Křížové dny

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Křížové''' či '''prosebné dny''' (latinsky ''Feriae Rogationum'') jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční a předcházejí přímo slavnosti [[Nanebevstoupení Páně]].
+
[[Soubor:Krizovedny.jpg|thumb|Procesí při Křížových dnech]] '''Křížové''' či '''prosebné dny''' (latinsky ''Feriae Rogationum'') jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční a předcházejí přímo slavnosti [[Nanebevstoupení Páně]].
V tyto dny se koná prosebné [[procesí]] do polí za zpěvu [[litanie | Litanií ke všem svatým]]. Toto procesí se zastavuje na čtyřech místech a kněz uděluje požehnání za uchování dobré úrody, za odvrácení nemocí, hladu, války, krupobití a zejména za vykořenění [[hřích | hříchů]], [[hereze | bludů]] a nevěry, které bývají nejčastějšími příčinami Božích trestů. Křížovými se tyto dny nazývají proto, že se v čele procesí nese kříž, zatímco lid volá k Bohu o milosrdenství.
V tyto dny se koná prosebné [[procesí]] do polí za zpěvu [[litanie | Litanií ke všem svatým]]. Toto procesí se zastavuje na čtyřech místech a kněz uděluje požehnání za uchování dobré úrody, za odvrácení nemocí, hladu, války, krupobití a zejména za vykořenění [[hřích | hříchů]], [[hereze | bludů]] a nevěry, které bývají nejčastějšími příčinami Božích trestů. Křížovými se tyto dny nazývají proto, že se v čele procesí nese kříž, zatímco lid volá k Bohu o milosrdenství.

Verze z 8. 5. 2013, 18:40

Procesí při Křížových dnech
Křížové či prosebné dny (latinsky Feriae Rogationum) jsou tři po sobě jdoucí dny (pondělí, úterý, středa) v týdnu po páté neděli velikonoční a předcházejí přímo slavnosti Nanebevstoupení Páně.

V tyto dny se koná prosebné procesí do polí za zpěvu Litanií ke všem svatým. Toto procesí se zastavuje na čtyřech místech a kněz uděluje požehnání za uchování dobré úrody, za odvrácení nemocí, hladu, války, krupobití a zejména za vykořenění hříchů, bludů a nevěry, které bývají nejčastějšími příčinami Božích trestů. Křížovými se tyto dny nazývají proto, že se v čele procesí nese kříž, zatímco lid volá k Bohu o milosrdenství.

Poprvé konal toto procesí v 5. století sv. Mamertus, biskup ve Vienně v jižní Francii, když Bůh trestal město velkými pohromami. Podobný průvod se také koná na den sv. Marka 25. dubna.

Mše svatá se v tyto dny slouží v barvě fialové na znamení kajícnosti, která je nutná pro vyslyšení našich proseb.

Osobní nástroje