Georges Darboy
Z Katopedia
(Založena nová stránka: '''Georges Darboy''' (16. leden 1813 Fayl-Billot – 24. květen 1871 Paříž) byl francouzský [[římskokatolická církev|římskoka…) |
|||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
== Život == | == Život == | ||
| - | [[Kněžské svěcení]] obdržel [[17. prosinec|17. prosince]] [[1836]] a později se stal [[vikář]]em kostela Notre-Dame v [[Saint-Dizier]] a profesorem v [[kněžský seminář|kněžském semináři]] v [[Langres]]. | + | [[Kněžské svěcení]] obdržel [[17. prosinec|17. prosince]] [[1836]] a později se stal [[vikář]]em kostela Notre-Dame v [[Saint-Dizier]] a profesorem v [[kněžský seminář|kněžském semináři]] v [[Langres]]. V roce [[1845]] se stal pomocným knězem u [[Řád karmelitánů|karmelitánů]] v Paříži a [[kaplan]]em na [[Lycée Henri-IV]]. Zanedlouho se stal [[kanovník]]em u [[katedrála Notre-Dame (Paříž)|katedrály Notre-Dame]], [[generální vikář|genedálním vikářem]] a arciděkana [[bazilika Saint-Denis|baziliky Saint-Denis]]. Rovněž byl jmenován [[apoštolský protonotář|apoštolským protonotářem]]. |
| - | + | V létě [[1859]] byl vybrán za biskupa [[Nancy]], [[biskupské svěcení]] obdržel [[30. listopadu]] téhož roku z rukou [[François-Nicolas-Madeleine Morlot|kardinála Morlota]], spolusvětiteli byli [[Vital-Honoré Tirmarche|biskup Tirmarche]] a [[Henri-Marie Amanton|biskup Amanton]].<ref>http://www.catholic-hierarchy.org/bishop/bdarboy.html</ref> | |
| - | + | ||
| - | V létě [[1859]] byl vybrán za biskupa [[Nancy]], [[biskupské svěcení]] obdržel [[30. listopadu]] téhož roku z rukou [[François-Nicolas-Madeleine Morlot|kardinála Morlota]], spolusvětiteli byli [[Vital-Honoré Tirmarche|biskup Tirmarche]] a [[Henri-Marie Amanton|biskup Amanton]]. | + | |
Dne [[10. leden|10. ledna]] [[1863]] byl vybrán za arcibiskupa Paříže. V roce [[1864]] byl jmenován senátorem. | Dne [[10. leden|10. ledna]] [[1863]] byl vybrán za arcibiskupa Paříže. V roce [[1864]] byl jmenován senátorem. | ||
| Řádka 12: | Řádka 10: | ||
Na [[první vatikánský koncil|prvním vatikánském koncilu]] hlasoval proti vyhlášení [[dogma]]tu o tzv. [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]] a později koncil předčasně opustil, nicméně vyhlášené dogma uznal. | Na [[první vatikánský koncil|prvním vatikánském koncilu]] hlasoval proti vyhlášení [[dogma]]tu o tzv. [[Papežská neomylnost|papežské neomylnosti]] a později koncil předčasně opustil, nicméně vyhlášené dogma uznal. | ||
| - | Během [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] [[4. duben|4. dubna]] [[1871]] byl zatčen, uvězněn ve [[věznice Mazas|věznici Mazas]] a prohlášen za [[rukojmí]]ho [[24. květen|24. května]] byl spolu s dalšími [[duchovní]]mi zavražděn ve [[věznice Roquette|vězení Roquette]]. Po pádu komuny mu byl vystrojen státní pohřeb. | + | Během [[Pařížská komuna|Pařížské komuny]] [[4. duben|4. dubna]] [[1871]] byl zatčen, uvězněn ve [[věznice Mazas|věznici Mazas]] a prohlášen za [[rukojmí]]ho [[24. květen|24. května]] byl spolu s dalšími [[duchovní]]mi zavražděn ve [[věznice Roquette|vězení Roquette]]. Zemřel žehnajíc svým vrahům.<ref>[http://www.newadvent.org/cathen/04634b.htm Georges Darboy] (''[[Catholic Encyclopedia]]'' 1913)</ref> Po pádu komuny mu byl vystrojen státní pohřeb. |
Později byl na jeho počest postaven [[kostel Saint-Georges de la Villette]] na ''[[Avenue Simon-Bolivar]]'' v [[19. obvod (Paříž)|19. obvodu]]. | Později byl na jeho počest postaven [[kostel Saint-Georges de la Villette]] na ''[[Avenue Simon-Bolivar]]'' v [[19. obvod (Paříž)|19. obvodu]]. | ||
Verze z 22. 11. 2012, 15:55
Georges Darboy (16. leden 1813 Fayl-Billot – 24. květen 1871 Paříž) byl francouzský římskokatolický duchovní, biskup Nancy (1859-1863) a arcibiskup Paříže (1863-1871) a francouzský senátor (od 1864). Spolu s desítkami dalších kněží byl zavražděn za hrůzovlády Pařížské komuny.
Obsah |
Život
Kněžské svěcení obdržel 17. prosince 1836 a později se stal vikářem kostela Notre-Dame v Saint-Dizier a profesorem v kněžském semináři v Langres. V roce 1845 se stal pomocným knězem u karmelitánů v Paříži a kaplanem na Lycée Henri-IV. Zanedlouho se stal kanovníkem u katedrály Notre-Dame, genedálním vikářem a arciděkana baziliky Saint-Denis. Rovněž byl jmenován apoštolským protonotářem.
V létě 1859 byl vybrán za biskupa Nancy, biskupské svěcení obdržel 30. listopadu téhož roku z rukou kardinála Morlota, spolusvětiteli byli biskup Tirmarche a biskup Amanton.[1]
Dne 10. ledna 1863 byl vybrán za arcibiskupa Paříže. V roce 1864 byl jmenován senátorem.
Na prvním vatikánském koncilu hlasoval proti vyhlášení dogmatu o tzv. papežské neomylnosti a později koncil předčasně opustil, nicméně vyhlášené dogma uznal.
Během Pařížské komuny 4. dubna 1871 byl zatčen, uvězněn ve věznici Mazas a prohlášen za rukojmího 24. května byl spolu s dalšími duchovními zavražděn ve vězení Roquette. Zemřel žehnajíc svým vrahům.[2] Po pádu komuny mu byl vystrojen státní pohřeb.
Později byl na jeho počest postaven kostel Saint-Georges de la Villette na Avenue Simon-Bolivar v 19. obvodu.
Odkazy
Externí odkazy
| Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu |
