Jerzy Popiełuszko
Z Katopedia
Blahoslavený Jerzy Popiełuszko (14. září 1947 - 19. říjen 1984) je polský kněz, výrazná postava hnutí Solidarita a mučedník, kterého zavraždili tajní policisté komunistického režimu v Polsku. Jeho jméno je běžně počešťováno na Jiří.
6. června 2009 jej papež Benedikt XVI. beatifikoval, jeho památku v Polsku slaví 19. října.
Obsah |
Život
Mládí a studia
Narodil se 14. září 1947 ve vesnici Okopy v białostocké arcidiecézi. Pokřtěný byl jako Alfons, Jiřím se stal až v semináři. Rodina neměla snadné živobytí a to nejen z toho důvodu, že majetkem jako chudí rolníci zrovna neoplývali. Jiřího strýc padl v uniformě Zemské armády (protisovětsky laděné odbojové složce polského exilu) kulkou z rudoarmějcovy zbraně. Celá rodina byla pro polskou komunistickou diktaturu ihned od počátku nežádoucí, protože všichni její příslušníci věděli, jak je to s nedávnou polskou historií i stavem země doopravdy.
Jako seminarista byl v půlce formace nucen splnit základní vojenskou službu. V kasárnách odolal tradičnímu vymývání mozků v podání politruků, ale mnohem méně suverénně odolával šikaně, jež se až do konce života projevovala na jeho chatrném zdraví. V roce 1972 jej kardinál Stefan Wyszyński vysvětil na kněze. „Nechci být nějakým knězem zalezlým kdesi na faře, chci k lidem,” měl mladý páter tehdy prohlásit. V tu chvíli ještě netušil, jakým způsobem svá slova naplní. Jednou bude mluvit k celému národu.
Neznamenalo to, že by byl nějakým exhibicionistou - naopak nesmírně miloval lidi a měl skutečný zájem o jejich potřeby, problémy, radosti a měl velký dar s nimi jednat. Po sedmi letech byl kvůli zdraví na rok jmenován vysokoškolským kaplanem při kostele sv. Anny ve Varšavě. Pobyl zde jen rok, což však stačilo k tomu, aby za ním „jeho” studenti jezdili i pak, do jeho pozdější farnosti sv. Stanislava Kostky. Zde začalo jeho nejheroičtější období.
Duchovní oporou dělnické stávky
Na první mši, kterou zde sloužil, přišla pouze jedna jediná duše. Brzy se však mladý kazatel stal populární a to především organizováním rekolekcí či vehementní obranou nenarozených dětí. Zcela památnou se stala neděle 31. srpna 1980, kdy stávkující dělníci Hutě Varšava požádali polského primase Wyszyńského o kněze, který by pro ně odsloužil mši sv. a ten poslal mladého kněze Jerzyho. Ten odsloužil nejen tuto jednu mši, ale pak přicházel sloužit několikrát týdně. Dělníci mu návštěvy s celými svým i rodinami v hojném počtu opláceli. Mnozí se začali zpovídat poprvé od svého dětství, dospělí se nechávali pokřtít. Působilo na to jistě i nezvyklé charisma mladého kněze, který si všechny získával krásou svého lidství.
Už od počátku byl samozřejmě v zorném úhlu SB (Służba Bezpieczeństwa) – polské obdoby naší Stb. To mu však nebránilo navštěvovat politické vězně, organizovat pomoc pro jejich rodiny, iniciovat pomoc léčiv ze Západu, podporovat stávkující svou účastí na zasedáních. Materiální dobra rozdával tak, že jednou někomu daroval i své boty. Od února r. 1982 začal sloužit první mše sv. za vlast. Brzy nebylo v kostele sv. Stanislava Kostky k hnutí. Lidé se sem sjížděli ze všech stran, aby slyšeli, jak kázal o hodnotě lidského života, o svobodě, která musí být spojená s dobrotou, pravdou a láskou, o potřebě společného zaangažování se v této věci a v neposlední řadě o lidských právech. „Povinností křesťana je stát za pravdou, i kdyby to mělo hodně stát – vyřčená pravda je totiž drahá. Jenom plevy jsou zadarmo, za pšeničné zrno pravdy je třeba platit. Básník Novalis řekl, že 'člověk se opírá o pravdu. Když ji zradí, zradí tím i sebe'. Lež člověka ponižuje a vždy byla znamením otroků, zmanením lidí malých, a Svatý otec loni v únoru řekl: 'Nejsi otrok, nesmíš být otrok! Jsi syn!' Život se nedá oklamat, tak jako se nedá oklamat půda – zaseješ-li plevy, sklidíš plevy.” Nebo: „Těžko se dá mluvit o svobodě tam, kde je slovo 'Bůh' úředně vyloučeno ze života národa.”
Na jeho mše přijížděli lidé z celého Polska, profesoři, havíři, ale i straníci. Mnoho z nich se na základě jeho slov navracelo k Bohu po dlouhých letech. Lidé vycházeli z kostela očištěni a vnitřně naplněni, připraveni milovat své nepřátele, proti nimž se postavili. Sám o. Jiří nosíval během výjimečného stavu vojákům a policistům stojícím venku v zimě a dešti teplý čaj a kávu. Státní moc mohla zešílet. Marně se jej snažila dehonestovat, marně tlačila na kurii, ať jej stáhnou, marně mu podsouvala, že dělá z kazatelny politický řečnický pult. Byl sledován, odposloucháván a zastrašován. Dva dny jej dokonce drželi ve vazbě. Propuštěn byl až na intervenci biskupa Dąbrowského. Oficiální média na něj sesílala nejen hněv a síru, ale i bahno. Dalšímu procesu unikl díky amnestii ke 40. výročí vzniku Polské lidové republiky.
Navzdory bídnému zdraví však neumdléval. S Lechem Wałęsou zorganizoval první dělnickou pouť do Čenstochové – ty trvají dodnes. „Jestli tam pojedeš i příště, zemřeš,” četl v jednom anonymu. Přesto však jel. Kardinál Glemp na prosby dělníků chtěl vyslat o. Jiřího na studia do Říma, aby jej ochránil před dalšími perzekucemi. Ten však odmítl, protože nechtěl opustit lidi, pro které byl vzorem a duchovní oporou. Nevěděl však, že se jeho život již postupně nachyluje. Poslední měsíce byly ve znamení zařizování, modlitby a častých zpovědí.
Mučení a násilná smrt
13. října 1984 se jej SB pokusila neúspěšně zabít. O šest dní později pak se svým šoférem Waldemarem Chostowským odjel do Bydhoště, aby zde odsloužil mši sv. a vedl rozjímání růžence. Poslední slova tohoto rozjímání byla: „Modleme se, abychom byli svobodni od strachu, zastrašování, ale hlavně od touhy po pomstě a násilí.” Na zpáteční cestě zastavila auto policejní patrola. Šlo o převlečené polské estébáky. Jeho řidiči se zázračně podařilo utéct – díky tomu se smrt o. Jiřího nestala tzv. násilným činem neznámých vrahů. Svázaného a s roubíkem v ústech jej čtveřice sadistů dřevěnými pálkami několikrát bestiálně zbila do bezvědomí. Pak je v igelitovém pytli vhodili do nádrže na Visle. Ve chvíli, kdy možná ještě žil. Po Chostowského nahlášení policii se po otci Jerzym celkem 11 dní pátralo. Během těch 11 dnů se záchranu o. Popiełuszka modlili nejen Poláci doma, ale i v zahraničí (spolu s nimi i papež Jan Pavel II.). Jeho bezvládné tělo, nesoucí stopy brutálního mučeno bylo následně nalezeno a vyloveno 30. října. Již dva dny po jeho pohřbu 3. listopadu, jehož se účastnilo na 800 tisíc lidí, došly na adresu varšavské kurie prosby o jeho beatifikaci. K té došlo 6. června 2009.
Reakce na Popiełuszkovu smrt
Touto básní (Dopis otci Jiřímu) vzdal hold mučedníkovi pár dní po jeho smrti neznámý autor: „Matce zabitého syna/ jsi byl synem,/ opuštěným rodinám/ jsi byl bratrem,/ starým lidem/ vzpomínkou jejich krásného mládí,/ Varšavě a Polsku/ nadějí a posilou srdcí./ „Byl”... tak nesmíme mluvit/! „Jsi” – musíme pevně věřit v to,/ že jsi živým symbolem/ toho, co je v člověku nejkrásnější./ Vždy, když srdce pláče v zoufalství a smutku/ jsi s námi,/ posiluješ nás a přikazuješ nám milovat i ty zlé –/ když padáme, propadajíce zoufalství/ jsi s námi!/ Učíš nést kříž a věřit v člověka/ nyní, osamoceni, modlíme se o důvěru./ Jsi s námi!/ Přikazuješ věřit ve vítězství dobra./ Čekáme na Tebe./ Čekáme na Tvůj hlas znějící u oltáře./ Čekáme na Tebe./ Jsi posilou našich srdcí.”
Během pozdějšího vyšetřování se prokázalo, že za násilnou vraždu kněze Popiełuszka je vinen plukovník tajné služby Adam Pietruszka. Ten byl sice za svůj čin odsouzen na 25 let, ale soud jej roku 1995 propustil na svobodu a Pietruszka si jako duchodce dnes žije i díky mnohaleté práci u státní policie nad poměry s důchodem 3.900 złotých.[1]
Zajímavosti
Na motiv události Popiełuszkovy vraždy vznikl roku 1988 v koprodukci USA-Francie film Le Complot - To kill a priest. Režisérkou filmu byla polská emigrantka Agnieszka Holland a titulní roli kněze Aleca (záhadně nebyl film spojován s Popiełuszkovým jménem) ztvárnil Christopher Lambert a jeho pronásledovatele Ed Harris. V česku je znám pod názvem "Jak zabít kněze".[2]
Odkazy
Externí odkazy
Literatura
- Svědectví o knězi J. Popiełuszkovi (Uspořádal, přeložil a komentoval Ing. Antonín Džbánek), Matice Cyrilometodějská, Olomouc 2000; ISBN 80-7266-064-0
- Ks. Popiełuszko Jerzy, Ceny miłości Ojcyzny
Poznámky a reference
- ↑ Běžný polský důchod je přibližně 1.000 zł viz Wysoka emerytura mordercy ks. Popiełuszki! Dostaje..., Fakt.pl, 11 .února 2014 [cit. 13.02.14].
- ↑ http://www.csfd.cz/film/13096-jak-zabit-kneze/
