Ukázat zdroj

'''Josef Vlček''' ([[6. červen]] [[1920]] [[Kaňovice]], [[Československo]] - [[28. červenec]] [[2015]] [[Svatý Kopeček u Olomouce]]<ref>http://rcmonitor.cz/cr/7244-Zemrel-opravdovy-rytir-katolicke-cirkve-v-CR-Josef-Vlcek</ref>) je rytíř [[Řád sv. Silvestra papeže|Řádu sv. Silvestra]], [[Morava|moravský]] katolický aktivista a bývalý [[politický vězeň]], předseda spolku [[Matice cyrilometodějská|Matice cyrilometodějské]] a ředitel jím provozované stejnojmenné [[společnost s ručením omezeným|společnosti s ručením omezeným]]. Vedle toho zastává také pozici člena Rady jednoty katolického tělovýchovného spolku Orel- - jednota Olomouc.<ref>http://www.orel.cz/?ukaz=jednota&zid=16&jid=16004</ref> Spolu se svou manželkou Alenou má tři dcery. 

== Životopis ==

Je synem venkovského učitele a selky. Studoval od jedenácti let na salesiánském gymnáziu ve Fryštáku, prodělal u tamních salesiánů formaci a následně vstoupil roku [[1939]] do olomouckého kněžského semináře. Jeho přimočaře naplánovanou cestu ke kněžství mu však překazili nacisté, kteří v [[17. listopad 1939|listopadu toho roku]] uzavřeli všechny české vysoké školy a zákaz se následně nevyhnul ani olomouckému semináři. Do konce války pracoval u obchodníka a odbojáře Josefa Dvorského, mezi nimiž vzniklo v průběhu těchto let velmi pevné přátelství.<ref>Pan Dvorský se konce války bohužel nedožil. Na konci dubna 1945 na jeho dům dopadla letecká bomba a on svým nesčetným zraněním nedlouho poté v nemocnici podlehl.</ref> 

Po válce se rozhodl zapojit do obnovování katolické církve a náboženských aktivit, oženil se, a následně vstoupil do spolku [[Matice cyrilometodějská|Matice cyrilometodějské]], kde získal funkci generálního tajemníka. Protože se Matice od r. 1900 starala o školy zřizované církví, tak on sám v tomto díle navázal a podpořil vznik mnoha nových  církevně-školských ústavů, což se značně nelíbilo v tu dobu nastupujícímu [[komunismus|komunistickému]] režimu, který měl v jednom ze svých cílů právě likvidaci všech školských a výchovných zařízení katolické církve. Ještě roku [[1948]] stačil podpořit [[Josef Beran|kardinála Berana]], který byl nucen čelit požadavku vlády, která vyžadovala zrušení církevních škol a  charity. Reakcí na tlak státního aparátu bylo založení Ústředí svobodných škol, jenž inicioval právě sám Vlček. Sám dokonce začal hájit veřejný zájem, když začal brojit proti komunistické diktatuře, která se začala rozvíjet mj. v Jugoslávii, kde začali být vražděni katoličtí kněží, a též proti ústupům [[KDU-ČSL|Československé strany lidové]], které se tak vystupňovaly, že se skupinou aktivistů ohlásil, že pokud vznikne koalice lidovců s komunisty, tak věřící založí vlastní katolickou stranu, která bude v opozici hájit práva věřících. 

Od jara 1948 již vystupuje nejen jako ředitel Matice, ale i jako tajemník litoměřického [[Štěpán Trochta|biskupa Trochty]] (vede mj. rozhovory s [[Alexej Čepička|Alexejem Čepičkou]]) a doufal, že ještě existuje naděje zachránit alespoň část z církevních škol. Návrh novely zákona o školství sice prošel, ale bylo to jen dočasné vítězství - roku [[1949]] stát církevní školy zrušil. V témže roce se jeho jméno objevilo na seznamu zatýkaných. Přátelé jej včas varovali a tak se mu zdařilo prvotnímu zatýkání vyhnout, rozloučit se s rodinou a uskutečnit přípravu na útěk ze země. Přechod přes hranice se mu však díky konfidentovi StB a fingování státní hranice komunisty (tzv. [[akce Kámen]]) nepodařil.

Vyšetřovatelé mu dali na vybranou - buďto bude spolupracovat jako agent StB a bude ihned propuštěn nebo soud s rozsudkem trestu smrti oběšením. Vybral si to druhé, a prokurátorem Čížkem byl odsouzen k trestu smrti, který byl nakonec zmírněn na 21 let vězení (propuštěn byl následně na základě amnestie v roce [[1960]]).

Po svém propuštění neustal v šíření náboženské literatury a podpoře církevních aktivit (v roce 1967 se mj. zapojil do [[Dílo koncilní duchovní obnovy|díla Koncilní duchovní obnovy]]). Obnovil samizdatově Matici cyrilometodějskou, začal na cyklostylu tisknout italský katechismus  přeložený do češtiny a další náboženskou literaturu. Státní bezpečnost jej však v sedmdesátých letech vypátrala a za šíření protistátní literatury (v rozsudku je však uvedeno "nedovolené podnikání") a rozvracení republiky byl v sedmdesátých letech znovu zatčen a vězněn v letech [[1979]] - [[1982]].<ref>Nejprve rok ve vyšetřovací vazbě, následně odsouzen 29. září 1981 k 20 měsícům vězení. V průběhu vazby v plzeňských borech byli jeho spoluvězni i  [[Václav Havel]] a [[Dominik Duka]].</ref> Poté, co se dozvěděl, že se ve světě mluví o zjevení Pána Ježíše sestře [[Faustyna Kowalska|Faustyně Kowalské]], zaslíbil se Bohu, že pokud bude propuštěn, přeloží veškeré materiály (zejména její [[Deníček (Faustyna Kowalska|Deníček]]) a vydá je. Především právě díky tomu, že [[Radio Svobodná Evropa]] a jiná média začali šířit požadavek na československou vládu, aby vydavatele katolického samizdatu propustila, zasáhl dokonce i sám papež [[Jan Pavel II.]]. Díky tomu byl velmi rychle propuštěn po uplynutí poloviny trestu.

Po roce [[1989]] se stává tajemníkem obnovené Matice cyrilometodějské a ředitelem jejího stejnojmenného nakladatelství. Zahájil vydávání časopisu [[Časopis Světlo|Světlo]] a je také generálním sekretářem [[Mariánské kněžské hnutí|Mariánského kněžského hnutí]].

V roce [[2010]] převzal z rukou prezidenta republiky [[Václav Klaus|Václava Klause]] řád Tomáše Garrigua Masaryka, II. třídy.

== Významná ocenění ==
* ''Osobnost roku časopisu [[Mezinárodní katolický report]]'' (1997)
* ''Cena města Olomouce'' (2004)
* ''Řád Tomáše Garrigua Masaryka, II. třídy'' (2010)

== Odkazy ==
=== Související stránky ===
* [[Matice cyrilometodějská]]
* [[Světlo]]

=== Filmové dokumenty ===
* ''[http://www.ceskatelevize.cz/porady/10077197846-havel-jede-na-dovolenou/20556226114/ Havel jede na dovolenou]''(1985) - část o Havlově pokusu navštívit Josefa Vlčka v srpnu 1985.

=== Externí odkazy ===
* [http://www.akce-dost.cz/20100618.htm Významný signatář Manifestu D.O.S.T. Josef Vlček oslavil 90 let]
* [http://www.gloria.tv/?media=335921 Josef Vlček - Příběhy 20. století]
* [http://www.pametnaroda.cz/witness/photo/id/2221?locale=cs_CZ Josef Vlček] (Paměť národa)

=== Literatura ===
* ''Tehdy jsme znali nepřítele'' - rozhvor in ''[http://res.claritatis.cz/download/MONITOR-2010-35.pdf RC Monitor 35/2010]'' (str. 10-11), otázky kladl [[Radomír Malý]]

=== Reference ===
<references/>

{{DEFAULTSORT:Vlček, Josef}}
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Čeští nakladatelé]]
[[Kategorie:Osobnosti Matice Cyrilometodějské]]
[[Kategorie:Držitelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka]]
[[Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Osobnosti Katolického Orla]]
[[Kategorie:Narození 1920]]
[[Kategorie:Úmrtí 2015]]