Lev XIII.

Z Katopedia

Verze z 16. 5. 2021, 08:06; Kkfzouhar (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Papež Lev XII.

Lev XIII. (před zvolením papežem Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci; 2. březen 181020. červenec 1903) byl papežem v letech 18781903. Předtím působil jako správce několika provincií Papežského státu (přelom 30. a 40. let), apoštolský nuncius v Belgii (1843-1846) a biskup Perugie (1846-1877). Kardinálem byl jmenován v roce 1853.

Jako papež provedl rozsáhlou reorganizaci církevní správy a vydal důležité sociální encykliky Sapientiae christianae a Rerum novarum. Byl velkým mariánským ctitelem a propagátorem růžence a škapulíře. Panna Maria, růženec či škapulíř jsou tématem velké části jeho encyklik i dalších textů a kázání.

Obsah

Život

Vincenzo Pecci se narodil v Carpinete, v horách jižně od Říma jako šesté dítě v nižší šlechtické rodině. Studoval ve Viterbě (1818–1824), v římském semináři (1824–1832) a na akademii urozených kněží (1832–1837). V roce 1837 byl vysvěcený na kněze a byl přijat do řad papežských diplomatů.

Řehoř XVI. jej v roce 1843 vyslal jako nuncia do Belgie. Zde podpořil místní biskupy proti vládě, načež byl v roce 1846 na žádost krále Leopolda I. odvolán. Tentýž rok se stal biskupem v Perugii a o 7 let později obdržel kardinálský klobouk.

Jako biskup nechal přepracovat učební osnovy svého semináře, založil Akademii svatého Tomáše Akvinského a snažil se obnovit vztahy mezi katolickou církví a soudobou kulturou. V roce 1860 protestoval proti anexi Perugie Sardinským královstvím. 20. února 1878 byl zvolen nástupcem papeže Pia IX.. Jeho hlavním cílem bylo přizpůsobit římskokatolickou církev moderní době. Podporoval ve Vatikánu studium astronomie a přírodních věd a zpřístupnil část vatikánských archívů vědcům bez ohledu na jejich náboženské vyznání.

V letech 1890 a 1891 vydal klíčové sociální encykliky Sapientiae christianae a Rerum novarum, v níchž popsal a definoval základy sociálního učení římskokatolické církve a povinnosti katolíků ve vztahu ke společnosti. Encyklika Rerum novarum, v níž podpořil soukromé vlastnictví a práva dělníků na spravedlivou mzdu, důstojné pracovní podmínky a zakládání odborů, mu vynesla přezdívku papež pracujících.

Lev XIII. provedl značnou reorganizaci církevních struktur. Založil 248 nových diecézí a arcidiecézí, vetšinou mimoevropských (včetně 28 v USA), a dva patriarcháty (pro severní Afriku a Indii s Japonskem). Zavedl termín odloučení bratři pro křesťany nesjednocené s Římem. V roce 1893 zavedl svátek Svaté rodiny. Na konci svého pontifikátu vydal nové regule pro cenzuru a 17. září 1900 novelizoval Index zakázaných knih.

Jednu svou encykliku, Quae ad nos, věnoval Lev XIII. přímo českým biskupům, které v ní vyzval k naléhavým opatřením proti postupující sekularizaci českého národa. Díky Lvu XIII. byla také založena česká kolej v Římě, zv. Bohemicum.

Encykliky

Ostatní dokumenty

Související články

Papežové 20. století

Odkazy

Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Leo XIII

Literatura

  • Rudolf Horský a Tomáš Škrdle (red.), Almanah na oslavu biskupského jubilea Sv. Otce Lva XIII., Praha, Vlasť 1893.
  • Lev XIII., Divinum illud munus, překlad a úvodní studie Ctirad Václav Pospíšil, Praha, Krystal OP 1998.

Reference

Informace o článku.

Článek či jeho část byla převzata z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa.
Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unportedcreativecommons.org.

Osobní nástroje