Justinova Apologie I.

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Apologie I. svatého Justina je obhajobou křesťanského učení adresovaný římskému císaři Antoniu Piovi. Sepsána byla brzy po roce 150 a celý text je členěn na 67 kapitol.

Hlavním důvodem, proč ji Justin napsal bylo, že s křesťany se jednalo jak s největšími zločinci a vrahy a appeluje na tuto skutečnost s tím, že by se sám císař měl o křesťany více zajímat a neměl brát ohledy na pomluvy a udání z řad řadových římských občanů.

V hlavním části textu kritizuje dosavadní pohanských přístup ke křesťanům; soudy se často dějí již jen na základě křivých obvinění a udání, protože už samotné označení občana výrazem křesťan je často důvodem k trestu smrti. Následně se snaží vyvrátit pomluvy a různá nedorozumění jako např. že křesťané jsou ateisté, jejichž život a zvyklosti narušují chod Římské říše. Víra naopak vede křesťany k tomu, že stát podporují prací a svým životem. Jádro křesťanství představuje popisuje prezentováním křesťanské nauky a praxe (pozitivní prezentace). Kristus založil křesťanství jako pravém náboženství. Ostatní náboženství a pohanské kulty však pravé náboženství démonicky znetovřují. Pokud je v pohanských náboženstvích něco pravdivého, tak pouze to, co je ve shodě s nařízeními a ději Starého zákona. V kapitolách 4 - 12 je následně také výrazná zmínka o svátostech, zvláště pak eucharistii a slavení neděle.

Hlavním bodem apologie je výzva k císaři, aby zrušil trest smrti, který je namířen proti nevinným lidem. Předkládá zde předpis římského práva, kdy se již císař Hadrián snaží zabránit stíhání nespravedlivých. Rozsudek má podle tohoto předpisu být vynesen jen tehdy, pokud by jasně došlo k porušení římského práva. V souladu s tím Justin připomíná, že trestným je v tomto případě i křivé obvinění.

Související články

Osobní nástroje