František Žák

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

P. František Žák S.J. (15. května 1862, Hvězda u Police nad Metují, Rakousko-Uhersko - 22. prosince 1934, Praha, Československo) byl český katolický kněz, teolog a spisovatel, organizátor křesťanského sociálního hnutí a autor několika duchovních písní.

Obsah

Životopis

Střední školu absolvoval v letech 1876 - 1883 a to nejprve u benediktínů v Broumově a Lanškrouně. Navštěvoval teologickou fakultu německé univerzity v Praze a roku 1887 zde byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil v Praze-Michli a následně na Královských Vinohradech. V dubnu 1898 vstoupil do jezuitského řádu, noviciát strávil v Trnavě. Řád jej vyslal na doplňovací studium filosofie v Bratislavě a teologie v Innsbrucku. Po studiích působil jako kazatel a misionář na Slovensku, v Opavě, Hradci Králové a nakonec od roku 1931 v Praze u sv. Ignáce. Uskutečnil studijní cestu do Francie, odkud do Prahy uvedl Školské bratry a do Ruska odkud dovezl do českých zemí značnou část tehdy nedostupné teologické literatury.

Byl hojně činným spisovatelem. Napsal celou řadu povídek, veršů a divadelních her, které postupně uveřejňoval v katolickém tisku a které psal speciálně pro různé katolické spolky a družiny. Vedle beletrie psal především homiletické spisy, které postupně vydával u Václava Kotrby v Praze. Kromě toho se věnoval i otázkám liturgické hudby a chrámového zpěvu a připravil několik sborníků (např. Družinský zpěvníček). Sám je autorem textu liturgických písní jako Budiž vděčně velebena, Ježíší králi nebe a země a Ó Srdce Páně Nejsvětější.

Od 90. let 19. století na popud encykliky papeže Lva XIII. Rerum novarum se začal věnovat křesťanskosociálnímu hnutí. Společně s Tomáše J. Jirouškem, R. Horským a R. Vrbou inicioval a absolvoval v letech 1890 - 1896 stovky přednášek a školení. Hojně na toto téma psal i do katolických periodik jako Čech, Vlast a Vychovatel. V letech 1893 - 1896 redigoval Obranu. Byl spoluzakladatelem a místopředsedou Politického klubu katolického dělnictva v Čechách (1893-94) a zakladatel Katolicko-vzdělávací jednoty mužů a jinochů na Královských Vinohradech.

Dílo

Monografie

  • Soustavná katolická věrouka pro lid, I. - V.
  • Sedmero postních řečí o oběti mše svaté (1897)
  • O modlitbě prosebné (1906)
  • O Bohu a jeho vlastnostech (1908 nebo 1911)
  • Sedmero hlavních hříchů (1909)
  • O nebi (1911)

Jiné

  • Družinský zpěvníček (1917)

Poznámky a reference


Odkazy

Externí odkazy

Osobní nástroje