Josef Beneš

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m
m (Odborné články)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 1: Řádka 1:
[[File:PBenes.jpg|thumb|220px|Josef Beneš (2013)]]
[[File:PBenes.jpg|thumb|220px|Josef Beneš (2013)]]
-
'''P. [[Doc.]] [[ThDr.]] Josef Beneš, [[Th.D]]''' (* [[9. únor]]a [[1949]]) je český římskokatolický kněz, někdejší člen [[Dominikáni|dominikánského řádu]] (nesl jméno Albert) a katolický teolog v oblasti morálního učení [[Církev|Církve]].
+
'''P. [[Doc.]] [[ThDr.]] Josef Beneš, [[Th.D]]''' (* [[9. únor]]a [[1949]]) je český římskokatolický kněz, někdejší člen [[Dominikáni|dominikánského řádu]] (nesl jméno Albert) a katolický teolog v oblasti morálního učení [[Církev|Církve]]. U diecézního soudu v Brně pracuje jako obhájce manželského svazku.
== Profesní životopis ==
== Profesní životopis ==
-
Roku 1990 byl jmenován na vyučujícího morální teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde také v letech 1990 - 1992 zastával funkci vedoucího katedry systematické teologie. Zde roku 1996 získal doktorát teologie a roku 2001 se habilitoval jako docent. Roku 2005 z fakulty odešel a zůstal v běžné pastoraci. Od poloviny roku [[2012]] působí jako výpomocný duchovní na Starém Brně. Pracuje též u brněnského cirkevního soudu, kde zastává funkci ochránce spravedlnosti a obhájce svazku.  
+
Kněžskou formaci podstoupil v letech [[1967]] - [[1972]] na [[CMBF|Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě]] v [[Litoměřice|Litoměřících]]. Již rok po nástupu na teologická studia vstoupil v bouřlivém roce [[1968]] tajně do dominikásnkého řádu. Po přijetí kněžského svěcení působil postupně jako římskokatolický diecézní kněz v [[Blansko|Blansku]], [[Mikulov]]ě a [[Letovice|Letovicích]]. Od roku [[1978]] pak působil až do roku [[2012]] jako farář v [[Jinošov]]ě.
 +
 
 +
Od konce sedmdesátých let začal působit ve skryté církvi jako lektor morální teologie pro bratry dominikánského řádu, kteří se takto tajně formovali k přijetí kněžského svěcení. Roku [[1990]] byl jmenován vyučujícím [[morální teologie]] na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (krátce poté přejmenované na Cyrilometodějskou teologickou fakultu) Univerzity Palackého v Olomouci, kde také v letech 1990 - 1992 zastával funkci vedoucího katedry systematické teologie. Roku 1996 získal na Univerzitě v Opole doktorát z morální teologie a roku [[2001]] se habilitoval na CMTF UP v této disciplíně. V letech 1999 - 2005 vedl na fakultě oddělení morální teologie a bioetiky Roku 2005 z fakulty odešel a zůstal v běžné pastoraci. Od poloviny roku [[2012]] působí jako výpomocný duchovní na Starém Brně. Pracuje též u brněnského cirkevního soudu, kde zastává funkci ochránce spravedlnosti a obhájce svazku.  
Podporuje [[tridentská mše|tridentskou mši]], kterou také slouží veřejně od roku 2012 v Brně [[kostel svatého Michala (Brno)|u sv. Michala]].
Podporuje [[tridentská mše|tridentskou mši]], kterou také slouží veřejně od roku 2012 v Brně [[kostel svatého Michala (Brno)|u sv. Michala]].
Řádka 18: Řádka 20:
=== Odborné články ===
=== Odborné články ===
-
* "Poselství encykliky Veritatis splendor, Salve IV., č. 1 (1994), 2-13.  
+
* "Poselství encykliky Veritatis splendor", Salve IV., č. 1 (1994), 2-13.
 +
 
 +
== Odkazy ==
 +
=== Literatura ===
 +
* [[Miloslav Pojsl|POJSL, Miloslav]] (ed.): ''Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1990 - 2010'', Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2010, s. 102 - 103.
{{DEFAULTSORT:Beneš, Josef}}
{{DEFAULTSORT:Beneš, Josef}}

Aktuální verze z 7. 10. 2014, 16:07

Josef Beneš (2013)

P. Doc. ThDr. Josef Beneš, Th.D (* 9. února 1949) je český římskokatolický kněz, někdejší člen dominikánského řádu (nesl jméno Albert) a katolický teolog v oblasti morálního učení Církve. U diecézního soudu v Brně pracuje jako obhájce manželského svazku.


Obsah

Profesní životopis

Kněžskou formaci podstoupil v letech 1967 - 1972 na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřících. Již rok po nástupu na teologická studia vstoupil v bouřlivém roce 1968 tajně do dominikásnkého řádu. Po přijetí kněžského svěcení působil postupně jako římskokatolický diecézní kněz v Blansku, Mikulově a Letovicích. Od roku 1978 pak působil až do roku 2012 jako farář v Jinošově.

Od konce sedmdesátých let začal působit ve skryté církvi jako lektor morální teologie pro bratry dominikánského řádu, kteří se takto tajně formovali k přijetí kněžského svěcení. Roku 1990 byl jmenován vyučujícím morální teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (krátce poté přejmenované na Cyrilometodějskou teologickou fakultu) Univerzity Palackého v Olomouci, kde také v letech 1990 - 1992 zastával funkci vedoucího katedry systematické teologie. Roku 1996 získal na Univerzitě v Opole doktorát z morální teologie a roku 2001 se habilitoval na CMTF UP v této disciplíně. V letech 1999 - 2005 vedl na fakultě oddělení morální teologie a bioetiky Roku 2005 z fakulty odešel a zůstal v běžné pastoraci. Od poloviny roku 2012 působí jako výpomocný duchovní na Starém Brně. Pracuje též u brněnského cirkevního soudu, kde zastává funkci ochránce spravedlnosti a obhájce svazku.

Podporuje tridentskou mši, kterou také slouží veřejně od roku 2012 v Brně u sv. Michala.

Dílo

Monografie

  • Morální teologie, 4. vydání, Praha, 1994, Krystal O.P., 223 s., ISBN 80-901528-3-X.
  • Soukromá zjevení v současné teologické literatuře, Olomouc, Matice Cyrilometodějská, 2003, 167 s., ISBN 8072661450

Studijní texty

Odborné články

  • "Poselství encykliky Veritatis splendor", Salve IV., č. 1 (1994), 2-13.

Odkazy

Literatura

  • POJSL, Miloslav (ed.): Cyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1990 - 2010, Velehrad: Historická společnost Starý Velehrad, 2010, s. 102 - 103.
Osobní nástroje