Jan Palach

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Jan Palach(11. srpna 1948, Praha - 19. ledna 1969, Praha) byl český student historie a ekonomie, který se 16. ledna 1969 rozhodl se vzplanout jako hořící pochodeň[1] proti sovětské okupaci. Bezprostředně v danou chvíli byl ještě zachráněn, ovšem utrpěl četné popaleniny, kterým podlehl o tři dny později.

Obsah

Život

Narodil se v Praze do rodiny selské rodiny ze Všetat, kde také strávil celé své dětství a dospívání. Když mu bylo třináct let, jeho otec, který mu byl velkým životním vzorem, zemřel. Během svých vysokoškolských studií na právnické fakultě se začal hodně zajímat o politiku. V průběhu roku 1968 aktivně vystupoval proti okupaci Československá vojsky Varšavské smlouvy. Zúčastnil se mj. listopadové studentské stávky, o které média zakázala informovat. V rámci bezvýchodnosti situace se stal členem skupiny, která se rozhodla morálně zaútočit na svědomí národa tím, že měli její jednotliví členové vzplanout po vzoru buddhistických mnichů jako hořící pochodně uprostřed rušných pražský ulic. První los padl na Palacha a ten se také 16. ledna 1969 uprostřed Václavského náměstí polil benzínem a zapálil. Svým zraněním následně o tři dny později v nemocnici podlehl. V tomtéž činu Palacha následoval pak již jen student Jan Zajíc, který takto sám sebe upálil v den výročí komunistického puče 25. února téhož roku.

Palachův pohřeb se stal celostudentskou manifestací. K žádným hlubším demonstracím však již nedošlo, protože jakýkoliv odpor již zcela brzdila nastupující normalizace. Politické přituhování se také nevyhnulo ani mrtvému Palachovi. Jeho ostatky uložené na vyšehradském hřbitově byly v roce 1973 na příkaz vyšších míst exkumovány a zpopelněny a přeneseny do Všetat. Ani to však nezabránilo tomu, aby k jeho hrobu chodili manifestovat další a další skupiny lidí. Po r. 1989 byla urna s jeho popelem přenesena zpět do Prahy na Olšanský hřbitov.

Hodnocení Palachova činu

Skutek sebevraždy není z hlediska křesťanské nauky ospravedlnitelný. Mnozí se jej zastávají, že se obětoval za český národ, který se záměrně vzdal hrdinství aktivní rezistence. Jde zde však o zásadní nepochopení podstaty sebevraždy, která nikdy nebude věcí lidskou nebo solidární. Snad i proto dodnes tématika Jana Palacha a dalšího sebevraha Jana Zajíce budí množství kontroverzí.

Ke smrti Jana Palacha promluvil z exilu i již těžce nemocný kardinál Beran, který s připomenutím již výše zmíněného křesťanského hodnocení Palachova činu, však také na druhou stranu vyjádřil z lidského hlediska lítost nad jeho smrtí, ocenil ideály, pro které Palach a další českoslovenští občané byli schopni obětovat životy (lásce k vlasti, touze po svobodě celého národa), ale zároveň konstatoval, že sebevražda není činem ospravedlnitelným.[2]

Jedinou pozitivní věcí, kterou tato událost přinesla bylo, že šokovala celý svět a celý český národ si o to více uvědomil, že tzv. normalizace počínající po příchodem vojsk varšavské smlouvy není ničím jiným než novou totalitou (resp. pokračováním té z padesátých let). V následujícím čase Palachův skutek i přes množství snah režimu přerostl v pasivní rezistenci a celkovou nedůvěřu v politické klima v Československu. Množství disidentů a zvláště lidí kolem Charty 77 si připomínali každoročně jeho smrt a obvzlášťě tzv. Palachův týden v roce 1989 byl již předznamenáním chystané demokratizace společnosti.

Palachův odkaz

Význam pro českou společnost

V současnosti se těší osobnost Jana Palacha do jisté míry zvyšující oblibě napříč spektrem české společnosti. Prospěšně se o něm vyjádřil Tomáš Halík nebo Dominik Duka. Zcela zásadní byl však poslanecký návrh, který na počátku roku 2013 přijala vláda, který navrhuje, aby byl den sebevražedného skutku Jana Palacha zařazen mezi významné dny České republiky.[3]

Bývalý rodinný dům Palachových ve Všetatech se na základě úsilí občanské iniciativy Národ pohasl a podpoře v lednu 2014 nastupující vlády Bohuslava Sobotky dočká nákladné rekonstrukce, která by jej měla přeměnit v malé muzeum věnované Palachově památce.[4]

Palachův týden

Smrt Jana Palacha si začali pravidelně připomínat každoročně a zejména o kulatých výročích studenti a s nimi postupem času i široká veřejnost. Již od počátku však naráželi na odpor normalizačního režimu, který se snažil taková shromáždění potírat již v zárodcích. Postupný odpor, který začal být zvláště citelný, přerostl ze strany disentu a nezávislých studentských a společenských iniciativ v uspořádání tzv. Palachova týdne v lednu 1989 v rámci kterého mělo dojít k pietnímu aktu a položení květin u sochy sv. Václava. Původní záměr se však díky snahám Veřejné bezpečnosti zabránit přístupu na Václavské náměstí, improvizoval a k aktu došlo před budovou Federálního shromáždění. Tento protest, kdy se každý den scházeli stovky lidí na Václavském náměstí, byl po třech dnech rozehnán. Veřejné bezpečnosti a ostatním pořádkovým silám režimu se však již nikdy zcela nepodařilo zabránit dalším masovým protestům lidí, což pak plynule vedlo k událostem listopadu 1989.

Po roce 1989 je Palachův týden především připomínkou boje proti komunismu a všem autoritářským režimům v ČR. Výzvy k jeho dalšímu pořádání sílí především po krajských volbách v roce 2012, ve kterých získali převahu komunisté a dostali se tím do krajských rad.[5] Po roce 1969 se různé iniciativy snažili konat okolo dne smrti Jana Palacha tzv. Palachův týden. Ten, co se konal v roce 1989 byl jednou z nejmasovějších demonstrací protikomunistickému režimu a tomu odpovídala i následná represe bezpečnostních složek. Samotný týden však předznamenal následný pád režimu o více než půl roku později.

Po roce 1990 se den smrti Jana Palacha dostal mezi památkové dny českého kalendáře. 9. ledna 2013 vyjádřila vláda Petra Nečase souhlas s poslaneckým návrhem, aby se 16. leden stal významným dnem ČR a ten byl po projednání přijat a zákonně vyhlášen ještě 21. června téhož roku.[6]

Odkazy

Externí odkazy

Články

Videa

Reference

  1. Skutek hodnocen prakticky jako sebevražda bez ohledu na Palachovu výpověď v nemocnici, kdy měl říci, že neměl v úmyslu zemřít.
  2. Promluva kardinála Josefa Berana na české sekci Rádia Vatikán v lednu 1969. Text dostupný na [1]
  3. Vláda je pro návrh, aby byl 16. leden Dnem památky Jana Palacha - zprávy ČTK, 9. 1. 2013
  4. Zchátralý Palachův dům už nebude opuštěný, ČT24, 11. ledna 2014 [cit. 13.1.14].
  5. Palachův týden: Protesty proti komunistům v krajích startují, zprávy ČT 24, 14. 1. 2013
  6. Sněmovní tisk 873, Novela zákona o státních svátcích
Osobní nástroje