Georges Darboy
Z Katopedia
Georges Darboy (16. leden 1813 Fayl-Billot – 24. květen 1871 Paříž) byl francouzský římskokatolický duchovní, biskup Nancy (1859-1863) a arcibiskup Paříže (1863-1871) a francouzský senátor (od 1864). Spolu s desítkami dalších kněží byl zavražděn za hrůzovlády Pařížské komuny.
Obsah |
Život
Kněžské svěcení obdržel 17. prosince 1836 a později se stal vikářem kostela Notre-Dame v Saint-Dizier a profesorem v kněžském semináři v Langres. V roce 1845 se stal pomocným knězem u karmelitánů v Paříži a kaplanem na Lycée Henri-IV. Zanedlouho se stal kanovníkem u katedrály Notre-Dame, genedálním vikářem a arciděkana baziliky Saint-Denis. Rovněž byl jmenován apoštolským protonotářem.
V létě 1859 byl vybrán za biskupa Nancy, biskupské svěcení obdržel 30. listopadu téhož roku z rukou kardinála Morlota, spolusvětiteli byli biskup Tirmarche a biskup Amanton.[1]
Dne 10. ledna 1863 byl vybrán za arcibiskupa Paříže. V roce 1864 byl jmenován senátorem.
Na prvním vatikánském koncilu hlasoval proti vyhlášení dogmatu o tzv. papežské neomylnosti a později koncil předčasně opustil, nicméně vyhlášené dogma uznal.
Během Pařížské komuny 4. dubna 1871 byl „zatčen“, uvězněn ve věznici Mazas a prohlášen za rukojmího. 24. května byl spolu s dalšími duchovními zavražděn ve vězení Roquette. Zemřel žehnajíc svým vrahům.[2] Po pádu komuny mu byl vystrojen státní pohřeb.
Později byl na jeho počest postaven kostel Saint-Georges de la Villette na Avenue Simon-Bolivar v 19. obvodu.
Odkazy
Externí odkazy
| Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu |
