Ukázat zdroj

'''Kontrola porodnosti''' je pojem označující činnost za účelem získat kontrolu nad [[rozmnožování člověka|rozmnožováním člověka]] – obvykle ve smyslu zabránění rození nechtěných dětí či docílení toho, aby se děti rodily pouze, když je to žádoucí a plánované. Kontrola porodnosti je podskupinou různých sociokulturních mechanismů kontroly populace a může být součástí [[populační politika|populační politiky]].

Z celé řady způsobů kontroly porodnosti jsou z hlediska své podstaty morálně přijatelné pouze [[sexuální abstinence]] a [[přirozené plánování rodičovství]], vyžaduje se však, aby [[manželství|manželé]] měli pro jejich užívání spravedlivý důvod.<ref>[[Pavel VI.]]: ''[[Humanae vitae]]'' 16</ref>

== Metody kontroly porodnosti ==
* [[sexuální abstinence]]
* [[přirozené plánování rodičovství]] (bývá někdy zahrnuta v širších pojetích antikoncepce)
* [[přerušovaná soulož]] (bývá zahrnuta v širších pojetích antikoncepce)
* [[sterilizace]] a [[kastrace]]
* [[antikoncepce]] (v užším slova smyslu)
** [[bariérová antikoncepce]]
** [[hormonální antikoncepce]]
** [[chemická antikoncepce]]
* [[umělý potrat]]

== Kontrola porodnosti v dnešním světě ==
V klasických demokratických [[stát]]ech je kontrola porodnosti obecně otázkou samotných párů, státní instituce maximálně apelují na určitý typ chování, které někdy i finančně zvýhodňují. Pokud ale přejdeme na úroveň jednotlivých metod, pak řada států užívání některých z nich reguluje, nebo vysloveně zakazuje, což se týká především [[umělý potrat|umělých potratů]], které jsou ve své podstatě určitým druhem [[vražda|vraždy]]. 

V západních zemích byla v druhé polovině [[20. století]] kontrola porodnosti zaměřená na omezení počtu dětí považována za extrémně žádoucí, měla zabránit [[přelidnění]]. V současné době již není chápána tak jednoznačně pozitivně, neboť lidé ji začali využívat do té míry, že v řadě vyspělých zemí došlo k takovému propadu [[porodnost]]i, že nestačí ani k udržení stávající velikosti populace. To vede jednak k úbytku počtu obyvatel, jednak (společně s rostoucí kvalitou lékařské péče a tím pádem délky života) k nezdravým změnám struktury společnosti, kde rychle roste podíl [[důchodce|důchodců]] a klesá podíl obyvatel v produktivním věku. Často roste i počet ekonomických imigrantů. Řadu států to vede k programům na podporu [[porodnost]]i, kdy finančně podporují rodiny s (více) dětmi.

Na světě ale existují i [[diktatura|diktátorské režimy]], které vynucují kontrolu porodnosti i proti vůli samotných zainteresovaných obyvatel – nejznámější z nich je [[Čínská lidová republika]], která nejen stanoví vysoké (a pro řadu lidí neuhraditelné) pokuty za překročení pravidel její [[politika jednoho dítěte|politiky jednoho dítěte]], ale případně i násilím nutí matky takovýchto nadpočetně počatých dětí k [[umělý potrat|potratu]].<ref>Dagmar Pavlasov: ''[http://www.cinsky.cz/index.php?page=clanek&id=177&lang=cs Za druhé dítě zaplatíš!]''; vyšlo na [[Čínsky.cz]] 13. ledna 2006</ref><ref>http://www.ncregister.com/blog/chinese-couple-forced-to-abort-8-month-pregnancy?utm_source=NCRegister.com&utm_medium=email&utm_campaign=a5b5ad01fb-RSS_DAILY_EMAIL#When:23:59:00Z</ref> Čína též v rámci [[počínštění]] [[Tibet]]u násilím [[sterilizace|sterilizovala]] či donutila k interrupcím tisíce [[Tibeťané|Tibeťanek]].<ref> [[Mary Craig]]: ''Krvavé slzy (Čínská okupace Tibetu 1951-1991)''; [[DharmaGaia]] 1999; ISBN 80-85905-57-4</ref> Podobné zločinné politiky existují i v dalších zemích - např. [[Vietnam]]u, který praktikuje od roku [[2003]] politiku max. dvou dětí.<ref>http://www.radiovaticana.cz/clanek.php4?id=20785</ref>

== Reference ==
<references/>

[[Kategorie:Kontrola porodnosti]]