace Čech'', Praha:Univerzita Karlova, 1969, s. 43 - 75
* Anna Skýbová, ''Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncepce habsburské rekatolizace Čech'', Praha:Univerzita Karlova, 1969, s. 43 - 75
* Borový Kl., ''Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský'', Praha 1873
* Borový Kl., ''Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský'', Praha 1873
-
== Reference ==
+
=== Reference ===
<references/>
<references/>

Verze z 18. 12. 2011, 15:59

Antonín Brus z Mohelnice (13. února 1518 Mohelnice15. srpna 1580 Praha) byl katolický duchovní, 23. velmistr křižovníků s červenou hvězdou (15521580), biskup vídeňský (15581562) a 8. arcibiskup pražský (15611580).

Jeho nástup na pražský arcibiskupský stolec ukončil téměř půldruhého století[1] trvající sedisvakanci, zapřičiněnou husitskými válkami. Byl účastníkem Tridentského koncilu.


Obsah

Život

Brus pocházel z Mohelnice a studoval v Praze a Krakově. V roce 1541 se stal knězem a vstoupil do řádu křižovníků s červenou hvězdou. V následujících letech byl vojenským kazatelem u oddílů Jindřicha Meziříčského z Lomnice bojujících v Uhrách s Turky, poté nějakou dobu působil v Chebu. V roce 1552 se stal velmistrem křižovníků a jeho kariéra strmě stoupala – stal se nejvyšším kazatelem habsburských vojsk a tajným radou a zpovědníkem Ferdinanda I. V roce 1558 jej Ferdinand I. jmenoval biskupem ve Vídni, ovšem papež Pavel IV. tuto volbu nepotvrdil, učinil tak až jeho nástupce Pia IV. v roce 1560. Tento úřad ovšem nedržel dlouho, protože již v roce 1561 jej Ferdinand na základě dohody se Svatým stolcem o obnovení činnosti pražského arcibiskupství jmenoval 8. arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil.

Úřad pražského arcibiskupa, který Antonín Brus převzal, neskýtal příliš důvodů k radosti. Arcibiskupský stolec byl uprázdněn od té doby, co z něj byl v roce 1425 definitivně odstraněn odpadlík Konrád z Vechty (exkomunikován byl již v roce 1421). Utrakvisté sice zvolili za arcibiskupa Jana Rokycanu, ten ale arcibiskupem nestal, protože z pochopitelných důvodů nikdy nedostal papežské schválení. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu, obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické a nový arcibiskup byl navíc zaneprázdněn svojí účastí na zasedáních Tridentského koncilu, kam odjel jako císařský legát.

S podporou panovníka a zejména svého řádu, který se měl stát hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství pro příštích 120 let, pracoval Antonín Brus z Mohelnice na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách, obnově a upevnění morálky kněží i prostých katolíků a postupné rekatolizaci jejich obyvatelstva. Snažil se maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by poté mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily.

Jako pražský arcibiskup korunoval dva české krále z rodu Habsburků: Maxmiliána II. a Rudolfa II.

Odkazy

Externí odkazy

Literatura

  • Anna Skýbová, Husitský epilog na koncilu tridentském a původní koncepce habsburské rekatolizace Čech, Praha:Univerzita Karlova, 1969, s. 43 - 75
  • Borový Kl., Antonín Brus z Mohelnice, arcibiskup pražský, Praha 1873

Reference

  1. Trvala 140 či 136 let, v závislosti na tom, jestli je jako její počátek brána už exkomunikace Konráda z Vechty (1421), či až jeho definitivní zbavení úřadu (1426)
Osobní nástroje