Jan Topenčík

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m
m
Řádka 3: Řádka 3:
Narodil se v Bojanovicích jako nejstarší ze čtyř dětí místního zemědělce. Vystudoval po válečné přestávce reálné gymnázium v Hodoníně a po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl činný v [[KDU-ČSL|lidové straně]] a pomáhal v Bojanovicích zakládat místní jednotu [[Orel (spolek)|katolického Orla]]. Jelikož byl stále nábožensky činný, nesměl dál studovat a pracoval tak až do roku 1964 v JZD Veselí nad Moravou, pak přeci jen byl připuštěn k maturitní zkoušce a roku 1964 nastoupi ke studiu bohosloví [[kněžský seminář v Litoměřicích|na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích]].  
Narodil se v Bojanovicích jako nejstarší ze čtyř dětí místního zemědělce. Vystudoval po válečné přestávce reálné gymnázium v Hodoníně a po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl činný v [[KDU-ČSL|lidové straně]] a pomáhal v Bojanovicích zakládat místní jednotu [[Orel (spolek)|katolického Orla]]. Jelikož byl stále nábožensky činný, nesměl dál studovat a pracoval tak až do roku 1964 v JZD Veselí nad Moravou, pak přeci jen byl připuštěn k maturitní zkoušce a roku 1964 nastoupi ke studiu bohosloví [[kněžský seminář v Litoměřicích|na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích]].  
-
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1969 v Brně. Působil ve farnostech Letovice, Rozhraní, Doubravice nad Svitavou a od roku 1984 ve [[Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech]]. Do Molenburku, jak zní původní název obce byl přemísteň již jako těže nemocný po prodělaném infarktu. Původně se čekalo, že do krátké doby zemře a nakonec zde strávil dalších 13 let svého života až do smrti v říjnu 1997. Především ve Vysočanech pak na dálku působil nejdříve jako anonymní a pak po roce [[1989]] jako veřejný autor měsíčního pořadu Z deníku venkovského faráře v českém vysílání Rádia Vatikán. Když prodělal opakovaně infarkt, tak mu urgentně psali do Vysočan a dotazovali se "po celém deníku" pro případ, kdyby nemohl dlouhodobě odepisovat. Na to odpověděl, že všechny příběhy, které psal byly vždy vytažené z paměti. Název Deník venkovského faráře tak byl pouze parafrází na stejnojmennou knihu [[Georges Bernanos|francouzského spisovatele Bernanose]]. Přesto do dnešní doby kromě zápisů z farních kronik se dochoval i jeho duchovní deník a řada dalších dílčích zápisků. Podle těch nakonec vznikla posmrtně i kniha Z deníku venkovského faráře.
+
Na kněze byl vysvěcen 5. července 1969 v Brně. Působil ve farnostech Letovice, Rozhraní, Doubravice nad Svitavou a od roku 1984 ve [[Římskokatolická farnost Vysočany u Blanska|Vysočanech]]. Do Molenburku, jak zní původní název obce byl přemísteň již jako těže nemocný po prodělaném infarktu aneurysmatu srdečnice. Původně se čekalo, že do krátké doby zemře a nakonec zde strávil dalších 13 let svého života až do smrti v říjnu 1997. Od roku [[1971]] na dálku působil nejdříve jako anonymní a pak po roce [[1989]] jako veřejný autor měsíčního pořadu Z deníku venkovského faráře v českém vysílání Rádia Vatikán. Když prodělal opakovaně infarkt, tak mu urgentně psali do Vysočan a dotazovali se "po celém deníku" pro případ, kdyby nemohl dlouhodobě odepisovat. Na to odpověděl, že všechny příběhy, které psal byly vždy vytažené z paměti. Název Deník venkovského faráře tak byl pouze parafrází na stejnojmennou knihu [[Georges Bernanos|francouzského spisovatele Bernanose]]. Přesto do dnešní doby kromě zápisů z farních kronik se dochoval i jeho duchovní deník a řada dalších dílčích zápisků. Podle těch nakonec vznikla posmrtně i kniha Z deníku otce Jana Topenčíka (1999)

Verze z 1. 6. 2021, 11:35

R.D. Jan Topenčík (1. ledna 1924, Dolní Bojanovice - 22. října 1997, Vysočany) byl moravský římskokatolický duchovní brněnské diecéze, publicista a příležitostný spisovatel. V období normalizace a též krátce po ní byl znám jako dopisovatel české sekce vatikánského rozhlasu, kde měl pořád Z deníku venkovského faráře, podle kterého později vznikla i kniha.

Narodil se v Bojanovicích jako nejstarší ze čtyř dětí místního zemědělce. Vystudoval po válečné přestávce reálné gymnázium v Hodoníně a po druhé světové válce byl činný v lidové straně a pomáhal v Bojanovicích zakládat místní jednotu katolického Orla. Jelikož byl stále nábožensky činný, nesměl dál studovat a pracoval tak až do roku 1964 v JZD Veselí nad Moravou, pak přeci jen byl připuštěn k maturitní zkoušce a roku 1964 nastoupi ke studiu bohosloví na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích.

Na kněze byl vysvěcen 5. července 1969 v Brně. Působil ve farnostech Letovice, Rozhraní, Doubravice nad Svitavou a od roku 1984 ve Vysočanech. Do Molenburku, jak zní původní název obce byl přemísteň již jako těže nemocný po prodělaném infarktu aneurysmatu srdečnice. Původně se čekalo, že do krátké doby zemře a nakonec zde strávil dalších 13 let svého života až do smrti v říjnu 1997. Od roku 1971 na dálku působil nejdříve jako anonymní a pak po roce 1989 jako veřejný autor měsíčního pořadu Z deníku venkovského faráře v českém vysílání Rádia Vatikán. Když prodělal opakovaně infarkt, tak mu urgentně psali do Vysočan a dotazovali se "po celém deníku" pro případ, kdyby nemohl dlouhodobě odepisovat. Na to odpověděl, že všechny příběhy, které psal byly vždy vytažené z paměti. Název Deník venkovského faráře tak byl pouze parafrází na stejnojmennou knihu francouzského spisovatele Bernanose. Přesto do dnešní doby kromě zápisů z farních kronik se dochoval i jeho duchovní deník a řada dalších dílčích zápisků. Podle těch nakonec vznikla posmrtně i kniha Z deníku otce Jana Topenčíka (1999)


Bibliografie

  • Z deníku venkovského faráře

O něm

Externí odkazy

Osobní nástroje