Deuteronomium

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Deuteronomium je v pořadí pátá kniha Pentateuchu (též nazývána Pátá kniha Mojžíšova) její název pochází od příkazu v téže knize, kdy vyvolený král, který vejde do země a dosedne na královský trůn, dá si napsat do knihy opis tohoto zákona, opatrovaného lévijskými kněžími (řec. to. deuterono,mion tou/to; viz. Dt 17,18)

Obsah

Historický kontext

Text Deuteronomia je značně podobný právním textům ostatních národů předního Orientu (velká shoda především s Chammurapiho zákoníkem. Jádro knihy však vykazuje také podobnost s chetitskými vazalskými zákony z let 1500 - 1200 př. Kr..[1]

Členění knihy

Nadpisy člení knihu do čtyř částí. Jednak se jedná o část slova (1,1), které se vrací k cestě od Chorebu k Bet-Peoru (1,6 - 3,29) a též obsahuje napomenutí a připomíná možná nebezpečí života ve svaté zemi (především čtvrtá kapitola). Druhá část samotného zákona (kapitoly 5 - 28), kde se odůvodňuje jeho vznik na základě historického pozadí útěku Izraelců z Egypta, předkládají se jednotlivé zákony, úkoly a vše završuje požehnání kletba. Z této části přecházíme částečně již v Dt 26, 17 - 19, kde je svým způsobem něco jako protokol o uzavření smlouvy. Kapitoly 29 - 32 jsou proto následně slovy smlouvy, která začínají poznámkami, které popisují její uzavření, pokračují svědectvím o Mojžíšově smrti a ustanovení Jozua jeho nástupce. Celý text je zakončen Mojžíšovským požehnáním

Dějiny vzniku a teologie

Celý text Deuteronomia podobně jako všechny zbývající texty Pentateuchu byly několikrát přepracovávány. Nejpodstatnější jsou tato následující období:

  • Chizkijášovo prvotní Deuteronomium
  • Jošijášův dokument o smlouvě
  • Exilové přepracování (Dt se stává závěrem Pentateuchu)

V poexilově době v textu značně vyniká historicko-teologický kontext. Především zde vysvítá krize judské identity, kterou se snaží židovští představitelé překlenout systematickým uspořádáním tradic. Celý text proto čtenáře vede k tomu, že mají obnovit své smluvní závazky a vztah vůči Bohu. Vzniká tím teologie Božího lidu a války.[2] Kniha se stává učebnicí Božího práva, velmi výrazný je pohled na tradiční židovskou rodinu, kde má být rozvíjena etika sourozenecký vztahů a vztahů vůči rodičům. Rodiny a kmeny utvářejí společenství Božího lidu při obřadech a slavení svátků a právě zde je také jasně potvrzen charakter židovského náboženství - monoteismus.

Význam pro budoucnost

  • Kniha předkládá impulsy pro civilizaci lásky
  • Tóra se stává modelem pro společnost, která má směřovat ke spáse, jejímž jádrem má být "nová smlouva" mezi Bohem a člověkem
  • ze zákona vychází následně i apoštol Pavel ve své teologii o ospravedlnění.

Související články

Jozue - Soudců - Rút
První kniha královská - Druhá kniha královská
První kniha Samuelova - Druhá kniha Samuelova
První kniha Kronik - Druhá kniha Kronik

Reference

  1. Především struktura - prolog, historický prolog, jednotlivá ustanovení a zakončení požehnáním a kletbou).
  2. Myšleno jako metafora.
Osobní nástroje