Jan Patočka
Z Katopedia
dr. Jan Patočka (1. června 1907 - 13. března 1977) byl český filosof, překladatel a historik, jeden ze signatářů prohlášení Charta 77.
Obsah |
Život
Narodil se 1. června 1907. Studoval slovanskou filologii, romanistiku a filosofii na Univerzitě Karlově v Praze. Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí (Paříž, Berlín, Freiburg). Při návštěvě Německa na konci třicátých let se stačil ještě setkat s filosofem Edmundem Husserlem, který mu daroval přenosný katederní podstavec, který Husserl dostal ještě od svého učitele Tomáše Masaryka. Navštěvoval tam také na přednášky Martina Heideggera. Po druhé světové válce působil na univerzitách v Praze a v Brně. Po roce 1948 však dostal z vysokoškolského postu výpověď. K vyučování na vysoké škole se vrátil až roku 1968, ale v roce 1972 byl přinucen Univerzitu Karlovu znovu opustit. Do roku 1977 pokračoval v soukromých přednáškách - tzv. Patočkova univerzita.
Když byli v roce 1976 zatčeni členové skupiny The Plastic People of the Universe a DG 307, tak se spolu se skupinou lidí z disentu postavil na stranu obhajoby jejich lidských práv a začal apelovat na vládnoucí garnituru, že v ČSSR se nedodržují Helsinské dohody. Vrcholem tohoto snažení bylo prohlášení Charta 77, hlas všech občanů Československa do světa, že zde nic není v pořádku. Úřady nezústaly klidné a začali první signatáře a mluvčí Charty okamžitě pronásledovat, vyslýchat nebo jinak perzekuovat. Výsledkem celodenního Patočkova výslechu na Veřejné bezpečnosti bylo, že Patočka nastávající situaci fyzicky neunesl a pár dní poté - 13. března 1977 umírá.
Jeho pohřeb i přesto, že nesměl být veřejně ohlášen byl plný davu lidí. Státní bezpečnost všechny účastníky pohřbu snímala a aby církevní pohřeb na hřbitově nemohl proběhnout v klidu, tak z nedalekého stadiónu se ozýval hlasitý rachot tůrujících motorek. Dodnes je Patočka vnímán jako mučedník Charty 77.
Filosofie
Vycházel z pojetí filosofie jako spásného vědění, z vědomí krize jako rámce, v němž se ujímá filosofie svého úkolu a zabýval se pojmem hledání přirozeného světa jako východiska z krize.
Dílo
Publikace
- Přirozený svět jako filozofický problém (1936)
- Habilitační práce. Patočka zde klade otázku po smyslu filosofie, jejího vztahu k vědě a jejího poslání v životě člověka vůbec. Zároveň zde vystupuje otázka po lidském bytí v tomto světě
- J.A.Komenský. Nástin života a díla (1957) - spolu s J. Kopeckým a J. Kyraškem
- Bolzanovo místo v dějinách filozofie (1958)
- Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové (1964)
- Kacířské eseje o filozofii dějin (1990)
Články
Časopisecké
- Úvod do Husserlovy fenomenologie, in Filozofický časopis č. 5
Sborníky
- Bolzanovo místo v dějinách filosofie, in Filosofie v dějinách českého národa, Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1958, s. 111 - 124.
Překlady
- HEGEL: Fenomenologie ducha (1960)
Literatura
HLADÍK Jaroslav: Společenské vědy v kostce, 3. vydání, Havlíčkův Brod: Fragment 2004, 108 s.
Související články
