Křížové dny

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.)
Řádka 7: Řádka 7:
Mše svatá se v tyto dny slouží v barvě fialové na znamení kajícnosti, která je nutná pro vyslyšení našich proseb.
Mše svatá se v tyto dny slouží v barvě fialové na znamení kajícnosti, která je nutná pro vyslyšení našich proseb.
-
[[Kategorie:Doba velikonoční]]
+
[[Kategorie:Velikonoce]]
-
[[Kategorie:Liturgický rok]]
+
[[Kategorie:Modlitby]]
[[Kategorie:Modlitby]]

Aktuální verze z 13. 1. 2015, 18:40

Procesí při Křížových dnech
Křížové či prosebné dny (latinsky Feriae Rogationum) jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční a předcházejí přímo slavnosti Nanebevstoupení Páně.

V tyto dny se koná prosebné procesí do polí za zpěvu Litanií ke všem svatým. Toto procesí se zastavuje na čtyřech místech a kněz uděluje požehnání za uchování dobré úrody, za odvrácení nemocí, hladu, války, krupobití a zejména za vykořenění hříchů, bludů a nevěry, které bývají nejčastějšími příčinami Božích trestů. Křížovými se tyto dny nazývají proto, že se v čele procesí nese kříž, zatímco lid volá k Bohu o milosrdenství.

Poprvé konal toto procesí v 5. století sv. Mamertus, biskup ve Vienně v jižní Francii, když Bůh trestal město velkými pohromami. Podobný průvod se také koná na den sv. Marka 25. dubna.

Mše svatá se v tyto dny slouží v barvě fialové na znamení kajícnosti, která je nutná pro vyslyšení našich proseb.

Osobní nástroje