Antonín Cyril Stojan

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Ctihodný Antonín Cyril Stojan (22. května 1851, Beňov29. září 1923, Olomouc) byl moravský římskokatolický duchovní a politik, 10. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský v letech 19211923. V politice působil nejprve jako poslanec Říšské rady a po vzniku Československa nejdříve jako poslanec Národního shromáždění ČSR, od roku 1920 jako senátor za Československou stranu lidovou.

Byl velice aktivní v sociální oblasti, organizoval sociální a charitativní katolické spolky. Svými aktivitami defakto položil základy pro pozdější vznik celostátní České katolické charity.

Zasloužil se o obnovu a povznesení nejvýznamnějších moravských poutních místSvatého Hostýna a Velehradu.

Obsah

Život

Byl velice aktivní v sociální oblasti, organizoval sociální a charitativní katolické spolky na arcidiecézní úrovni a v roce 1922 založil Arcidiecézní charitu Olomouc. Přispěl též k založení Diecézní charity Brno a rozvíjením spolupráce mezi oběma diecézními organizacemi položil základy pro pozdější vznik celostátní České katolické charity.

Díky výročním slavnostem cyrilometodějským sám přišel s myšlenkou založení unionistického hnutí, které by podpořilo jako modlitbou, ale také vědeckým a apoštolátním směřováním snahu o sjednocení západních a východních křesťanských církví. Roku 1892 tak vznikl Apoštolát sv. Cyrila a Metoděje a Stojan jeho prvním předsedou a jednatelem.

Hrál výraznou roli v moravské katolické politice. V roce 1896 se jako přítel a důležitý spojenec Mořice Hrubana podílel na založení Katolickonárodní strany, za niž pak zasedal v Říšské radě. Zde hájil práva Církve, katolické hodnoty a práva sociálně slabých a potřebných.[1]

Než se stal biskupem, působil jako probošt kroměřížský. Zasloužil se o obnovu a povznesení nejvýznamnějších moravských poutních místSvatého Hostýna a Velehradu.

Jakkoliv však byla jeho pastorační a sociální činnost extrémně úspěšná, jeho celkové hodnocení jako správce diecéze už tak jednoznančně příznivé není - ve snaze o opravu a rozvoj obou zmíněných poutních míst a vytvoření dostatečně rozsáhlé a efektivní charitativní sítě dle mnohých kritiků hodně překročil rozumnou mez výdajů a přivedl do té doby finančně dobře si stojící arcidiecézi do velkých finančních obtíží.

V politice působil nejprve jako poslanec Říšské rady a po vzniku Československa nejdříve jako poslanec Národního shromáždění ČSR, od roku 1920 jako senátor.

Pocty

Arcibiskup Stojan, lidově přezdívaný jako Tatíček Stojan, je na Moravě dodnes velice uctíván a uvažuje se o jeho blahořečení. Jeho životním krédem bylo "Mám, co jsem dal druhým". Na jeho počest byla pojmenována celá řada ústavů, spolků, organizací a míst, např. Stojanovo gymnázium na Velehradě, Stojanova kolej v Olomouci či Stojanovo náměstí v Kroměříži. V mnoha městech i obcích se také nachází ulice po něm pojmenovaná.

V červnu 2016 přiznal Svatý stolec arcibiskupu Stojanovi heroické ctnosti.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Antonín Cyril Stojan

Literatura

vybraná díla
  • František Cinek: Arcibiskup Dr. Antonín Cyril Stojan : život a dílo : pokus o nárys duchovní fysiognomie, Olomouc 1933
  • Ludvík Němec:Antonín Cyril Stojan : Apostle of Church Unity : Human and Spiritual Profile
  • František Vymětal: Apoštol křesťanské lásky a jednoty církve : Život a dílo Dr. Antonína Cyrila Stojana
  • Marie Holková: Kdyby lásky neměl - beletrizovaný životopis
  • Antonín Šuránek: Světlo z Beňova, Olomouc: Matice Cyrilometodějská 1993
  • Zdeněk Libosvár: Arcibiskup Stojan: život a dílo

Reference

  1. http://www.tedeum.cz/4_2010/maly_krestanska-politika_v_ceskych_zemich_042010.htm
  2. http://radiovaticana.cz/clanek.php4?id=23964
Osobní nástroje