Josef Pospíšil

Z Katopedia

Verze z 11. 12. 2016, 04:44; Cinik (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
ThDr. Josef Pospíšil

Msgre.prof.ThDr. Josef Pospíšil (7. května 1845, Oslavička u Velkého Meziříčí, České země, Rakousko - 18. prosince 1926, Brno, Československo) byl moravský katolický kněz, filosof, teolog a zakladatel moravského politického katolicismu[1]

Obsah

Životopis

Jeho otec byl šafářem na panství Lobkowiczkých knížat. Školskou docházku vykonal v Rudíkově a Velkém Meziříčí na německých školách. Následně tamtéž začal studovat na soukromém reálném gymnáziu, ale na doporučení katechety Františka Klinkáče přešel do Brna na německé gymnázium, kde roku 1866 maturoval. Následně se rozhodl dát se na dráhu katolického duchovního a studoval na brněnském teologickém učilišti. Na kněze byl vysvěcen roku 1870. Krátce působil jako kaplan ve Staříči u Třebíče. Po roce byl vyslán biskupem na postgraduální studia do Frintanea ve Vídni, kde roku 1874 získal doktorát teologie. V letech 1874 - 1894 vyučoval fundamentální teologii a dogmatiku na brněnském učilišti, kde v letech 1885 - 1894 působí jako ředitel. Vyučovací plán zde zároveň výrazně reformoval tím, že sám zavedl a vyučoval také filosofii. Vědecky pracoval především v disciplínách filosofie a dogmatiky. Publikoval celou řadu článků a studií v Hlídce (zde redaktorem 1896 - 1899), Časopisu katolického duchovenstva (ČKD) a Obzoru. Roku 1891 byl jmenován dopisujícím členem Královské české společnosti nauk v Praze, Filosofické akademie sv. Tomáše Akvinského v Římě a člen Zemské školní rady. Roku 1894 se stal sídelním kanovníkem brněnské kapituly svatého Petra a Pavla a od roku 1918 byl generálním vikářem brněnské diecéze. Dále byl nositelem funkcí čestný konzistorní rada (1876), rada a přísedící biskupské konzistoře (1886) a papežský tajný komoří a influovaný prelát brněnské kapituly (1896).

V politice začal být činný od 90. let 19. století. Nejdříve byl členem katolické frakce Národní strany na Moravě. S hrabětem Egbertem Belcredim, Janem Novotným a Vincencem Ševčíkem se pokusil založit katolickou politickou stranu, což se jim následně podařilo roku 1896, když vznikla Katolická strana národní na Moravě, jejíž byl později místopředsedou a výraznou osobností do vzniku ČSL. Roku 1894 byl jedním z hlavním organizátorů I. katolického českoslovanského sjezdu v Brně. Působil jako spoluzakladatel předseda katolicko-politické jednoty v Brně a místopředseda družstva Hlasu.

Byl výrazným odpůrcem Katolické moderny.

Dílo

  • Fiolosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského, I - II (1883 a 1897)
  • Katolická věrouka, I. - IV. (1922 - 1924)
  • Co jest Církev? (1925)

Poznámky a reference

  1. Pehr, Michal a kol: Cestami křesťanské politiky. Biografický slovník k dějinám křesťanských stran v českých zemích, Praha: Akropolis, 2007, s. 203, ISBN 978-80-86903-53-8.

Odkazy

Literatura

  • Charouz, Jindřich Zdeněk: "Brněnský alumnát - doba kněžských osobností", In Brněnská diecéze 1777-2007. Historie a současnost. Sborník příspěvků ze sympozia na Biskupském gymnáziu v Brně 10. 11. 2007 [editor Petr Nešpor], Brno: Studio Arx, 2007, ISBN 978-80-86665-04-7, s. 41-44.
  • Charouz, Jindřich Zdeněk: Brněnský alumnát. Výchova a vzdělávání duchovenstva v Brně v letech 1807-1950, Brno: Biskupství brněnské, 2007. 92 s., ISBN:978-80-239-7366-2.

Externí odkazy

Osobní nástroje