Ladislav Kubíček

Z Katopedia

Přejít na: navigace, hledání
Ladislav Kubíček (2003)

P. MUDr.Ladislav Kubíček (3. ledna 1926, Rachov, ČSR - 11. září, Třebenice, Česká republika) byl český lékař a římskokatolický kněz za komunistického režimu byl několik let vězněn, po tajné formaci na počátku šedesátých let tajně vysvěcen na kněze. Od zahájení veřejného působení v r. 1968 působil v litoměřické diecézi. Napsal několik esejisticky pojatých knih na téma manželství, lidská svoboda a tématiky ctností. Ve svém posledním působišti Třebenicích v noci z 10. na 11. září 2004 překvapil dva mladé zloděje, kteří mu vsadili několik bodných ran a následně - aby za sebou zametli stopy - faru zapálili. Záchranářům se podařilo ještě živého kněze vynést z hořícího domu, ten však svým zraněním na místě podlehl.

Obsah

Život

Narodil se 3. ledna 1926 v obci Rachov na Podkarpatské Rusi po začátku války se s rodinou vrátil do obce Sychotín nedaleko Kunštátu na Moravě, odkud pocházel jeho otec. Vystudoval gymnázium v Brně a po roční přestavce v důsledku nacistické okupace, která zrušila vysoké školy, začal na podzim 1945 studovat na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Ze studií byl roku 1948 vyloučen, protože nevstoupil do KSČ a zároveň začal studovat Teologii. Pracoval proto jako výpomocná síla v nemocnici v Moravské Třebové a vedl Katolickou akci mezi studenty. Na základě odvolání a příkazu ministerstva se však po roce směl ke studiu medicíny vrátit a roku 1950 studium dokončit.
Nejdříve působil jako lékař v různých nemocnicích jihlavského kraje. Následně vykonával základní vojenskou službu nejdříve ve škole pro důstojníky v záloze, ale poté, co neprošel politickou prověrkou, byl přidělen k útvaru PTP a pracoval se svým oddílem v důlní šachtě na Kladensku. Roku 1959 byl s ním jako nepřítelem socialistického režimu rozvázan pracovní poměr ve zdravotnictví. Šel proto opět pracovat do dolů tentokrát u Karviné. Zde však byl nedlouho poté zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen za vedení dvou náboženských skupin, které se scházely k náboženské činnosti a protistátní čínnost. Po roce byl však na základě politické amnestie propuštěn a vrátil se k práci v karvinských dolech. Po smrti své maminky se vrátil domů do Sychotína a pracoval až do roku 1968 v Kamenoprůmyslu v Letovicích.
7. února 1967 byl biskupem Štěpánem Trochtou tajně vysvěcen na kněze. Po roce se však směl ke svému svěcení přihlásit a byl mu přiznán na základě intervence biskupa Trochty státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti. Následně působil v několika farnostech (Sloup v Čechách, Vysoké nad Jizerou, Čížkovice, Bulovka, Dětřichov, ...) a naposledy jako farář v Třebenicích. Po r. 1976 byl na něj činěn nátlak, aby začal spolupracovat se Státní bezpečností. On to však odmítal, přesto na něj StB vedla svazek 'Doktor' a vedla s ním "nucenou spolupráci" až do chvíle než tuto skutečnost sdělil svým církevním nadřízeným a zasloužil si za to nucené přeložení do jiné zaostalejší farnosti.[1] Od roku 1997 působil vedle své duchovenské činnosti také jako kaplan v litoměřické nemocnici a po r. 2000 jako vězeňský kaplan tamtéž. Roku 2000 se stal sídelním kanovníkem Katedrální kapituly u sv. Štěpána v Litoměřicích s pravem užívat kanonikátu ceinoviánského. Začal také aktivně publikovat a v Matici cyrilometodějské vyšlo několik jeho drobných esejistických knih především z oblasti manželství s přesahem do hraničních otázek gynekologie, psychosomatických nemocí, psychiatrie a duchovního života.

Busta Ladislava Kubíčka na faře v Třebenicích

Vedle bohaté pastorační činnosti a podpory hospicovému hnutí také vlastníma rukama za aktivní podory věících obnovil několik polorozbořených kostelů ve svých farnostech. Nejpatrnějším úspěchem v tomto případě byla obnova kostela v Arnolticích roku 1991, o které se tehdy média vyjádřila jako o "arnoltickém zázraku". 8. září 2004 přislíbil, že dokončí ještě korektury na své knize o svobodě. Toto a další duchovenskou práci mu však překazili dva pachatelé ve věku 15 a 26 let, kteří jej v noci z 10. na 11. září přišli vykrást a překvapeni tím, že je při tom přistihl jej v afektu brutálně dokopali a ubodali, faru zapálili a utekli. Nedlouho poté byli oba dopadeni a odsouzeni k trestům 8,5 a 17 let vězení.[2] Rukopis knihy o svobodě se redakci nakladatelství podařilo díky podpoře policie objevit až téměř zázračně nepoškozen v napůl vyhořelé farní kanceláři a je proto do jisté míry mementem a téměř duchovní závěti tohoto českého kněze.

Připomínka a odkaz

Věřící z farnosti Kunštát, kteří vždy udržovali s paterem Kubíčkem kontakt, se o jeho smrti dozvěděli krátce před zahájením votivní poutě farnosti do Sloupu na Moravě. Proto zcela spontánně změnili intenci pouti na pouť smírnou a obětovali jí za smíření našeho národa za násilnou smrt tohoto kněze a též i za jeho vrahy. Z poutě se stala již tradice podporovaná několika dalšími osobnostmi (jáhen Ladislav Kinc, jeho dlouholetá spolupracovnice dr. Marie Svatošová) a roku 2011 s nimi tuto pouť vykonal i litoměřický biskup Jan Baxant.

Roku 2011 jeho jméno mělo figurovat v seznamu třiceti kandidátů na blahořečení za české země.[3]

Již rok po jeho smrti vyšla vzpomínková kniha Až k prolití krve. O tu hned projevilo zájem 35 vězeňských zařízení, která ji užila k tomu, aby se měl každý z trestanců možnost se s jejím obsahem seznámit. Knihu dostal i 26 letý vrah patera Kubíčka. Není však známo, že by jí alespoň otevřel.[4] Sama autorka knihy již vrahům jejich skutek odpustila a doufá, že jednou dojde k hluboké lítosti a konverzi obou vrahů.[5]

Dílo

  • Velké tajemství - manželství jako umělecké dílo (2001)
  • Život - Největší umělecké dílo (2003)
  • O svobodě (2004)
  • Vůle Boží - zbožná fráze? (2004)
  • Zapaluji? Z exercicií Ladislava Kubíčka vybrala M. Svatošová (2006)
  • Přitahuji? Z exercicií Ladislava Kubíčka vybrala M. Svatošová (2007)
  • Oslovuji? Ze zápisků z exercií L. Kubíčka vybrala M. Svatošová (2008)

Citáty

V některých zemích je až polovina dětí nemanželských, rodiče spolu žijí jako druh s družkou a nemají výdaje se svatbou, ale ani ne s rozvodem. Neúcta k životu, k početí! S tím jistě souvisí potratovost - i lehkomyslné zákonodárství. Dřív se matka obětovala pro dítě a zůstala doma ze zaměstnání. Obětovala se i pro staré a nemocné rodiče. Dnes se musí dítě obětovat pro matku a rodiče musí jít do dlouhodobé léčebny a obětovat se tak pro děti. Ovšem tak si je vychovali! A divíme se pak, že děti nemají úctu ke svým rodičům?! (z knihy Život - Největší umělecké dílo)

Poznámky a reference

  1. ↑ http://www.volny.cz/pater.ladislav/rozpracovani_stb.htm
  2. ↑ Za ubití faráře padly výjimečné tresty, zprávy.idnes.cz, 31. března 2005 [cit. 9.12.13].
  3. ↑ http://liberec.idnes.cz/katolici-chteji-prohlasit-za-svateho-i-farare-ktereho-ubili-zlodeji-11d-/liberec-zpravy.aspx?c=A110711_1616455_liberec-zpravy_mav
  4. ↑ Antonín VIKTORA:Story o vraždě faráře převychovává zločince, kultura.idnes.cz, 3. ledna 2006 [cit. 9.12.13].
  5. ↑ http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=0CEcQFjAD&url=http%3A%2F%2Fwww.vira.cz%2FTexty%2FKnihovna%2FDva-lotri-techto-dnu.html&ei=IYilUrP7AoKDtAbTvICgCA&usg=AFQjCNHPPYyXX_BkRbLkz75OKynNxe3gvA&sig2=r6qrd1ZpfgEucWL5WGhigA&bvm=bv.57752919,d.Yms

Odkazy

  • "Kněz mučedník 21. století", Milujte se 11/2011, s. 4-14.
  • Marie Svatošová: "Absolutní vítězství otce Ladislava, RC Monitor 00/2004, s. 6. Dostupné online
  • Marie Svatošová (ed.): Až k prolití krve (soubor vzpomínek na P. Kubíčka), Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří, 2005.

Videa

Externí odkazy

Citováno z „http://katopedia.cz/index.php?title=Ladislav_Kub%C3%AD%C4%8Dek“
Osobní nástroje