Jiří Čunek

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Jiří Čunek (* 22. února 1959, Zlín, Československo) je valašský lidovecký politik, senátor za Vsetínsko (od 2006), starosta Vsetína (1998-2007 a od 2014), zastupitel Zlínského kraje (2000-2008 a od 2012) a hejtman Zlínského kraje (od 2016). V minulosti byl předsedou KDU-ČSL (2006-2009) a ministrem pro místní rozvoj (2007, 2008-2009). Je ženatý a má čtyři děti.

Obsah

Život

Pochází ze Zlína z hluboce věřící rodiny. V letech 1974 - 1977 studoval na Středním odborném učilišti v Napajedlích a následně v letech 1977 - 1982 si vzdělání rozšiřoval na SPŠ Strojní v domovském Zlíně (nazývaném tehdy Gottwaldov) a při studiu pracoval jako automechanik v Pozemních stavbách Gottwaldov. Po ukončení studia pak pracoval až do roku 1997 jako bezpečnostní mechanik a v letech 1993 - 1997 jako vedoucí bezpečnosti práce ve vsetínské Zbrojovce.

V KDU-ČSL je politicky činný od počátku devadesátých let. V roce 1998 úspěšně kandidoval v komunálních volbách za město Vsetín, kde následně až do roku 2007 byl starostou. Roku 2006 byl zvolen senátorem[1] (funkci obhájil i v roce 2012[2]). Poté, co byl předseda strany Miroslav Kalousek nucen v létě 2006 rezignovat na post předsedy strany, kvůli tomu, že se pokusil spolu s ODS vytvořit případnou vládu s podporou komunistů, byl na prosincovém sjezdu strany zvolen na jeho místo. Od ledna 2007 následně působil jako místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj v druhé vládě Mirka Topolánka až do chvíle, kdy došlo k tzv. Čunkově aféře. Čunek dle obžaloby měl přijmout úplatek od firmy H&B REAL. To se však nikdy neprokázalo a soud musel nakonec v říjnu 2009 jen konstatovat, že trestní stíhání bylo celou dobu vedeno v Čunkův neprospěch. Kvůli tretnímu stíhání následně v říjnu 2007 dočasně odstoupil z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj, ale výslovnou demisi pro případ, že se neprokáže jeho vina, si ponechal. Proti jeho návratu do aktivní politiky a ministerské funkce nejvíce vystupovala Strana zelených, jejíž tehdejší představitel a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dokonce hrozil vlastní demisí, pokud se Čunek do politiky i přes trvající trestní stíhání vrátí. Čunek se po krátké prodlevě do vlády přeci jen vrátil po svém novém jmenování v dubnu 2008. Schwarzenberg však neustal v boji a rozhodl se na vlastní náklady zaplatit audit hospodaření rodiny Čunkových. [3]

Z vlády nakonec odešel 12. ledna 2009 poté, co se mu při Topolánkem iniciované rekonstrukci vlády nepodařilo nahradit politického přeběhlíka Miroslava Kalouska ve funkci ministra financí.[4] Sjezd strany konaný 31. května 2009 následně namísto něj s podporou přeběhlické skupiny Miroslava Kalouska[5][6] zvolil do předsednického křesla opětovně Cyrila Svobodu,[7] se kterým však strana ve volbách do Poslanecké sněmovny vůbec poprvé ve svých dějinách padla pod pětiprocentní hranici a byla nucena na celé jedno volební období opustit dolní komoru Parlamentu.

I přes celkovou stranickou nedůvěru získal v říjnu 2010 v komunálních volbách ve Vsetíně nejvíc preferenčních hlasů (13%), ale samotná lidová strana získala tentýž počet hlasů jako ODS (pět mandátů). [8] I přes vůli občanů jej nakonec zastupitelstvo za svého starostu nezvolilo (starostkou se stala Iveta Táborská za ODS).[9][10] V komunálních volbách v říjnu 2014 však opět potvrdil se svou kandidátkou prvenství a byl opětovně zvolen zpět do funkce starosty Vsetína.[11]

Stanoviska a aktivity

Evropská politika

Jako jediný ze senátorů KDU-ČSL odmítl podpořit změny tzv. Lisabonské smlouvy, které zaváděly Evropský stabilizační mechanismus[12].

Sociální politika

Jako vsetínský starosta se stal na čas populární tím, že vystěhoval problematickou romskou komunitu z rozpadlého objektu "Pavlačák" uprostřed města do nově vystavěných obytných kontejnerových buněk v nově vzniklé čtvrti Poschla. Městu však nakonec celý projekt spíše uškodil než dopomohl k vyřešení, co s nepřízpůsobivými obyvateli. Namísto toho došlo ke vzniku novodobého ghetta pro cíleně vysídlované občany romského původu, ve kterém nemají obyvatelé ani nárok na další služby jako školky, zařízení pro volnočasové aktivity dětí a mládeže, zdravotní středisko apod. Nezaměstnanost Romů navíc oproti předchozímu stavu ještě více vzrostla a celkové vládou a městem vložené finanční prostředky určené k integraci těchto občanů nakonec vedly paradoxně k jejich segregaci.[13]

Lidská práva

V roce 2014 vkládal velké naděje do vlády Bohuslava Sobotky ve věci sociálních problémů vysídlených menšin Romů a řešení otázky jejich životní úrovně. Vláda a především ministr pro lidská práva Dientsbier jej však zklamala, protože právě pana ministra více než Romové zajímají homosexuálové.[14]

Obrana státu

Je zastánce povinné základní vojenské služby. Povinná služba by měla být jednak z toho důvodu, že v mladých mužích pěstuje poslušnost autoritě a vlastenectví.[15]

Vztahy s jinými subjekty

Po svém znovuzvolení senátorem podpořil těsně před uzávěrkou nezávislého prezidentského kandidáta Jana Švejnara a to i přesto, že s tím nesouhlasilo vedení lidovecké strany a že politický program Švejnarův je v naprostém rozporu s křesťanskými a morálními hodnotami.[16]

Je ostře proti politice TOP 09 a zároveň poukazuje na nekalé praktiky Miroslava Kalouska, který nebýt odporu tehdejšího členstva strany (dnes valná většina členů TOP 09) mohl být odvolán z postu ministra financí již v roce 2008. [17]

Kontroverze

Jiří Čunek je ceněn jako přímý politik, který má silně vyvinutý smysl pro zdravý rozum a bezprostřední a otevřené vystupování, zároveň ale má značné rezervy v mediální komunikaci a je mu vyčítáno, že spíše než týmový hráč je solitér, který nepromyšlenými a neprodiskutovanými kroky dokáže udělat mnoho zmatků.

Jako předseda KDU-ČSL byl Jiří Čunek cílem trestního stíhání a vícero mohutných skandalizačních a dehonestačních kampaní. Především byl obviňován z braní úplatků a podezřelého zbohatnutí. Žádné z obvinění se ale nepotvrdilo, naopak se prokázalo, že jeho (nakonec zrušené) trestní stíhání stálo na zmanipulovaném posudku a že úřady několikráte porušily zákon v jeho neprospěch, aby nesmyslné trestní stíhání vytvořily či udržely v chodu.

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20061020&xobvod=77
  2. http://volby.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=20121012&xobvod=77
  3. Čunek zasedne znovu ve vládě, Schwarzenberg neodejde, Aktualne.cz, 1. dubna 2008 [cit. 22.03.14].
  4. Julínka chci vyměnit, řekl Topolánek grémiu ODS, Aktualne.cz, 6. ledna 2009 [cit. 22.03.14]
  5. Potvrzeno. Kalousek po sjezdu odejde z KDU-ČSL, Aktualne, 28. května 2009 [cit. 22.03.14].
  6. Šojdrová: Kalousek nám škodí, ať nejezdí na sjezd, Aktualne.cz, 25. května 2009 [cit. 22.03.14].
  7. Bratrovražednou bitvu v KDU-ČSL vyhrál Cyril Svoboda, Aktualne.cz, 3
  8. http://volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=23&xdz=2&xnumnuts=7203&xobec=541630&xstrana=0&xodkaz=1
  9. Město Vsetín - zastupitelstvo města
  10. Čunek se vrací na scénu, jen ve Vsetíně, Novinky.cz, 16. října 2010 [cit. 22.03.14].
  11. Čunek se stal znovu starostou Vsetína, vrací se po osmi letech, zprávy.idnes.cz, 8. prosince 2014 [cit. 06:04.15].
  12. http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/schwarzenberg-prosadil-eurotunel-na-350-miliard-z-ceskeho-rozpoctu.html
  13. Jan GEBERT: "Adresa s cejchem", Týden 21 (2014), č. 40, 28-32.
  14. Je zde tolik problémů, a Dienstbier řeší homosexuály, rozčiloval se na ČT známý lidovec, Parlamentní listy, 25. listopadu 2014 [cit. 25.11.14].
  15. Křik a zloba u Jílkové: Mach rozzuřil svými řečmi o armádě Marhoula. Hádku rázně rozsekl Čunek, Parlamentní listy, 31. října 2014 [cit. 31.10.14].
  16. http://www.vasevec.cz/jiri-cunek-sbira-podpisy-pro-kandidaturu-jana-svejnara-vrati-li-se-svejnar-mezi-uchazece-o-hrad-zisk
  17. Šťastný a zvolený Jiří Čunek si to vyřizuje s "darebáky", kteří mu ublížili - zprávy na Parlamentnílisty.cz
Osobní nástroje