Ignaz Seipel

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Msgre. Ignác Seipel (1928)

Profesor Msgre. Ignaz Seipel (19. červenec 1876, Vídeň2. srpen 1932, Sanatorium Wienerwald) je rakouský katolický kněz, teolog a politik, nejvýznamnější rakouský politik 20. let 20. století. Byl profesorem morální teologie v Salzburgu (1909-1917), ministrem práce a sociálních věcí Předlitavska (1918), předsedou křesťanskosociální strany (1921-1930), kancléřem Rakouska (1922-1924 a 1926-1929) a ministrem zahraničí Rakouska (1926-1929 a 1930).

Je autorem řady morálně teologických prací, jakož i politologicko-teologických prací na téma sociálních otázek, správné podoby a fungování státu a národa. Jako kancléř stabilizoval rozvrácenou rakouskou ekonomiku a sjednotil rakouské konzervativní a pravicové síly. V roce 1924 na něj sociální demokraté zorganizovali atentát, při němž byl těžce raněn a následně musel ze zdravotních důvodů na dva roky opustit úřad kancléře. V roce 1927 zlomil za použití policie tzv. červencovou revoltu radikální levice.

Obsah

Život

V roce 1895 odmaturoval na státním gymnáziu ve XII. vídeňském okrsku a poté studoval teologii na univerzitě ve Vídni. Na kněze byl vysvěcen 23. července 1899. V roce 1908 složil na Vídeňské univerzitě habilitaci v oboru morální teologie, v letech 1909 do 1917 byl profesorem morální teologie v Salzburgu. Napsal řadu morálně teologických kniha a prací, jakož i politologicko-teologických prací na téma sociálních otázek, správné podoby a fungování státu a národa.

Byl členem křesťanskosociální strany a sloužil jako tajemník kabinetu v předlitavské vládě za první světové války. Těsně před zhroucením monarchie v říjnu 1918 byl ministrem práce a sociálních věcí Předlitavska v kabinetu Heinricha Lammasche.

V roce 1919 společně se svou dlouholetou přítelkyní a spolupracovní bl. Hildegardou Burjan založil ženskou společnost apoštolského života Charitas Socialis.

V letech 1921 - 1930 byl předsedou křesťansko-sociální strany. V roce 1922 se stal kancléřem Rakouska, kterým byl až do roku 1924, kdy byl 1. června těžce raněn při atentátu zorganizovaném sociálními demokraty a později ze zdravotních důvodů z úřadu odstoupil. V letech 1926 - 1929 zastával tento post znovu a spolu s postem ministra zahraničí.

Jako kancléř stabilizoval rozvrácenou rakouskou ekonomiku a sjednotil rakouské konzervativní a pravicové síly. V roce 1927 zlomil za použití zbraní tzv. červencovou revoltu radikální levice, čímž si od komunistů a sociálních demokratů vysloužil nadávku „Krvavý prelát“.

V září 1930 se stal ještě jednou ministrem zahraničí ve vládě Carla Vaugoina, ale již v prosinci rezignoval. Jeho zdraví se rychle zhoršovalo, jak se v něm vzmáhala tuberkulóza, kterou se nakazil na cestě do Palestiny. Podlehl jí 2. srpna 1932 v Sanatoriu Wienerwald v Pernitzu.

Odkazy

Externí odkazy

  • Ignaz Seipel - biografie na stránkách rakouského parlamentu, německy

Poznámky a reference

Osobní nástroje