Ukázat zdroj

'''Cyril Svoboda''' (* [[24. listopad]]u [[1956]] v [[Praha|Praze]]) je [[Česko|český]] politik, dlouholetý poslanec ([[1998]]-[[2010]]) a několikanásobný ministr za [[KDU-ČSL]]. Dvakrát byl předsedou KDU-ČSL ([[2001]]-[[2003]] a [[2009]]–[[2010]]), během jeho druhého předsednictví KDU-ČSL poprvé ve své historii úplně propadla ve volbách do Poslanecké směmovny. V současnosti působí  jako vysokoškolský učitel a jako asistent lidoveckého poslance [[Tomáš Jan Podivínský|Tomáše Podivínského]].

== Vládní posty ==
* ministr vnitra (1998)
* ministr zahraničí (2002-2006)
* ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády (2007-2009)
* ministr pro místní rozvoj (2009)

== Životopis ==

Po absolvování gymnázia v Praze-Libni a [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakulty Univerzity Karlovy]] ([[1976]]–[[1980]]) pracoval do roku [[1983]] jako podnikový právník u&nbsp;společnosti [[Transgas]], následně jako notář v&nbsp;Praze 10.

Svou politickou dráhu zahájil v&nbsp;roce [[1990]] jako poradce místopředsedy vlády pro lidská práva, restituce a&nbsp;vztahy mezi státem a&nbsp;církvemi. Podílel se na přípravě zákona č. 298/1990 Sb., v jehož důsledku byla řádu svaté Voršily mylně vydána hospodářská budova [[Národní divadlo|Národního divadla]]; což později vyvolalo velkou aféru.

Část roku [[1991]] působil jako asistent na [[Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy|Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy]], v&nbsp;té době si také rozšiřoval vzdělání na ''Pan American Institute for International Studies'' (''Notre Dame University''). V&nbsp;témže roce se stal poradcem předsedy federální vlády ČSFR, od roku [[1992]] ředitelem legislativní sekce v&nbsp;Úřadu vlády ČR a&nbsp;sekretářem (místopředsedou) Legislativní rady české vlády. V&nbsp;období [[1992]] – [[1996]] zastával funkci prvního náměstka ministra spravedlnosti. Mezitím se v&nbsp;roce [[1994]] stal členem ''Evropské komise demokracie prostřednictvím práva'' a&nbsp;v&nbsp;roce [[1995]] vstoupil do [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/on-line-lidovci-se-zbavili-cunka-do-cela-strany-se-vraci-cyril-svoboda-12g-/domaci.asp?c=A090530_144349_domaci_jan</ref> Od července [[1996]] působil jako náměstek ministra zahraničních věcí pro otázky spojené se vstupem ČR do [[Evropská unie|EU]] a stal se členem vědeckých rad Právnické fakulty UK a&nbsp;Fakulty mezinárodních vztahů [[Vysoká škola ekonomická v Praze|VŠE]] Praha. Od ledna [[1997]] rovněž dočasně řídil Legislativní radu české vlády a&nbsp;v&nbsp;témže roce se stal místopředsedou Evropské komise demokracie prostřednictvím práva.

Od [[2. leden|2. ledna]] [[1998]] do [[23. červenec|23. července]] [[1998]] byl ve [[Vláda Josefa Tošovského|vládě Josefa Tošovského]] '''ministrem vnitra''' a současně šéfem delegace vedoucí vyjednávání s představiteli EU o podmínkách přijetí ČR do Evropské unie.

[[20. červen|20. června]] [[1998]] byl zvolen za Prahu do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky]] a od [[23. červenec|23. července]] [[1998]] až do konce funkčního období [[20. červen|20. června]] [[2002]] byl předsedou petičního výboru. V&nbsp;roce [[1999]] prohrál souboj s&nbsp;Janem Kasalem o&nbsp;post předsedy KDU-ČSL uvolněný po [[Josef Lux|Josefu Luxovi]] a&nbsp;stal se pouze prvním místopředsedou. Od ledna [[2001]] byl předsedou Výboru pro jednací řád a&nbsp;imunity Parlamentního shromáždění Rady Evropy. [[28. leden|28. ledna]] [[2001]] byl zvolen lídrem [[Čtyřkoalice]] (spojenectví KDU-ČSL, [[Unie svobody - Demokratická unie|US]], [[DEU]], [[Občanská demokratická aliance|ODA]]), o tři dny později se kvůli tomu vzdal funkce prvního místopředsedy KDU-ČSL. Po sporech ve Čtyřkoalici však [[31. březen|31. března 2001]] odstoupil i&nbsp;z&nbsp;funkce jejího lídra. Čtyřkoalice se později rozpadla. Na volebním sjezdu [[26. květen|26. května]] [[2001]] hájil politiku větší vstřícnosti vůči [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] a&nbsp;byl zvolen '''předsedou KDU-ČSL'''.

V červnu 2002 se stal členem správní rady nadačního fondu Most naděje, který založila společnost Synergo Group (později Appian Group, dnes [[Czech Coal]]).<ref name="most">Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 26699583 (nadace) resp. 25764284 (Czech Coal)</ref> Předsedou správní rady byl podnikatel [[Antonín Koláček]].<ref name="most" /> Média Svobodu kritizovala kvůli střetu zájmů,<ref>[[Sabina Slonková]], ''[http://zpravy.idnes.cz/svobodovi-hrozi-stret-zajmu-dgv-/domaci.asp?c=A020709_221740_domaci_pol Svobodovi hrozí střet zájmů]'', [[iDNES]], 10. června 2002</ref><ref>Simona Holecová, ''[http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=567 Ministři se postů v nadacích zříkají pomalu: Šéf diplomacie Svoboda bude rozhodovat o zájmech firmy, která zřídila fond, v němž sám sedí]'', [[Hospodářské noviny]], 2. prosince 2002, strana 3</ref><ref>[[Tomáš Němeček]], ''[http://www.transparency.cz/index.php?lan=cz&id=2236 Naši oligarchové]'', [[Respekt (týdeník)|Respekt]], 19. dubna 2004, strana 13</ref> ten se však postu nikdy nevzdal.<ref name="most" /> 

Ve [[Vláda Vladimíra Špidly|vládě Vladimíra Špidly]] byl [[15. červenec|15. července]] [[2002]] jmenován místopředsedou a&nbsp;'''ministrem zahraničních věcí'''. V této funkci mj. zodpovídal za tzv. „informační kampaň“ před referendem o vstupu ČR do [[Evropská unie|Evropské unie]], která měla logo „Ano“ a byla opozicí a euroskeptiky kritizována jako jednostranná propaganda. [[8. listopad]]u [[2003]] prohrál hlasování na sjezdu KDU-ČSL v&nbsp;Ostravě a ve funkci předsedy KDU-ČSL jej vystřídal [[Miroslav Kalousek]] zastávající pravicovější názory.

[[15. duben|15. dubna]] [[2004]] utrpěl vážná zranění [[páteř]]e při autonehodě na sjezdu z dálnice do [[Vyškov]]a. Nehodu způsobil řidič jeho služebního vozu, který jel rychlostí přes 120&nbsp;km/h na nebezpečném úseku, kde je povolena maximální rychlost 60&nbsp;km/h. Cyril Svoboda byl hospitalizován, ale rychle se uzdravil, dokonce již týden po nehodě hlasoval na vozíku pod dohledem lékařů v Poslanecké sněmovně, neboť jeho přítomnost byla pro vládu nutná k&nbsp;přehlasování veta prezidenta blokujícího zákon o&nbsp;[[Daň z přidané hodnoty|DPH]].

Po pádu Špidlovy vlády se i&nbsp;v&nbsp;nové [[Vláda Stanislava Grosse|vládě Stanislava Grosse]] stal dne [[4. srpen|4.&nbsp;srpna]] [[2004]] opět ministrem zahraničních věcí. Následujícího roku během vládní krize související s&nbsp;premiérovým bytem sice nesouhlasil se stupňováním tlaku na ČSSD, ale na základě usnesení celostátní konference KDU-ČSL z [[30. březen|30. března]] podal spolu s&nbsp;ostatním ministry této strany demisi. Prezident však demise ministrů nepřijímal až do [[25. duben|25. dubna]], kdy padla celá vláda a&nbsp;byla jmenována [[vláda Jiřího Paroubka]], v&nbsp;níž Cyril Svoboda zůstal na postu ministra zahraničních věcí.

Po odstoupení Miroslava Kalouska z funkce předsedy KDU-ČSL v souvislosti s prohlášením o možnosti vzniku vlády KDU-ČSL a [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], kterou by tolerovala [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], dne 28.srpna [[2006]] Cyril Svoboda rezignoval na funkci místopředsedy KDU-ČSL<ref>[http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaci/_zprava/271205 Po Kalouskovi rezignovali Svoboda, Šimonovský a Línek]</ref>.
Později (rozhovor v MfD 5. října 2006) kritizoval zářijové usnesení KDU-ČSL, které lidovcům zakazuje tolerovat menšinovou vládu, neboť odmítnutí vlády tolerované KSČM bylo učiněno ve vypjaté atmosféře. Následně podepsal závazek o netoleranci vlády závislé na komunistech.

Po volbách [[2006]] opět poslancem PSP ČR za [[KDU-ČSL]].
Od ledna [[2007]] [[ministr]]em ve druhé  [[Mirek Topolánek|Topolánkově]] vládě - předsedou Legislativní rady vlády ČR.

24. ledna [[2008]] sdělil, že za příslib podpory ODS zákonu o majetkovém vyrovnání církví bude volit v nadcházející prezidentské volbě Václava Klause.

15. ledna [[2009]] je nominován za [[KDU-ČSL]] na post ministra pro místní rozvoj v rekonstruované druhé vládě  [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]]. Z postu předsedy Legislativní rady vlády ČR odchází. 23. ledna 2009 byl jmenován prezidentem republiky do úřadu.

V březnu [[2009]] oznámil, že bude kandidovat na post předsedy KDU-ČSL.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/163754-cyril-svoboda-bude-kandidovat-na-sefa-kdu-csl.html</ref> V květnu tento post pak těsně získal (157 hlasů ze 300 ve druhém kole). Po neúspěšných [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010]], ve kterých KDU-ČSL nezískalo ani jeden mandát, čímž se stal Cyril Svoboda historicky nejméně úspěšným předsedou své strany, oznámil 29. května 2010 na tiskové konferenci ještě před vyhlášením oficiálních výsledků, že rezignuje na post předsedy strany.<ref>''[http://zpravy.idnes.cz/lidovci-konci-ve-snemovne-jejich-sef-cyril-svoboda-rezignoval-na-funkci-1nq-/domaci.asp?c=A100529_171703_domaci_klu Lidovci končí ve Sněmovně, jejich šéf Cyril Svoboda rezignoval na funkci]'' iDNES.cz [online]. 2010-05-29 17:17 CET [cit. 2010-05-29].</ref>

V současnosti působí jako vysokoškolský učitel na Anglo-American university v Praze a CEVRO institutu tamtéž. Po [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|předčasných volbách]] do Poslanecké sněmovny si jej vybral jeho dřívější ministerský asistent [[Tomáš Jan Podivínský]] za vlastního poslaneckého asistenta. Sám Svoboda se podle mínění médií netají tím, že se chystá právě prostřednictvím Podivínského lobovat některé zákony a být i nadále v kontaktu s dalšími politickými špičkami ve sněmovně.<ref>Ondřej GOLIS,Šárka PÁLKOVÁ:[http://www.lidovky.cz/svoboda-se-vratil-do-snemovny-jako-lobbista-dostal-kartu-asistenta-1f8-/zpravy-domov.aspx?c=A140207_160329_ln_domov_ogo&fb_action_ids=10200636602916506&fb_action_types=og.recommends&fb_source=other_multiline&action_object_map=[581667335255665]&action_type_map=[%22og.recommends%22]&action_ref_map=[] Svoboda se vrátil do sněmovny jako lobbista. Dostal kartu asistenta], ''Lidovky.cz'', 8. února 2014 [cit. 9.02.14].</ref>

== Skandály ==
=== Dědický spor s charitou ===

Svoboda se dlouhodobě profiluje jako [[křesťanství|křesťanský]] politik a opakovaně (v roce [[2007]] i [[2013]]) nabádal katolíky, aby více finančně podporovali církev či aby církev rezignovala na platy duchovních.<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=484382</ref><ref>http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/cyril-svoboda-jak-zlepsit-vztah-cirkve-s-cssd-ano</ref> O to více v roce [[2008]] pobouřila řadu členů KDU-ČSL zpráva, že  vede soudní spor o [[dědictví]] s charitativní organizací [[arcibiskupství pražské|pražského arcibiskupství]], [[Domov svaté Rodiny|Domovem svaté Rodiny]] <ref>[http://www.domovsvaterodiny.cz (www stránky)]</ref>, který založila v roce [[1991]] [[sestra Akvinela]] <ref>''Vysvětli spor s charitou, žádají lidovci Svobodu'', in Týden.cz 29. května 2008, dostupné: http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/vysvetli-spor-s-charitou-zadaji-lidovci-svobodu_62381.html (navštíveno 30. května 2008)</ref>, když vybaven [[závěť|závětí]] z roku [[1992]] odkazující mu činžovní dům zpochybnil z důvodu údajné nesvéprávnosti pořizovatelky závěti<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/svoboda-torpeduje-dar-charitam-16-let-starou-zaveti_62146.html</ref> novější závěť (z listopadu [[2004]]), která komplexně odkazuje drtivou většinu majetku charitativním organizacím. Svoboda také před soudem obvinil manžele Aloise a Boženu Kopeckých z toho, že údajně výhrůžkami donutili Marii Kaprálkovou ke změně  poslední vůle, jež zněla původně ve Svobodův prospěch, a později se i neúspěšně domáhal zrušení závěti s tím, že podpisy pod novou závětí jsou falešné. 

Novější závěť odkazuje činžovní dům v hodnotě asi 50 milionů korun <ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-26081320-svobodu-ceka-trestni-oznameni-spor-o-dum-se-priostruje Svobodu čeká trestní oznámení. Spor o dům se přiostřuje]</ref>i další majetek Domovu Svaté Rodiny a [[Jedličkův ústav|Jedličkově ústavu]].<ref>[http://aktualne.centrum.cz/domaci/soudy-a-pravo/clanek.phtml?id=611897 Trestní oznámení na ministra. Na policii musí Svoboda]</ref> Dle nové závěti má Svobodovi připadnout milion korun jako odměna za právnické služby v restitučním sporu. Když Svoboda neuspěl v první instanci, veřejně slíbil, že se neodvolá<ref>http://zpravy.idnes.cz/lidovec-svoboda-uz-nechce-pokracovat-ve-sporu-s-charitou-o-cinzovni-dum-1nw-/domaci.asp?c=A100112_131513_domaci_kop</ref>, nicméně poté dal v tichosti svolení s odvoláním zástupci státu, který byl ve sporu vedlejším účastníkem.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/197337-spor-cyrila-svobody-o-dum-pokracuje-sam-to-v-tichosti-umoznil.html</ref> Když se tato informace dostala do tisku, Svoboda vydal prohlášení, že svolení stahuje.<ref>http://www.novinky.cz/domaci/197373-svoboda-stahl-souhlas-s-odvolanim-statu-ve-sporu-o-dum-v-dejvicich.html</ref> Soud stažení akceptoval a při ukončil, nicméně Svoboda poté, co KDU-ČSL neuspěla ve volbách do Poslanecké sněmovny, spor obnovil stížností u Ústavního soudu. V reakci na to byl [[Michaela Šojdrová|Michaelou Šojdrovou]] a několika dalšími představiteli KDU-ČSL vyzván, aby si vybral mezi vedením sporů o dědictví s charitami a členstvím v KDU-ČSL. To Svoboda odmítl. V listopadu Ústavní soud jeho stížnost zamítl.<ref>http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/majetky-politiku/cyril-svoboda-definitivne-prisel-o-dejvicky-cinzak_186864.html</ref>

Ostuda a neúspěch v soudním sporu o platnost závěti ovšem ještě celou věc neukončily, protože Cyril Svoboda vzápětí vyvolal nový spor tím, že jako jediný z dědiců odmítl dohodu o vypořádání dědictví.<ref>http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/187148.aspx</ref><ref>http://www.novinky.cz/domaci/223250-svoboda-zastavil-vydani-dedictvi-kauza-nekonci.html</ref>

=== Zákon o specifických zdravotnických službách ===
Jako předseda Legislativní rady vlády podesal její návrh požadující, aby do návrhu zákona o specifických zdravotnických službách byly zapracovány změny liberalizující potraty. Na hlasování vlády přítomen nebyl, protože odjel do ciziny, nicméně poslal tam svého náměstka [[Jiří Stodůlka|Jiřího Stodůlku]], který prosazoval přijetí těchto změn<ref>http://www.stjoseph.cz/g089.html</ref> a podle [[Jiří Čunek|Jiřího Čunka]] přesvědčil lidovecké ministry, že to je postoj i Svobody. Svoboda ale později tvrdil, že jeho podpis pod popotratovým doporučením Legislativní rady vlády byl pouze formální a že pokud by byl přítomen, hlasoval by proti. 

Tuto mimořádně pochybnou roli Svobody v případě ZSZS ještě podtrhlo, když poté jako kandidát na předsedu KDU-ČSL prohlásil, že bude „lidoveckým [[Barack Obama|Obamou]]“, i když je možné, že mu ušlo, že jde o jednoho z nejfanatičtějších potratářů v dějinách americké politiky.<ref>http://www.christnet.cz/magazin/clanek.asp?clanek=3260</ref>

== Postoje a aktivity ==
Českou republiku považuje za přestárlou a méně produktivní, Praha je podle něj starobinec a jde s tím dělat jedině tolik, že se zlepší porodnost a prorodinná politika. Dále pokládá pro zahraniční politiku za důležité, aby se zlepšila současná situace s udělováním víz a Česká republika byla v rámci Schengenského prostoru přístupnější pro turitsty a zahraniční obchodníky.<ref>[http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Cyril-Svoboda-vzpomina-jak-zkazil-Kalouskuv-plan-a-rika-Ano-zijeme-ve-vybydlenem-starobinci-292658 Cyril Svoboda vzpomíná, jak zkazil Kalouskův plán a říká: Ano, žijeme ve vybydleném starobinci], [[Parlamentní listy]], 8. listopadu 2013 [cit. 8.11.13].</ref>

== Odkazy ==
=== Externí odkazy ===
* [http://www.cyrilsvoboda.cz/ Osobní stránky]
* [[Tomáš Auer]]: ''[http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/5334-proc-jsem-jsem-vystoupil-z-kdu-csl-aneb-cyril-svoboda-neni-krestansky-ani-demokraticky-politik.aspx Proč jsem vystoupil z KDU-ČSL aneb Cyril Svoboda není křesťanský ani demokratický politik]''

=== Reference ===
{{Článek z Wikipedie}}

<references/>

{{DEFAULTSORT:Svoboda, Cyril}}
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Lidovci]]
[[Kategorie:Předsedové KDU-ČSL]]
[[Kategorie:Osobnosti české politiky]]
[[Kategorie:Narození 1956]]
[[Kategorie:Žijící lidé]]