Epigonation
Z Katopedia
Epigonation (lat. supergenuale) je nákoleník, litugická část oděvu u vyšších hodnostářů (archijerejů, archimandritů a zasloužilých protojerejů) ve formě kosočtvercové bursy nebo spíše pally zhotovené lepenky hedvábím potažené a jedním rohem pomocí šňůrky přes levé rameno k pravému boku pod pojasem zavěšené. Bývá lemovaný portou a uprsotřed okrášlený vyšitým křížem, mečem nebo i svatým obrázkem, na spodním rohu bývá zpravidla zavěšený třapeček. Původně to prý býval šátek na umývání nohou, který symbolizoval roucho, které Kristus používal při Poslední večeři k utírání nohou svých učedníků. Epigonation se nosí pod felonem, ale archijerejové, kteří oblékají sakkos, jej nosí navrch. Archimandriti nosí kromě epigonatia ještě nabedrenik, který se liší co do tvaru. Je obdelný, výškově orientovaný, za dva horní rohy je upevněn šnůrkou a při spodním okraji bývá opatřen třásněmi. Je-li kdo opravněn nosit epigonation i nabedrenik, potom nakolenik nosí u levého boku a nabedrenik u pravého. Někteří liturgisté hledají původ těchto rouch ve starořímské vojenské výstroji, která chránila nohy legionáře před nárazy vlastního meče zavěšeného u pasu. Používá se v liturgických barvách.
Literatura
Liturgický slovník, in. Exarchát č. 29, roč. 2010, s. 12. - odsud doslovná citace