Karolina Kózka
Z Katopedia
Blahoslavená Karolina Kózka („Kózkówna“) [kuzka, kuzkuvna] (2. srpna 1898 Wał-Ruda Halič - 18. listopadu 1914 tamtéž) je polská panna a mučednice, zavražděná ruským vojákem, kterému se odmítla podvolit.
Je patronkou řešovské diecéze, Katolického sdružení mladých a Hnutí čistých srdcí. Katolická církev slaví její památku 18. listopadu.
Zobrazována je jako mladá dívka s růžencem (který se pravidelně modlívala dlouho do noci), palmovou ratolestí či bílou lilií.
Obsah |
Život
Karolina Kózka se narodila 2. srpna 1898 jako čtvrté z 11 dětí chudých rolníků, pokřtěna byla 5 dnů později v Radlowě. Celý svůj život prožila v rodné vesnici, kde rovněž v letech 1906-1912 vychodila školu. První přijímání přijala v roce 1907 v Radlowě, biřmování pak 18. května 1914 v Zabawě.[1]
Byla hluboce zbožná a zejména po ukončení školy se podílela na řadě aktivit křesťanských laiků (Apoštolství modlitby, Bratrstvo zdrženlivosti, Živý růženec), pomáhala též při provozu vesnické čítárny, byla katechetkou. Byla velmi zapálenou mariánskou ctitelkou, modlitbu růžence se pravidelně modlila dlouho do noci.
Smrt
Před vypuknutí první světové války byl Tarnów s přilehlými oblastmi součástí Rakouska-Uherska. Po zahájení bojů nejprve vojska Centrálních mocností rychle postupovala, ale jejich velitelé přecenili své možnosti, což vedlo posléze k zastavení jejich postupu a zahájení rozsáhlé ruské protiofenzívy. Během ní Rusové zahnali nepřátele na druhou stranu předválečné hranice, Tarnów padl 10. listopadu a Kózčina rodná víska byla obsazena o týden později.
Nebyla to dobrá doba pro nikoho, tím méně pro mladá děvčata: pokud jde rabování a znásilňování, patřila pověst ruské armády, minimálně pokud jde o Evropu, k těm nejhorším vůbec. Den po obsazení vesnice přišel do jejího rodného domu ruský voják, který ji posléze odvlekl do lesa, kde se ji pokusil znásilnit. Dívka se urputně bránila a pokoušela se utéci, což nakonec vyústilo v to, že ji rozzuřený neúspěšný násilník brutálně ubil šavlí. Její tělo bylo objeveno 4. prosince.
Posmrtná úcta
Už pohřbu dívky zemřelé v pověsti svatosti v Zabawě se zúčastnilo na tři tisíce lidí a neoficiální kult mladé mučednice se začal šířit Polskem. Tři roky po její smrti nechal tarnovský biskup Leon Wałęga přenést její ostatky ze hřbitova do zvláštního hrobu ke kostelu.
Biskupové Jan Stepa a Jerzy Ablewicz iniciovali oficiální beatifikační proces, který byl zahájen v roce 1965. 30. června 1986 byl schválen dekret o Karolinině mučednictví a 10. června 1987 ji papež Jan Pavel II. během své návštěvy v Tarnowě prohlásil za blahoslavenou.
Římskokatolická církev slaví její památku ve výroční den její smrti, tj. 18. listopadu. Je patronkou řešovské diecéze, Katolického sdružení mladých a Hnutí čistých srdcí. Zobrazována je jako mladá dívka s růžencem (který se pravidelně modlívala dlouho do noci), palmovou ratolestí (symbol mučednictví) či bílou lilií (symbol čistoty).
Na počátku třetího tisíciletí se v Polsku ujal tzv. prsten blahoslavené Karoliny - polskými katolíky oblíbená podoba prstenu čistoty jakožto stříbrného kroužku s liliovým květem.
V roce 2014 byl o ní natočen film Karolina.[2]
Zasvěcené kostely
Odkazy
Související stránky
Externí odkazy
- Libor Rösner: Karolína Kózková (časopis Te Deum)
- Daniel Zouhar: Karolina Kózka - mučednice panenské čistoty v Co se stalo dnes?
- Błogosławiona Karolina Kózkówna - zamęczona przez rosyjskiego żołdaka! (polsky)
- Životopis (polsky)
- Životopis (polski)
- Podrobný životopis (polsky)
- Základní údaje (anglicky)
