Käsky (2008)

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Käsky (rozkaz) je úspěšný finský film natočený v roce 2008 finským režisérem Aku Louhimiesem podle stejnojmenného románu finské spisovatelky Leeny Lander (* 1955), vydaného v roce 2003. Hlavní role v něm ztvárnili Pihla Viitala, Eero Aho a Samuli Vauramo.

V anglickojazyčných zemích byl film distribuován pod jménem Tears of April (dubnové slzy) a v Německu pod jménem Die Unbeugsame (nezlomená). Film získal několik ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou Eurimages Award z Evropského filmového festivalu v Seville a cena pro nejlepšího herce pro Eera Aha na Marrakech International Film Festival.[1]

Obsah

Děj

Film, jehož děj se odehrává v dubnu 1918 ve Finsku, kde právě končí finská občanská válka, má několik důležitých rovin. Pro diváka může být připomínkou temných zákoutí, které skrývá lidská duše a které se mohou za určitých okolností snadno prodrat skrze tenkou civilizační slupku na povrch. Slabší duše je třeba varovat, že film je v některých místech dosti drsný, když ukazuje hrůzu občanské války, která je o to větší, že poraženou stranu zastupují ženy a že prim zde hraje ten, kdo už ví, že je vítěz a že se nemusí obávat případné odvety nebo popotahování. Druhou rovinou,podle režiséra tou nejdůležitější,[2] je postupné budování vztahu mezi dvěma smrtelnými nepřáteli, Miinou a Aarem. Třetí je sonda do duše hluboce rozervaného člověka - postavy soudce. Čtvrtá je postupná proměna Aara z člověka striktně dbajícího zákonů a válečných pravidel v někoho, kdo se ve jménu lásky a spravedlnosti nakonec pravidlům rázně vzepře, připravený zaplatit za to i cenu nejvyšší. Pátou rovinou je postava Miiny, její nezdolnost a tvrdohlavost, zvýrazněná navíc křehkostí a krásou dotyčné.

Přijetí

Film se dočkal převážně příznivých recenzí a ocenění, vyskytly se však i kritiky silně kritické.

Některými kritiky byla filmu vyčítána jednostrannost, vykreslování rudých jako těch nevinných vražděných, zveličování krutostí bílých. Přesnější by ale bylo říci, že film je v tomto ohledu monotematický, tj. zaostřený na určitý a velmi temný aspekt tzv. bílého teroru v jeho nejextrémnější podobě. Monotematický ale není jednostranný, koneckonců Aaro rozhodně není "zlý bílý". A ačkoliv lze jedině souhlasit s tvrzením, že hromadné znásilnění a následné povraždění zajatých rudých povstalkyň nebylo běžným jevem,[3] není pochyb o tom, že místy k takovým činům docházelo, pochopitelně zpravidla bez nějaké evidence či "přeživších nedodělků". Stejně jako není pochyb, že na některých místech docházelo k systematickému vraždění zajatých gardistek.[4] Sama autorka předlohy tvrdí, že je "založena na skutečných událostech". Další výtky směřovaly k tomu, že film zahrnuje příliš mnoho sexuálních scén a tímto směrem útočí na nízké pudy diváka.

Reference

  1. http://www.ses.fi/en/film.asp?id=828
  2. http://www.todayszaman.com/tz-web/news-205005-tears-of-april-the-possibility-of-falling-in-love-with-the-enemy.html
  3. http://www.uta.fi/FAST/FIN/MIL/ll-women.html
  4. jen v oblasti Lahti různé zdroje udávají "něco přes 100" až 350 rudých povstalkyň povražděných poté, co se vzdaly, přičemž poměrně velké rozpětí je způsobeno tím, že u některých obětí není možné bezpečně určit, padly-li v bitvě, či byly-li zavražděny až po ní. Minimálně je pro Lahti zcela bezpečně prokázána hromadná vražda více než stovky zajatkyň, kterou ve druhém dílu svého románu Pod Severkou připomíná a poměrně realisticky popisuje Väinö Linna.

Externí odkazy

Osobní nástroje