Ivan Petrovyč Kotljarevskyj

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Ivan Petrovyč Kotljarevskyj (ukrajinsky Iван Петрович Котляревський, 29. srpenjul./9. zářígreg. 1769, Poltava - 29. říjnajul./ 10. listopadugreg. 1838) byl ukrajinský spisovatel, dramatik a básník. Bývá považován za jednoho ze zakladatelů moderní ukrajinské literatury a to především proto, že jako první literát napsal dílo v ukrajinském jazyce (Eneida), a vyzvedá ve svém díle kozáctví jako prvek ukrajinského národní vzepjetí proti národům, které se snaží Ukrajinu jako takovou státně, hospodářsky a kulturně zcela ovládnout. Jeho dílo má velký význam pro další vývoj ukrajinské literatury. Jeho básnická Eneida (Енеїда) či dramatické písně Natalka-Poltavka (Наталка Полтавка) a Moskal-Čarivnyk (Москаль-чарівник) jsou důkazem existence svébytné ukrajinštiny, která již tehdy společensky existovala, pouze se jí však nepodařilo vstoupit do konkrétní literární mluvy.

Obsah

Život

Narodil se v Poltavě 29. srpna (dle gregoriánského kalendáře 9. září) 1769 do rodiny písaře (kancelaristy). Vzdělání získal u místního jáhna, v letech 1789 – 1793 pracoval jako písař, pak tři roky se živil jako domácí učitel v bohatých selských rodinách. Poté od roku 1796 do 1808 vykonával vojenskou službu u Siverského kabinérského pluku (Сіверський карабінерський полк), vstoupil do rusko-turecké války (1806-1812) v hodnosti štábního kapitána, byl účastníkem obléhání Izmajilu. Od roku 1810 působil jako vychovatel v domově pro děti s chudších vrstev (Дiм для виховання дітей бідних дворян). Když vpadl do Ruska r. 1812 Napoleon Bonaparte, zformoval v Poltavě v městečku Horošyně Pátý ukrajinský kozácký pluk. Kotljarevskyj byl mimo jiné i členem zednářské lóže (od r. 1818 spolu s V.Lukaševyčem a V.Tarnovským), která nesla název Láska do istyny (Любов до істини), udržoval kontakt s děkabristy, byl členem spolku přátel ruské slovesnosti Umírá 29.října (gregoriánský kalendář 10.listopadu) 1838 a je pohřben ve svém rodišti.

Dílo

Eneida – jedná se o travestii s motivy tehdejšího burlesku na Vergiliuv epos Aeneis pojednávající o římském bájném hrdinovi, jehož osud a činy jsou podobné činům bájného řeckého hrdiny Odyssea. Tento epos o šesti částech (první tři vychází r. 1798, zbytek posmrtně 1842) začíná podobně jako u Vergilia, útěkem hlavního hrdiny z hořící Tróje. Narozdíl od Vergiliova Aenea Kotljarevského hrdina nemíří přímo do Říma, ale usadí se se svými druhy na Ukrajině a stává se v Záporožské Seči prvním kozákem. Autor zde navíc promítá soudobé zvyklosti, včetně mnoha hodokvasů a pitek. Královna Dido je zde zobrazena jako stará a tlustá selka. Eneida získala v průběhu 19.století tak velkou popularitu, že byl její děj přenesen i na jeviště. Za tímto účelem vznikla například opera Enejovy toulky (Еней на мандрівці) skladatele J. Lopatynského a Eneida Mykoly Lysenka na motivy libreta Mykoly Sadovského.

Pozdější ohlasy

M. Rylský v článku připomínajícím sto let od úmrtí autora zdůraznil, že z něj nelze dělat odvážného radikála, tím méně revolucionáře. Protože správně je otcem a programovým vůdcem moderní ukrajinské literatury Taras Ševčenko. Tento názor je dodnes literárněvědnou společnosti jednohlasně uznávaný. Dá se tomu rozumět tak, že do období působení Ševčenka nebyla čistě ukrajinská literatura ve společnosti příliš uznávaná. Kotljarevskyj a spolu s ním i Hulak-Artemovskyj, Hrebinka a Kvitok-Osnovjanenko jí pouze položili základ, který se pak během samotného ukrajinského národního obrození dále rozvijel. Právě Ševčenko, který učinil ukrajinskou literaturu hlubší, kritickou a národně oduševnělou, s úctou vzpomínal na význam Kotljarevského a dokonce mu roku 1838 napsal páseň Kotljarevskému na věčnou paměť (На вічну пам'ять Котляревському). Od roku 1903 se pak staví Kotljarevskému památníky po celé Ukrajině a v Poltavě je vystaveno Kotljarevského literárně-pamětné muzeum.

Použitá literatura

Skriptum „Nova ukrajinska literatura (kinec 18. – počatok 20 stolitja)“ – strojopis, pro potřeby katedry Slavistiky - sekce Ukrajinistiky FF UP v Olomouci,nedatováno

Externí odkazy

Osobní nástroje