Ateismus

Z Katopedia

Verze z 13. 7. 2017, 09:44; Michael (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Ateismus je ideologie, jejíž znaky jsou agnosticismus, monismus, nebo materialismus. Stačí jeden z těchto znaků, abychom mluvili o ateismu. Ateismus nejčastěji vychází z podivuhodné vize, že se člověk upachtil náhodným kmitáním atomů a vyvozuje z toho, že Bůh neexistuje. Odmítá připustit už jen samou možnost existence Boha či božstev. Jeho zastánci apriori považují realismus za překonaný a proto jsou přesvědčeni, že neexistuje žádný důkaz existence Boha.[1] Někteří dokonce věří, že je možné jednoznačně prokázat, že neexistuje žádný bůh a to ani Bůh křesťanský.

„S ateismem nemám problém, protože jsem křesťan, ale protože jsem vědec.“ (Prof. John Lennox)[2]

Mnozí prvotní představitelé novověkého znovuobjevení ateismu ovlivnění deismem a nihilismem ještě předpokládali „smrt boha“ (Nietzche). Pozdější filozofové již odmítli jakoukoliv podstatu božství přesahující tento svět a pozdější militantní ateismus podpořený navíc některými vědeckými teoriemi (Darwinova, Freudova, ...) jen potvrzoval, že žádný bůh nikdy neexistoval a že vše je ovlivněno přírodou a hlavní úlohu zde hraje člověk (subjektivní antropocentrismus, individualismus, egoismus). Zakladatelé některých ideologií dokonce hovoří o jakékoliv víře a úctě k posvátnému jako o opiu lidstva (Marx).

Ateismus masivně přispěl k relativizaci mravnosti, která se dnes stala normou etického myšlení. Když není Bůh, můžeme se rozloučit s nepodmíněnou závazností mravního zákona. Jestliže se mravnost vyvinula z nějakého kmitání neosobních částic, tak potom nemůže mravně oslovit inteligentní bytost. Inteligentní bytost se přece nebude vázat na neinteligentní původ. Nebude svoje rozlišování správného a nesprávného jednání odvozovat z náhodných pohybů hmotného proudění. Takže o tom, je dobré a zlé v důsledku rozhodne člověk. Ten určí dělící čáru mezi dobrem a zlem. Jenže člověk se mýlí. V ustanovení toho, co je správné, často podléhá svévoli. Můžeme se rozloučit s něčím takovým, jako je obecný nepodmíněný mravní zákon.[3]

Odkazy

Související stránky

Poznámky a reference

  1. Ateisté ČR: Otázky a odpovědi
  2. Technet.cz: Matematik: Věda a víra nejsou v rozporu. Vědci totiž nerozumí Matyldě
  3. Česká televize: Cesty víry – Ateismus
Osobní nástroje