Ukázat zdroj

[[Soubor:KlasterVB.jpg|thumb|[[Vyšebrodský klášter]] ([[2009]])]]
'''Cisterciácké opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě''' je [[Cisterciácký řád|cisterciácké]] [[opatství]]. Jeho hlavním sídlem je '''vyšebrodský klášter''', který se nachází při západním okraji [[Jižní Čechy|jihočeského]] města [[Vyšší Brod]]. Patří mu ale celá řada staveb v okolí, včetně většího počtu jihočeských [[kostel]]ů, v nichž působí kněží [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]], a malé [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]]. 

V současné době je vyšebrodský klášter jediným fungujícím mužským cisterciáckým klášterem v [[Česká republika|České republice]] a jediným místem v [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]], kde mohou věřící každodenně navštěvovat [[tridentská mše|tridentskou mši]] a také se zúčastnit [[chórové modliteb|chórových modliteb]], které se opět modlí dle starobylého [[cisterciácký žaltář|cisterciáckého žaltáře]], který je z části zpíván v [[gregoriánský chorál|gregoriánském chorálu]]. Poskytuje též prostor a podporu mnoha katolickým a kulturním akcím a spolupracuje s řadou tradičně katolických společenství, jako jsou [[Kněžské bratrstvo sv. Petra]], [[Institut Dobrého Pastýře]] a [[Institut Krista Krále]]. V čele kláštera stojí od roku [[2007]] převor-administrátor P. [[Justin Berka]] O. Cist.

Klášter založil v roce [[1259]] [[Vok I. z Rožmberka]], [[mateřský klášter|mateřským klášterem]] mu byl [[klášter Wilhering]].<ref>Filiační linie vyšebrodského kláštera: [[opatství Cîteaux]] (zal. [[1098]], vyvráceno [[1791]]) - [[opatství Morimond]] (zal. [[1115]], vyvráceno [[1791]]) - [[opatství Ebrach]] (zal. [[1126]], vyvráceno [[1803]]) - [[opatství Rein]] (zal. [[1129]], dnes nejstarší přežívající cisterciácká komunita na světě) - [[opatství Wilhering]] (zal. [[1146]]) - [[opatství Vyšší Brod]] (zal. [[1259]])</ref> Od počátku se v něm nacházela [[hrobka rodu Rožmberků]]. Jelikož nešlo o královskou fundaci, šlo zpočátku o klášter lokálního významu, na důležitosti získal až v [[18. století]]. Duchovní život kláštera byl ve [[20. století]] dvakrát přerušen násilným zabráním a „zrušením“ kláštera ze strany zločinných režimů: nejprve [[nacismus|nacistickým]] a posléze [[komunistický režim v Československu|komunistickým]]. Zejména dlouhý komunistický zábor byl doprovázen rozsáhlou devastací staveb a rozkradením mobiliáře. 

Po roce [[1989]] je klášter postupně opravován a obnovuje se klášterní život ve své tradiční formě.


== Historie ==
Založen byl [[1. červen|1. června]] [[1259]] [[Vok I. z Rožmberka|Vokem I. z Rožmberka]], zákládací listina zároveň zahrnuje souhlas jeho ženy a jmenuje jako spoluzakladatele [[Vítek z Krumlova|Vítka z Krumlova]] a [[Budivoj z Krumlova|Budivoje z Krumlova]].<ref>http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera</ref> Zakládacímu aktu byl přítomen i pražský biskup [[Jan III. z Dražic]], který fundaci povolil a potvrdil a vysvětil na místě provizorní [[kostel]]. Mniši z [[mateřský klášter|mateřského kláštera]] [[klášter Wilhering|Wilheringu]] se nejspíše samotné fundace neúčastnili a dorazili až později v průběhu roku.

Počáteční majetkové zajištění kláštera nebylo nijak zvlášť veliké a mělo značně neideální rozmístění. Jelikož totiž klášter vznikal v divoké krajině, která dosud nebyla kolonizována (a kolonizace ani nepatřila mezi jeho hlavní úkoly),<ref>[[Klášter]]y hrály ve [[středověk]]u při kolonizaci divokých území klíčovou roli běžně (více viz [[Thomas E. Woods]]: ''[[Jak katolická církev budovala západní civilizaci ]]''), ovšem tento klášter byl primárně zamýšlen jako sídlo a strážce rodinné nekropole [[Rožmberkové|Rožmberků]] a vykonavatel [[modlitba|modliteb]] a obřadů za příslušníky rodu a jejich [[intence]].</ref> nebyly k dispozici žádné výnosné statky v nejbližším okolí, vyjma samotné tržní osady [[Vyšší Brod]], která ležela na obchodní stezce, a dřeva v lesích. Donátoři mu proto věnovali některé statky především ve vzdálenějších oblastech [[Jižní Čechy|Jižních Čech]] a [[Rakousko|Rakouska]], vyskytly se ale i takové, co ležely až ve [[Slezsko|Slezsku]].<ref>http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Zalozeni-klastera</ref> Jelikož nešlo o královskou fundaci, klášter byl v prvních staletích své existence předurčen ke spíše lokálnímu významu. Na vážnosti a věhlasu získal v [[18. století]] za [[Quirin Mickl|opata Mikla]].

=== Zlatý věk ===
Období 2. poloviny [[19. století]] představuje „Zlatý věk“ v historii kláštera. Stál na čele snah o (netrapistickou) reformu cistercicákého řádu a zažíval nebývalý rozkvět hospodářský i v počtu řeholních povolání. Jeho opat [[Leopold Wackarž]] stál nejprve coby generální vikář rakousko-uherské cisterciácké kongregace (1875-1891) v čele všech cisterciáků v Rakousko-Uhersku, a nakonec i v čele celého cisterciáckého řádu coby [[generální opat cisterciáckého řádu|generální opat]] (1891-1900).

=== Souboj s totalitami ===
Nástup [[nacismus|nacismu]] znamenal pro klášter obrovskou hrozbu. Nejenže nacismus sám byl silně protikřesťanský, ale klášter sám vystupoval otevřeně proti nacismu. Po obsazení pohraničí Němci se stal klášter rychle terčem persekucí. Opat [[Tecellin Jaksch]], který odmítl [[Adolf Hitler|Hitlera]] při jeho návštěvě [[Sudety|Sudet]] do kláštera vpustit, skončil nakonec na základě smyšlených obvinění ve vězení a do Vyššího Bordu se mohl vrátit až po konci [[druhá světová válka|druhé světové války]]. Otec [[Engelbert Blöchl]] skončil také ve vězení a následně v [[koncentrační tábor Dachau|koncentračním táboře v Dachau]], kde zemřel. Sílící persekuce vrcholily v roce [[1941]], kdy byl klášter prohlášen za zrušený a mniši rozehnáni. Nacisté využívali budovy kláštera jako sklad nakradených uměleckých děl a lazaret.<ref>http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/168264-rakusane-vrati-klasteru-ve-vyssim-brode-predmety-uloupene-nacisty.html?keepThis=true&TB_iframe=true&height=650&width=850</ref>

Opat Jaksch započal s obnovením kláštera již v květnu [[1945]], čelil však svévolím a persekucím ze strany místních úřadů, část mnichů byla na základě své [[národnost]]i navzdory svým protinacistickým postojům [[Vyhnání Němců z Československa|vyhnána]] a komunisty ovládané úřady bezdůvodně zabíraly některý majetek s odkazem na tzv. [[Benešovy dekrety]]. Po [[únoru 1948]] persekuce stále sílily a opat Jaksch nakonec musel v létě [[1948]] uprchnout ze země. V květnu [[1950]] byl klášter komunisty prohlášen za zrušený a mniši byli internováni (viz [[Akce K]]).

=== Po roce 1989 ===
[[Soubor:JJBerka.jpg|thumb|Obláčka bratra Bernarda ([[2012]]).]]
Po roce [[1989]] dochází k postupné obnově a opravě kláštera a klášterního života: formálně byla jeho činnost obnovena k [[1. duben|1. dubnu]] [[1990]], ovšem první mniši se do [[Vyšší Brod|Vyššího Brodu]] vrátili až v listopadu a navíc v prvních dnech museli díky obstrukcím ze strany státu bydlet mimo sám klášter.<ref>http://www.klastervyssibrod.cz/Historie/Obnova-klasterniho-zivota-po-padu-komunismu-r-1989</ref> Vrácena byla navíc jen část kláštera,<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=749958</ref> zbytek budov v areálu řád získal až v letech [[2014]]-[[2016]].

V roce [[2011]] se komunita vyšebrodských mnichů rozhodla vrátit k tradiční liturgii. Vyšebrodský klášter je tak jediným místem v [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]], kde je možno denně navštěvovat [[tridentská mše|tridentskou mši]].

Monumentální klášterní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vyšebrodském klášteře|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] byl po rozsáhlé rekonstrukci interiérů znovuotevřen [[15. prosinec|15. prosince]] [[2012]] pontifikální mší svatou, kterou celebroval Dom [[Josef Vollberg]], opat [[mariawaldské opatství|mariawaldského opatství]] [[cisterciáci přísné observance|cisterciáků přísné observance]].<ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2012/11/17/slavna-pontifikalni-mse-svata-ve-vysebrodskem-klastere/</ref><ref>http://aktualityhvezd.wordpress.com/2012/12/17/pontifikalni-mse-sv-v-klasternim-kostele-vyssi-brod/</ref>

V říjnu [[2016]] navštívil klášter a v klášterním kostele odsloužil pontifikální Mši sv. [[Raymond Leo Burke|kardinál Burke]], patron Maltézského řádu.<ref>https://www.youtube.com/watch?v=2kUI_LBcRcw</ref><ref>https://www.youtube.com/watch?v=VmKyR8n-MgI</ref><ref>https://www.youtube.com/watch?v=xw9DfkEzPd0</ref>

== Význam kláštera ==
=== Tridentská mše ===
Klášter od roku [[2011]] umožňuje věřícím navštěvovat denně [[tridentská mše|tridentskou mši]], což nemá v [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecézi]] obdobu. Veřejnosti přístupné mše se konají pravidleně, ve všední dny v 6:45 a o [[neděle|nedělích]] a velkých svátcích v 10:00. Na nedělní mše a o svátcích se na tyto bohoslužby sjíždějí věřící nejen z [[Jižní Čechy|Jižních Čech]], ale i z dalších částí [[Česká republika|České republiky]] a přilehlých oblastí [[Rakousko|Rakouska]]. V létě, kdy se k pravidelným návštěvníkům přidružují i příležitostní návštěvníci z řad turistů, dosahují počty věřících na nedělních mších běžně 150-200 lidí a výjimečně může dojít i k tomu, že je klášterní kostel zcela zaplněn.

=== Kostely ===
Kromě kostela a kaplí přímo v klášterním areálu klášteru náleží také větší počet [[Jižní Čechy|jihočeských]] kostelů, v nichž dnes působí kněží [[diecéze českobudějovická|českobudějovické diecéze]]. Jde kupříkladu o [[kostel sv. Michaela v Horním Dvořišti|kostel sv. Michaela]] v [[Horní Dvořiště|Horním Dvořišti]]<ref>http://www.uzsvm.cz/brezen-2051-0-85/kostel-v-hornim-dvoristi-patri-opatstvi-105583/</ref> či [[kostel sv. Josefa ve Vyšším Brodě|kostelík sv. Josefa]] ve Vyšším Brodě u řeky [[Vlata|Vltavy]].

=== Poutě ===
Vyšebrodský klášter byl odedávna cílem poutníků - přiváděly je do něj [[mariánské svátky]] (hl. klášterní kostel je zasvěcen [[Nanebevzetí Panny Marie]] a v klášteře je umístěn [[obraz Madony Vyšebrodské]]), svátek sv. [[Jáchym a Anna|Anny]] (je spolupatronkou kláštera a hřbitovní kaple sv. Anny byla v minulosti velmi populárním poutním místem, které biskupové obdařili mnoha [[odpustky]]), svátek sv. [[Bernard z Clairvaux|Bernarda]] a svátek [[Povýšení Svatého Kříže]] (k čemuž přispívá i [[Závišův kříž]]). I dnes lze říci, že v dané svátky je počet věřících na mších výrazně větší.

=== Zázemí ===
Klášter poskytuje zázemí rozličným kulturním akcím a katolickým projektům spjatým kupř. s [[liturgická hudba|liturgickou]] a [[duchovní hudba|duchovní hudbou]] či životem české [[tradiční katolicismus|tradičně katolické]] komunity. Každoročně se v něm v létě koná kurz v [[ministrování]] při [[tridentská mše|tridentské liturgii]]. Klášter pozval a hostil řadu významných představitelů tradičního katolicismus, jako jsou [[Raymond Leo Burke|kardinál Burke]] a [[Athanasius Schneider|biskup Schneider]], biskup Schneider v něm při své návštěvě v roce [[2018]] uděloval českým věřícím [[biřmování]] v tradiční formě. V roce 2018 hostil též [[Hovory o víře dnes]].

Od [[26. duben|26. dubna]] do [[3. listopad]]u [[2013]] byla v klášteře prezentována část Zemské výstavy 2013, pořádané [[Jihočeský kraj|Jihočeským krajem]] a [[Horní Rakousko|Horním Rakouskem]]. Vyšebrodská část nese jméno „''Svět klášterů a šlechty v kontextu dějinných zlomů''“ a v jejím rámci klášter vystavil i tzv. [[Závišův kříž]].<ref>http://www.ckrumlov.info/docs/cz/zemska_vystava_20120426085025.xml</ref><ref>http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/213411000100426/obsah/258989-zavisuv-kriz-na-vystave-v-cesko-rakouskem-prihranici/</ref> Klášter se pro velký úspěch rozhodl v omezené míře výstavu zachovat i v roce [[2014]].

V září 2013 se v klášteře odehrál Vyšebrodský [[pro-life víkend]].

=== Klášter jako památka ===
Klášter představuje jednu z nejvýznamnějších a turisticky nejatraktivnějších kulturních památek [[Čechy|Čech]]. 

Nejvýznamnější stavební památku představuje klášterní [[kostel Nanebevzetí Panny Marie ve vyšebrodském klášteře|kostel Nanebevzetí Panny Marie]], ovšem velmi cené jsou i některé přilehlé prostory kláštera a [[kaple svaté Anny ve vyšebrodském klášteře|hřbitovní kaple sv. Anny]]. 

Vysokou hodnotu mají i klášterní sbírky, zahrnující velice cenné sbírky knih (včetně unikátní sbírky Biblí), obrazů, liturgických předmětů (včetně tzv. [[Závišův kříž|Závišova kříže]], který je během sezóny vystaven v [[Rožmberská oratoř|Rožmberské oratoři]]) a [[astronomie|astronomických]] pomůcek (např. [[armilární sféra]]<ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/hvezdarna-v-ceskych-budejovicich-vystavuje-unikatni-astronomicky-pristroj</ref>).

== Slavní mniši ==
* Více: ''[[Seznam opatů a administrátorů vyšebrodských]]''
* P. [[Engelbert Blöchl]] O.Cist., řádový kněz umučený nacisty
* P. Prof. [[Quirin Mickl]] O.Cist., opat vyšebrodský, učenec a básník
* P. [[Matthäus Quatember]] O.Cist., generální prokurátor a generální opat cisterciáckého řádu
* P. [[Leopold Wackarž]] O.Cist., opat vyšebrodský a generální opat cisterciáckého řádu

== Zajímavosti ==
Český astronom [[Miloš Tichý]] z [[hvězdárna Kleť|hvězdárny na Kleti]] na počest kláštera a města [[Vyšší Brod]] pojmenoval [[Vyšší Brod (121089)|planetku č. 121089]], kterou objevil v roce [[1999]].<ref>http://astronomia.zcu.cz/planety/planetka-121089</ref><ref>http://www.radio.cz/cz/rubrika/ceskenej/hvezdarna-v-ceskych-budejovicich-vystavuje-unikatni-astronomicky-pristroj</ref>

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[Cisterciácký řád]]
* [[Vyšší Brod]] - [[Seznam opatů a administrátorů vyšebrodských]]

=== Externí odkazy ===
{{Commonscat|Vyšší Brod Monastery}}
* [http://www.klastervyssibrod.cz/ Oficiální stránky kláštera]
* [http://www.youtube.com/watch?v=0Kmjar0p-uk Vyšší Brod a vyšebrodský klášter - video]

=== Literatura ===
* [[Jiří Černý]]: ''Poutní místa českobudějovické diecéze''; Nová tiskárna Pelhřimov, Pelhřimov 2013; ISBN 978-80-7415-074-6 (str. 285-287)

=== Poznámky a reference ===
<references/>
[[Kategorie:Cisterciácké opatství Vyšší Brod]]
[[Kategorie:Cisterciácké kláštery|Vyšší Brod]]
[[Kategorie:Tradiční kláštery|Vyšší Brod]]
[[Kategorie:Vyšší Brod]]
[[Kategorie:Vyšebrodsko]]