Ctirad Pospíšil

Z Katopedia

(Přesměrováno z Ctirad Václav Pospíšil)
Přejít na: navigace, hledání

Prof. Ctirad Václav[1] Pospíšil, Th.D (* 4. března 1958, Trnava, Československo) je katolický teolog v oboru dogmatické a systematické teologie, bývalý člen františkánského řádu[2]. Je autorem několika monografií z oboru dogmatické teologie. Hojně překládá do češtiny papežské dokumenty a dokumenty Mezinárodní teologické komise. Je spoluzakladatelem České christologické a mariologické akademie.

Obsah

Život

Navštěvoval základní školu v Lochovicích (1969) a v Praze 4-Spořilově. V letech 1973 - 1977 absolvoval Střední všeobecně vzdělávací průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze Na příkopech 16. Po maturitě vystřídal velké množství dělnických profesí (pracoval nějakou dobu mj. jako osvětlovač v divadle F. X. Šaldy nebo jako ošetřovatel v LDN Roztoky). Roku 1977 vstoupil do tajně fungujícího řádu menších bratří svatého Františka, přijal řadové jméno Václav a po ukončení základní formace studoval tajně teologii v letech 1980 - 1987 a po jejich ukončení přijal tajně kněžské svěcení. V roce 1984, po více než dvouletém vyšetřování spojeném s řadou výslechů a s několika domovními prohlídkami, byl obviněn za organizování tajného studia teologie (od roku 1984 vypomáhal jako odborný asistent) a maření státního dozoru nad církvemi. K soudu s ním a jeho spolupracovníky však nakonec nedošlo, protože - dle jeho slov - celý případ vyvolal silnou reakci veřejného mínění v zahraničí.[3]

Po revoluci v roce 1989 byl nejdříve ustanoven výpomocným duchovním v kostele Panny Marie Sněžné v Praze (do června 1990) a následně vyslán na příkaz generála řádu na postgraduální studia dogmatické teologie se zaměřením na christologii a eklesiologii na Papežské akademii Antonianum v Římě. Roku 1992 zde obhájil licenciátní práci pod názvem L'obbedienza di Ges Cristo secondo Fil 2,8 e nell'ambito della teologia della croce a druhou postgraduální fázi studia ukončil roku 1995 disertační prací na téma Teologie kříže u sv. Bonaventury. Od roku 1996 směl na základě rozhodnutí MŠMT užívat titul dr. a po rozhodnutí děkana CMTF UP v Olomouci následně i titul Th.D za jménem. Po svém návratu do České republiky v roce 1996 začal vyučovat na teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a stal se členem františkánské komunity v Uherském Hradišti.

Roku 1997 habilitoval na CMTF UP prací Ježíš z Nazareta, Syn Boží a Syn člověka. Od roku 1999 vede na téže fakultě oddělení dogmatické teologie na katedře systematické teologie. Roku 2001 byl na základě konkurzního řízení přijat na Hustiskou teologickou fakultu jako vyučující systematické teologie, která jej nedlouho poté navrhla vládě a prezidentovi ČR jeho jmenování profesorem (titul mu byl udělen 10. 5. 2002). Počátkem roku 2013 z důvodu více než patnáctiletého odloučení z komunity odešel z řádu menších bratří a byl ustanoven 'ad experimentum' po dobu tří let jako výpomocný kněz v pražské arcidiecézi. [4]

Roku 1997 byl kooptován za člena Teologické komise při ČBK. Od roku 1998 působí mj. jako člen-korespondent Mezinárodní papežské mariánské akademie PAMI (Pontificia Academia Mariana Internationalis). V letech 2001 - 2002 byl členem vědecké rady na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V roce 2008 byl jmenován odborným poradcem Tiskového střediska ČBK pro oblast dogmatické teologie, spirituality a filosofie náboženství. Na konci roku 2009 spoluzakládal Českou christologickou a mariologickou akademii.

Případ Pospíšilových dětí

Po roce 2003 se začali šířit různé zvěsti a fámy o údajných dětech profesora Pospíšila z různých mnohdy až bulvárních zdrojů. Nejpravděpodobnějšími jsou především informace shromážděné jedním jeho bývalým studentem Jeronýmem Klimešem, který chce docílit především toho, aby profesor Pospíšil odešel z kněžství a začal se starat o své děti. Podle něj má s jednou svou studentkou profesor Pospíšil tři děti. Veškeré jeho snažení však narazilo na odpor biskupů, kteří jej stabilně od jakýchkoliv "provokací" tohoto druhu odrazují s tím, že je to osobní věcí profesora Pospíšila.

Citáty

  • Bůh je pravda a láska, pokud to ale obrátíme, pravda a láska budou bůh, potom je to ideologie. A jakákoliv ideologie je novodobé modlářství. Nejsem veleknězem pravdy a lásky, jsem služebníkem živého Boha. (z jedné přednášky)

Řekli o něm

  • Ctirad V. Pospíšil umí své čtenáře udržovat v napětí. Teologie a interpretace zdánlivě mrtvých historických textů je v jeho podání obrovským dobrodružstvím.(Pavel Mareš v recenzi na knihu Husovská dilemata)[5]

Dílo

Monografie

  • Problematika vědění a vědomí vlastní osobní identity Ježíše z Nazareta. Roma - Olomouc, Refugium, 1998.
  • Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel, Krystal O.P. – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2006, 3. upravené a podstatně rozšířené vydání, ISBN 80-7195-000-9.
  • Soterologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia, Brno, 2002, ISBN 80-86263-26-6.
  • Dar Otce i Syna. Základy systematické pneumatologie, Olomouc, Matice Cyrilometodějská2003, druhé vydání, ISBN 80-7266-135-3).
  • Nanebevzetí Bohorodičky ve světle dokumentů magisteria, Olomouc, Matice Cyrilometodějská, 2000. 66 s. (ISBN 80-7266-061-6).
  • Teologie služby. Kniha (nejen) pro ty, kdo se zabývají křesťanskou charitou a diakonií, Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství 2002, ISBN 80-7192-748-1).
  • Maria – mateřská tvář Boha, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2004, 71 stran, ISBN 80-7192-949-2.
  • Hermeneutika mystéria. Struktury myšlení v dogmatické teologii, Krystal OP Praha – Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005, ISBN 80-7195-001-7.
  • Jako v nebi, tak i na zemi. Náčrt trinitární teologie, Praha – Kostelní Vydří, Krystal O.P. – Karmelitánské nakladatelství, 2007, ISBN 978-80-85929-99-7; 978-80-7195-123-0.
  • Husovská dilemata, Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2015, 320 s., ISBN 978-80-7195-816-1

Překlady

  • Lev XIII.: Divinum illud munus, překlad a úvodní studie, Praha, Krystal OP 1998.
  • Dokumenty mezinárodní teologické komise věnované morální teologii a etice, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2010, 155 s., ISBN 978-807195-468-2.
  • II. vatikánský koncil očima Jana XXIII. a Pavla VI., překlad prvního dílu Enchyridion Vaticanum a obsáhlý úvod, Karmelitánské nakladatelství, 2013

Články

Poznámky a reference

  1. Jméno Václav užíval jako své řeholní jméno v době, kdy byl členem františkánského řádu
  2. Ctirad Václav Pospíšil odchází z františkánského řádu, web ofm.cz
  3. http://www.cmtf.upol.cz/menu/struktura-cmtf/katedry/katedra-systematicke-teologie/menu/personalni-obsazeni-a-z/ctirad-vaclav-pospisil/
  4. viz pozn. 1.
  5. Husův rok přináší Husovská dilemata, Tisk.cirkev.cz, 1. dubna 2015 [cit. 08.04.15].

Odkazy

Externí odkazy

Osobní nástroje