Kostel svatého Petra a Pavla v Řeznovicích

Z Katopedia

Kostel sv. Petra a Pavla nacházející se v obci Řeznovice je jeden z nejstarších kostelů brněnské diecéze a jedna z nejvzácnějších sakrálních památek románského slohu v České republice. V současné době je v něm pravidelně sloužena tridentská mše.

Obsah 1 Historie 2 Odkazy 2.1 Externí odkazy 2.2 Poznámky a reference

Historie

Kostel byl vybudován souvisle s celou osadou z rozhodnutí znojemského údělného knížete Konráda nejspíš mezi léty 1120 - 1150^[1] jako náhrada za nedalekou osadu Rokytna, které zaniklo při bratrských válkách znojemského knížete Konráda a pražského knížete Vladislava II.. Velmi nápadná je podobnost stavby kostela s tehdejšími kamenickými prácemi, které je možné zaznamenat v německém Řezně. Jedná se především o kvalitně provedenou kvádříkovou techniku a způsob celkového zacílení stavby, kdy původní kvadratická stavba přechází v polygonální věž na půdorysu rovnoramenného řeckého kříže. K samotnému centrálnímu čtvercovému prostoru jsou již od počátku začleněny ze tří stran polokruhovité apsidy. Původní západní část kostela měla podobu hranolu s trojúhelníkovým štítem. Průčelí kostela (westwerk) bylo asimetrické zřejmě i z důvodu, že se zde nacházelo schodiště vedoucí z pánského sídla. Někteří kunsthistorici se domnívají, že westwerk byl část určená výhradně pro laiky, zatímco do centrální lodi a kněžiště, které bylo poměrně malé neměl nikdo kromě kleriků přístup. Nad samotným westwerkem se kromě toho předpokládá pánská tribuna neboli empora, do které byl vlastní přístup z patra pánského sídla po vlastní lávce.^[2] V druhé polovině 16. století byla západní část zbořena a k centrální stavbě se namísto ní přistavěla renesanční loď, jejíž strop byl po roce 1945 snížen. Výrazných změn kostel doznal částečnou barokizací presbytáře (barokní menza a svatostánek) a romantizující purizací v polovině 19. století, kdy byli barokní části presbytáře nahrazeny pseudogotickými komponenty. Kolem samotného kostela stál až do roku 1793 hřbitov, ze kterého se doposud zachovala raně barokní márnice. Některé náhrobní kameny z tohoto hřbitova byly roku 1947 uloženy do vnitřních prostor kostela, kde jsou čas od času cílem studia odborníků

Po druhé světové válce (1947) došlo k rekonstrukci kostela, kterou inicioval tehdejší farář P Vácslav Buchta. V jejím průběhu se podařilo nalézt zamalované fresky svatého Petra a Pavla a původní sakramentárium, kam se dříve ukládala eucharistie. Rotunda byla uvedena do domnělého původnního stavu, byla odstraněna vnitřní omýtka a dříve zazděná okna za oltářem byla odkryta.

Poslední úpravou prošel v letech 1986-1987, kdy byl jeho interiér "pokoncilně upraven" v režii architektů Miroslava Vochty a Tomáše Černouška za spolupráce místního administrátora P. Amanda Macka. V rámci těchto úprav byl z kostela násilně vyhozen hlavní oltář včetně mensy spolu s bočním oltářem sv. Jana Nepomuckého a kazatelnou.^[3] Do centra románského presbytáře byl necitelně postaven na kruhový základ částečně skleněný obětní stůl a modrý svatostánek, které vyrobili sklárny v Rosicích. Tento oltář během krátké doby vysvětil tehdejěí kapitulní vikář Mons. Ludvík Horký. Devastace původní architektury kostela byla následně dokonána vitrážovými okny Jana Jemelky, ve kterých mají být vyobrazeny motivy písně sv. Františka z Asissi.

Odkazy

Externí odkazy

• Neoficiální stránky kostela

Poznámky a reference

1. ↑ Uvádí se také datace 1110 - 1133. Viz A. Prokop: Die Markgrafschaft Mähren in künstgeschichtlichter Berichung I, 123
2. ↑ Vladimír POJSL, Vladimír LONDIN: Dvanáct století naší architektury,Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, s. 32 - 33, ISBN 80-7182-060-1.
3. ↑ Barbarskost těchto úprav je možné posoudit srovnáním stavu před úpravou a po úpravě.