Clemens August von Galen
Z Katopedia
Blahoslavený Clemens August Ioseph Pius Emanuel kardinál hrabě von Galen (16. března 1878 – 22. března 1946) je německý šlechtic a katolický duchovní, biskup münsterský v letech 1933–1946.
Byl jedním z nejhlasitějších a nejostřejších kritiků Hitlerova režimu, jeho ostrá protinacistická vystoupení mu vynesla přezdívku Lev z Münsteru či Vestfálský lev. Kritizoval filosofické základy nacismu a jeho stěžejní díla, jakož i spoustu jeho zločinů. Opakovaně ostře vystupoval proti perzekucím katolické církve a „nepotřebných a škodlivých jedinců“. Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala takové pozdvižení, že nacisté nakonec veřejně ustoupili od jejich provádění (byť ve skrytu je v omezené míře prováděli dál).
Stejně ostře jako proti nacistickým zločinům vystupoval po válce proti zločinům páchaným spojeneckými okupačními úřady a jednotkami v Německu. Jeho vztahy s britskými okupačními představiteli se rychle zhoršily do té míry, že musel svá kázání distribuovat tajně, stejně jako tak činil za nacismu, a když jej Pius XII. jmenoval kardinálem, okupační úřady mu zakázaly použít k cestě do Říma letadlo.
Zemřel krátce po jmenování kardinálem na perforaci apendixu, pohřben je v münsterské katedrále. V roce 2005 byl prohlášen za blahoslaveného, jeho památku si připomínáme 22. března. Patří k velkým vzorům hnutí pro-life, Human Life International po něm pojmenovala Cenu kardinála Galena.
Obsah |
Život
Clemens August von Galen se narodil ve starém šlechtickém rodu Galen, jakožto jedenáctý potomek významného politika strany Centrum, hraběte Ferdinanda Heriberta von Galena, a jeho ženy Elisabeth, rozené von Spee.
Vystudoval rakouskou jezuitskou internátní školu Stella Matutina. Po svém setkání a soukormém rozhovoru s papežem Lvem XIII. (1899) se rozhodl pro kněžskou dráhu. Teologii studoval nejprve v Insbrucku a posléze v Münsteru, kde 28. května 1904 obdržel kněžské svěcení z rukou biskupa Hermanna Jakoba Dingelstada.[1]
Jako kněz nejprve pracoval pro svého strýce Maximiliana Gereona von Galena, který byl pomocným biskupem münsterské diecéze, později se přesunul do Berlína, kde působil nejprve jako kaplan a posléze jako farář při farnosti svatého Matyáše. Zde se s přátelil s tehdejším nunciem Pacellim. V roce 1933 byl navzdory nesouhlasu a protestům nuncia Orseniga zvolen a 5. září i jmenován biskupem münsterským. Biskupské svěcení obdržel 28. října 1933 z rukou kardinála Schulteho, spolusvětiteli byli biskupové Berning a Bornewasser.[2]
Třetí říše
Biskup Galen byl jedním z nejhlasitějších a nejostřejších kritiků Hitlerova režimu, jeho ostrá protinacistická vystoupení mu vynesla přezdívku Lev z Münsteru. Krátce ostře zkritizoval Mýtus 20. století, ztěžejní dílo nacistického ideologa Alfreda Rosenberga, za což se poprvé dočkal perzekucí ze strany úřadů. Opakovaně ostře vystupoval proti perzekucím katolické církve a „nepotřebných a škodlivých jedinců“. Jeho kázání proti nacistickým euthanasijním programům vyvolala takové pozdvižení, že nacisté nakonec veřejně ustoupili od jejich provádění (byť ve skrytu je v omezené míře prováděli dál).
Od roku 1941 měl omezen pohyb a byl neustále sledován. Mnoho předních nacistů požadovalo jeho likvidaci, proti tomu se ovšem postavil Goebbels, který poukazoval na obrovskou Galenovu popularitu v celém Vestfálsku a nedozírné propagandistické důsledky takového neuváženého činu. Už takto proti Galenově omezování opakovaně protestovali i vysocí důstojníci německých ozbrojených sil. Proto bylo rozhodnuto, že zatím není pro závěrečný zásah proti biskupovi ten vhodný čas. Byla však zatčena a popravena řada kněží a věřících, šířících opisy jeho protinacistických kázání.
Poválečné Německo
Jeho bratrancem a dalším hlasitým odpůrcem Hitlerova režimu byl Konrad von Preysing, biskup berlínský, papež Pius XII. je po válce oba jmenoval kardinály. Galen se ovšem dostával na konsistoř s potížemi, protože spojenečtí úředníci, rozzuření jeho protesty a veřejnými vystoupeními proti zločinům páchaným v Německu spojeneckými okupačními jednotkami, mu nepovolili použít letadlo. Kardinálskou červeň dlouho neoblékal. Zemřel krátce po návratu z Říma na zánět dutiny břišní, vyvolaný perforací pozdě diagnostikovaného zapáleného apendixu.
Posmrtná úcta
Kardinál von Galen byl pohřben v své Katedrále svatého Pavla v Münsteru. 9. října 2005 jej papež Benedikt XVI. prohlásil za blahoslaveného, jeho památku si připomínáme 22. března.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Clemens August von Galen na české Wikipedii
- Ignác Pospíšil: Před 70 lety zemřel Lev z Münsteru (Duše a hvězdy 2016)
- Rozsáhlý životopis (v .pdf) na stránkách farnosti Pustiměř
- Kardinál Galen v BBKL (německy)
- Rudolf Morsey: Online-Biografie zu Clemens August von Galen (německy)
- Biografie zur Seligsprechung des Vatikan (německy)
- Biografie auf der Seite der von ihm erbauten St. Clemens-Kirche Berlin (německy)
- Životopis na stránklách památníku Jad Vašem (anglicky)
- Four Sermons of Bishop von Galen from 1941 (anglicky)
- Sermon Against Euthanasis (anglicky)
- Sermon Against the Gestapo (anglicky)
| Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu |
