Eliáš Dohnal
Z Katopedia
Eliáš Antonín Dohnal(* 1946 Hluk) je samozvaný „biskup“ a exkomunikovaný kněz basiliánského řádu, který dříve působil v klášteře na Sázavě. Roku 2011 založil na Ukrajině Byzantský katolický patriarchát, nejdříve exkomunikoval všechny světové biskupy a nakonec i papeže Benedikta XVI. a posmrtně i Jana Pavla II..
Obsah |
Základní informace
Po obrácení v šestnácti letech se začal více zajímat o vzdělání v katolické víře. V letech 1966-1972 studoval v kněžském semináři v Litoměřících. Již v semináři byl zvyklý se dlouho do noci modlit. Po vysvěcení musel na dva roky nastoupit na vojenskou službu. Od roku 1974 působil jako kaplan v Gotwaldově. V letech 1975-1981 působil jako farář ve farnosti Slušovice.[1]. Po roce 1989 vstoupil do basiliánského řádu, změnil ritus, postgraduálně studoval od roku 1991 ve Varšavě. Od roku 1993 do 1997 působil jako profesor dogmatiky v Prešově. Roku 1999 obhájil disertační práci na KTF UK v Praze na téma Psychologický aspekt termínu EIS TA IDIA v mariologii.[2]
V letech 1996-1998 vedl českou kontemplativní větev řádu, pojmenovanou Communita vitae monasticae.[3] Po jejím zrušení byl spolu s ostatními bratry rozdělen a každý působil na jiném místě (tři v Praze, jeden jako převor kláštera na Sázavě)
Roku 2003, kdy rezignoval pro kanonický věk biskup řeckokatolické církve v ČR Mons. Ivan Ljavinec a jako jeho nástupce byl ustanoven Mons.Ladislav Hučko, vyprovokoval ukrajinskou menšinu k tomu, aby protestovala a zabránila jeho biskupskému svěcení zablokováním vchodu do katedrály sv. Klimenta. Po tomto incidentu byli všichni zúčastnění basiliáni včetně Eliáše Dohnala z rozhodnutí vedení basiliánského řádu v Římě poslání na misii na Ukrajině. Po roce však byl z rozhodnutí dekretu ze 17. července 2004 vyloučeni z basiliánského řádu. Reakce Dohnalova proto byla taková, že neopustil misii na Ukrajině, naopak v ní zůstal a založil tzv. reformovaný řád sv. Basila.
Roku 2005 obdržel od Boha, ja sám tvrdí, čtyři prorocká slova, která sepsal a vložil do knihy, kterou nazval Čtyři slova z Ukrajiny.
Od roku 2005 také začal psát se svými bratry četné dopisy, které následně začal zveřejňovat i na internetu.[4] Nejdříve vyžadoval jak od ukrajinských, slovenských a českých biskupů nápravu poměrů, odmítnutí "historicko-kritické teologie", kritizoval, že se toleruje "apostaze kněze Tomáše Halíka" a až poté, co se jeho dopisy nesetkali s odezvou, začal psát přímo papeži.[5].
Nepochopení a svár s vedením Ukrajinské řeckokatolické církve vedl k tomu, že se údajně nechal spolu se spolubratry Markianem Hitiukem, Metodějem Špiříkem a Samuelem Oberhauserem tajně bez svolení papeže vysvětit na biskupy řeckokatolické církve. Jméno jejich světitele se doposud nepodařilo přesně potvrdit. Mohl by jím být biskup Pavlo Vasylyk, který byl konsekrován ještě za dob komunistické éry.[6] Skutečnost, že byla uskutečněna svěcení, Dohnal oznámil papeži 3. března 2008 a žádal jej o jeho dodatečné požehnání. Odpověd nedostal, naopak zesílila opozice vůči nim. Reakce byla taková, že je synod UHKC 25. března téhož roku exkomunikoval z církve na základě kán. 1459 §1 CCEO[7]UHKC proto založili vlastní Ukrajinskou pravověrnou řeckokatolickou církev (UPHKC).
"Biskupové" UPHKC však i nadále psali své dopisy, hájili se, poukazovali na nešvary a odmítli se jakkoliv vzdát svých svěcení. V průběhu let 2009-2010 postupně vynesli anathému a exkomunikace nad všemi jednotlivými biskupy a kardinály celé katolické církve a 1. května 2011 potvrdili "samoexkomunikaci" papeže Benedikta XVI. za to, že "potvrdil blahoslavení papeže-apostaty Jana Pavla II. a blahoslavil také ducha Asissi."[8].
19. července byla ve lvovských uličkách vyprovokována potyčka mezi věřícími UHKC a UPHKC, při které Eliáš Dohnal, sám poraněn, přivodil svým protiútokem vážné zranění čelisti a otřes mozku přítomné ženě.[9] Za tento čin byl krátce ve vazbě a nakonec odsouzen k pokutě 51 hřiven.[10].
V únoru 2012 Kongregace pro nauku víry konstatovala, že biskupská svěcení Dohnala a kol. jsou neplatná, stejně jako případná svěcení, která by od nich vzešla, a že jsou exkomunikováni z Církve.[11] Otec Dohnal se proti tomu ohradil ve veřejném prohlášení z konce března 2012.[12]
Dílo
- Čtyři slova z Ukrajiny, Pidhirky:2005, samizdat. Dostupné na adrese: http://community.org.ua/czbook.html
Odkazy
Související články
Členové UPHKC
Bývalí členové Basiliánského řádu
Externí odkazy
- Eliáš Dohnal na Wikipedii (ukrajinsky)
- Čtyři slova z Ukrajiny - portál
- Ukrajinská pravověrná řeckokatolická církev - oficiální stránky
Poznámky a reference
- ↑ http://www.farnostslusovice.cz/upozorneni-pred-uphk/
- ↑ https://is.cuni.cz/studium/dipl_st/index.php?doo=detail&did=14172
- ↑ http://community.org.ua/czauthors.html
- ↑ Vše dostupné na adrese http://www.community.org.ua/czletters.html#let
- ↑ První dopis, který měl být pomyslným S.O.S. je datovaný 7. března 2007 - http://community.org.ua/dwnld/czsoscr.doc
- ↑ V jednom dokumentě na svých stránkách o tajně vysvěcených biskupech Dohnal totiž píše: "Protože nám biskup Pavlo Vasylyk pro tlak kard. L. Huzara nemohl tenkrát pomoci fyzicky, pomohl nám jinak."
- ↑ http://tisk.cirkev.cz/ze-zahranici/086exkomunikace-na-ukrajine/ a také
- ↑ http://uogcc.org.ua/cz/actual/article/?article=4559
- ↑ http://risu.org.ua/ua/index/all_news/community/scandals/43416/ a také
- ↑ http://risu.org.ua/ua/index/all_news/community/scandals/43440/
- ↑ http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=16166
- ↑ Exkomunikace, anathema, prokletí (otevřený dopis) - stránky UPHKC