Georg Hegel

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (27. srpna 1770, Stuttgart – 14. listopadu 1831, Berlín) je filozofický zakladatel moderních totalitních režimů. Hegel říká, že bytí je to totéž, co nicota. Kdo by o tom pochyboval, ať najde rozdíl mezi bytím a nicotou. Kantův problém špatného výkladu subjektu a objektu nahradil sjednocením a sice tak, že absolutno myslí skrze nás. Lidské myšlení je jen fází myšlení absolutního ducha.

Hegel zavádí pojem identita identity a neidentity. Dodává, že veškeré absolutno je identitou identity a neidentity. Relace a její doplněk však mohou být totožné jen na prázdné množině. Hegelův pojem tedy dává smysl jen v jednom speciálním případě, kdy je absolutno totožné s nicotu. To jest jen v nicotě. Na této základní myšlence vystavěl Hegel svůj dialektický systém. Celý ten systém však není ničím jiným než propagací rozporu. Pomocí něj si nárokuje pravdivost svých tezí. Rezignuje však na pravdivostní nárok, na objektivitu obecnin a na receptivitu myšlení, což jsou podmínky pravdivosti.

Hegel si sebevědomě až arogantně namlouvá, jakým on je myslitelem a upřímně pohrdá diletanty, kteří věří poznání zdravého rozumu, že věci jsou, že existují objektivně a že je objektivně poznáváme. Podle Hegela to může zastávat jen začátečník, který k filozofii ani nečuchl.

Hegel popřel substancialitu člověka a logicky dospěl k ospravedlnění zločinců. Jeho systém je mravním nihilismem. Hegel šokuje veřejnost, dosavadní myslitele a všechny lidi dobré vůle tím, že říká, že světodějné osobnosti, jako byl Caesar, Alexandr Veliký, Napoleon, sice způsobili jatka, ale všechna čest! Jsou to velikáni, které je nutné ctít, protože byli hybateli dějin. Hegel říká, že je malicherným moralizováním, kdybychom se šťourali v jejich činech a uplatňovali na to běžnou morálku, protože oni realizovali záměr dějin. Veškerá realita je realizací absolutního ducha. To, co se stalo, se muselo stát. Protože je realita chápaná monisticky, a protože je zbožštěná, tak vývoj, který se realizuje lidskými rozhodnutími, je vždycky rozumný a dobrý. Absolutní duch nemůže konat špatně, nerozumně nebo absurdně.

Hegel je první, kdo přehodnotil mravní hodnoty. Mravní důsledky monismu jsou zdrcující. Dějiny vládnou nejlépe a organizovaně prostřednictvím státu. Podle Hegela je stát nejvyšší realizací božstva. Jedinec koná mravně tehdy, když plní povinnost vůči státu, neboť stát je ve všech ohledech nadřazen jedinci. Toto pojetí člověka jako části celku je ryzím modelem kolektivizace. Veškeré lidské problémy se dějí ve společnosti, proto je nutné ji dirigovat ke světlým zítřkům, zcela jistě k novému člověku a zcela jistě k nové morálce. Jestli ve státu vládne zlo, tak to jste ještě zpozdilí, to jste nepochopili, o čem jsou dějiny. Identifikujete to jako zlo ze své ubohé subjektivistické morálky, ale to není zlo, musíte myslet velkoryse, říká Hegel. Toto je ideologie levicového myšlení, která je naprosto odvozená z Hegela.

Odkazy

Reference

Související články

Osobní nástroje