Kmotr

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání

Kmotr či kmotra je osoba, která se podílí na obřadech křtu či biřmování a přijímá závazky vůči křtěnci (duchovní příbuzenství) nebo biřmovanci. Ač v mnoha případech praktikování kmotrovství zdegenerovalo v pouhou čestnou funkci při křtu, jeho role je mnohem důležitější než jen „podržení dítěte na rukou“: kmotr se stává členem nejbližší rodiny křtěnce a přijímá spoluzodpovědnost za jeho katolickou výchovu a přípravu a uvedení do dalších fází katolického života (zejména za přípravu k prvnímu svatému přijímání a biřmování). V tradičním pojetí, které je v některých krajích na základě právně nevymahatelných místních zvyklostí stále bráno vážně minimálně jakožto věc cti, se navíc předpokládá, že se kmotr o svého kmotřence postará, pokud by v dětství osiřel.

V řadě oblastí, kde je společností bráno vážně, hraje kmotrovství řadu přídatných společenských rolí a stává se jakýmsi způsobem upevňování či navazování společenských a rodinných vztahů či oficiálním projevem úcty či žádosti o přízeň významných osob. Někdy jsou tyto společenské funkce vlastně v rozporu s primárním účelem kmotrovství, kdy je kmotr vybírán podle příbuzenství (kdy se jím automaticky stávají sourozenci či jiní blízcí příbuzní rodičů), společenského významu či bohatství a ne podle svých předpokladů být dobrým kmotrem. Např. v jižní Itálii a na Sicílii kmotrovství zakládá mimořádně pevné mezirodinné vazby, na jejichž základě vznikají i struktury organizovaného zločinu.[1] Samozřejmě jde o typické zneužití kmotrovství, protože mafián jistě nesplňuje ani ty nejzákladnější představy o dobrém kmotrovi.

Obsah

Etymologie

Církevní právo dnes používá pro označení kmotra slovo patrinus (přímluvce, ručitel), v minulosti se ale používala i slova compater (spoluotec) a commater (spolumatka). Ze slova commater se vyvinulo české označení kmotra a z ní kmotr.

V lidové mluvě se můžeme setkat s dalšími označeními, často rodinného a zdrobnělého charakteru. Kmotr bývá tedy označován též jako kmoch, kmotříček či kmocháček, kmotra jako kmotřička. V lidové mluvě v některých krajích ovšem tato slova získala, stejně jako třeba slovo strýc, i širší význam a označují se jimi i sousedi a dobří známí.

Křtěnec je pro svého kmotra (resp. kmotru) kmotřenec (resp. kmotřenka).

Křestní kmotr podle CIC

Aktuální Kodex kanonického práva[2] řeší otázku kmotrovství v kánonech 872-874.

Podle kánonu 872 má kmotr pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života a u křtěnce-dítěte se má snažit o to, aby pokřtěný vedl křesťanský život odpovídající přijaté svátosti a plnil si věrně s přijetím křtu spojené povinnosti.

Podle kánonu 873 je možné za kmotra vybrat buď jednoho muže, nebo jednu ženu, nebo také dvojici - muže a ženu.

Kánon 874 CIC pak specifikuje podmínky, za kterých se člověk může stát kmotrem:

  • je ustanoven křtěncem nebo jeho rodiči či zástupci rodičů, nebo pokud nejsou, farářem nebo udělovatelem křtu, splňuje požadavky stanovené pro kmotra a má úmysl tento úkol zastávat;
  • dovršil 16 let věku, ledaže by diecézní biskup stanovil jinou věkovou hranici či pokud by farář nebo udělovatel křtu ze spravedlivého důvodu učinil výjimku;
  • je katolík, biřmovaný, přijal již první svaté přijímání a vede život v souladu s vírou a službou, kterou přijímá;
  • není postižen žádným kanonickým trestem (přímo uloženým i úředně zjištěným);
  • není otcem ani matkou křtěného.

Narozdíl od CIC 1917 nový kodex již nezakazuje kmotrovství mezi manžely.

Kmotrem v žádném případě nemůže být matka nebo otec křtěnce. Toto řešení se dovoluje pouze při udělení křtu za nezbytné potřeby (např. hrozby smrti - tzv.baptismus simplex), ale ani tak nedochází ke vzniku duchovního příbuzenství a v případě následného slavného křtu nebo doplnění křtu musí být připuštěna jiná osoba než matka nebo otec dítěte.[3]

Odkazy

Související stránky

Literatura

  • Jan SEDLÁK: Kmotrové při křtu", Časopis katolického duchovenstva (1884), č. 3, 158-162. Dostupné online.
  • "Kmotrové při svátosti křtu a biřmování", Časopis katolického duchovenstva (1886), č. 4, 232-233. Dostupné online.
  • "Zastupování kmotrů", Časopis katolického duchovenstva (1886), č. 4, 238-239. Dostupné online.

Externí odkazy

Poznámky a reference

  1. Odtud se vzaly hovorové termíny „kmotr“ pro šéfy mafie a „rodina“ pro mafiánskou společnost - klasická mafiánská organizace je totiž tvořena rodinami, jejichž členové jsou kmotřenci členů vládnoucí rodiny.
  2. CIC 1983
  3. http://depositum.cz/knihovny/ckd/tiskclanek.php?id=c_8482&session:new=1
Osobní nástroje