Maria Goretti

Z Katopedia

(Přesměrováno z Marie Gorettiová)
Přejít na: navigace, hledání
sv. Maria Goretti

"Tato mladá mučednice nám připomíná, že existují hodnoty, které daleko převyšují všechno ostatní. Je to Boží Milost, víra a věrnost víře, ctnost a věrnost ctnosti. Ctnost mravní čistoty proniká jasem nejen duši, ale i tělo. Mravní čistota je rovnováha mezi tělem a duší, soulad mezi duchem a smysly, mezi rozumem a pudem." - Pavel VI.

Svatá Maria Tereza Goretti (oslovovaná jako Marietta, počeštěně Marie Goretti či Marie Gorettiová; 16. října 1890 Corinaldo - 6. července 1902 Nettuno) je italská panna a mučednice, jedna z nejuctívanějších světic moderní doby.

Chudá rolnická dívka hluboké víry zemřela v nemocnici na následky smrtelných zranění, které den před tím utrpěla od syna domácího, který ji nejdříve neúspěšně sváděl a posléze se ji pokusil znásilnit. Před svou smrtí vrahovi odpustila a vyjádřila přání, že ho chce mít v Nebi vedle sebe.

Papež Pius XII. ji blahořečil v roce 1947 a svatořečil 24. června 1950. Její svatořečení navštívily statisíce lidí a je prvním v historii, kterému byli přítomni matka i vrah svatořečené. Jako nejznámější mučednice čistoty a symbol odpuštění inspiruje miliony lidí po celém světě. Je patronkou mládeže, -náctiletých dívek a obětí zločinů, Církev si její památku připomíná 6. července.

Obsah

Život

Maria Goretti byla třetí z šesti dětí chudých pachtýřů Luigiho (+ 1900) a Assunty (1866-1954) Gorettiových. Měla sestry Teresu a Ersiliu a bratry Angela, Sandrina a Mariana. Krátce po jejím narození se rodina přestěhovala z rodného Corinalda do Ferriere di Conca za levnější půdou. Tamní podnebí však bylo velice nezdravé - Mariin otec se nakazil jakýmsi horečnatým onemocněním (patrně malárií) a v roce 1900, když bylo Marii 10 let, zemřel. Hospodářství převzal Mariin sedmnáctiletý bratr, kterému ze všech sil vypomáhala. Vyrostla z ní pohledná a hluboce zbožná dívka, která vypadala podstatně starší než na svých necelých 12 let.

Dům, v němž Gorettiovi bydleli, obýval též vdovec Serenelli se synem Alessandrem (1882-1970). Dvacetiletý Alessandro Serenelli byl nezvladatelný výtržník, který naprosto pohrdal náboženstvím, zákony i morálkou. Otec, který si často a rád přihnul alkoholu, ho naprosto nezvládal. Alessandro se několikráte pokoušel nejdříve žadoněním a později výhrůžkami a různými ústrky přimět Marii k tomu, aby se s ním vyspala, ale ona to odmítla s poukazem na to, že by to byl hřích.

Smrt

5. července 1902 si Alessandro počkal, až bude Maria sama šít, a poté se jí pod pohrůžkou nože pokusil znovu „přemluvit“. Když neuspěl, přiškrtil ji a pokoušel se ji znásilnit, ale dívka se urputně bránila a řekla mu, že raději zemře, než by se mu podvolila. Rozzuřený Alessandro ji nakonec pobodal nožem. Dívka utrpěla 14 vážných bodných ran, většinou v oblasti hrudníku a břicha. Poté Alessandro, v domnění, že je dívka mrtvá, utekl a zabarikádoval se ve svém pokoji. Maria se však ještě probrala a z posledních sil se dovlekla ke dveřím a na její zavolání přiběhla matka a starý Serenelli.

S řadou smrtelných zranění byla Maria odvezena do nemocnice v Nettunu, kde ji bez anestezie operovali, nicméně lékaři již předem řekli zdrcené matce, že dceru může zachránit jen zázrak. Na druhý den dívka – poté, co přijala svaté přijímání a svátost nemocných a odpustila svému vrahovi – podlehla svým zraněním. Policie mezitím zatkla a odvezla Alessandra Serenelliho - k jeho eskortě do vězení musela být na pomoc povolána jízdní policie, protože rozhořčení vesničané ozbrojení zemědělským nářadím obklopili stavení a chtěli jej na místě zlynčovat.

Serenelli

Alessandro Serenelli byl odsouzen ke 30 letům vězení (propuštěn byl po 28 letech). Během svého věznění se, mimo jiné pod vlivem snu, v němž se mu zjevila Maria Goretti, obrátil ke katolictví a po propuštění se stal ošetřovatelem v nemocnici bratří kapucínů a vedl příkladný život zbožného křesťana. Zemřel 6. května 1970.[1]

Světice

Tato mladá mučednice nám připomíná, že existují hodnoty, které daleko převyšují všechno ostatní. Je to Boží Milost, víra a věrnost víře, ctnost a věrnost ctnosti. Ctnost mravní čistoty proniká jasem nejen duši, ale i tělo. Mravní čistota je rovnováha mezi tělem a duší, soulad mezi duchem a smysly, mezi rozumem a pudem. - Pavel VI. v roce 1969[2]

V roce 1947 papež Pius XII. prohlásil Marii Goretti za blahoslavenou a o tři roky později, 24. června 1950, za svatou. Patří mezi nejuctívanější světice dnešní doby, na její svatořečení se do Říma dostavily řádově statisíce věřících.[3]

Katolická církev slaví její svátek ve výroční den její smrti. Bývá zobrazována jako mladá dívka s dlouhými volně rozpuštěnými vlasy, v prostých farmářských šatech (nebo splývavém bílém oděvu), často též s (bílými) liliemi a dýkou. Se svými nedožitými dvanácti lety patří k nejmladším oficiálně uznaným mučednicím. Jako nejznámější mučednice čistoty a symbol odpuštění inspiruje miliony lidí po celém světě. Je patronkou mládeže, obětí zločinů a -náctiletých dívek.

Po Marii Goretti je pojmenována Saint Maria Goretti Catholic School v Illinois, Pedagogická a sociálna akadémia sv. Márie Goretti v Čadci na Slovensku, jakož i v Michiganu vydávaný časopis pro mladé dívky, Saint Maria's Messenger.

Kritika

Svatořečení Marie Goretti je od počátku kritizováno různými nekatolickými skupinami liberální, socialistické a feministické orientace. Obecně jde ovšem o kritiku z ideologických důvodů, jejíž podstata je spíše v naprostém odmítání principu mučednice čistoty, než o kritiku, která by se přímo týkala její osoby.[4]

Nejtvrdší a nejkomplexnější útok na památku sv. Marie Goretti představuje kniha Povera santa, povero assassino (Ubohá svatá, ubohý vrah), kterou v roce 1985 vydal italský publicista Giordano Bruno Guerri (* 1950), který argumentoval, že „Marii Goretti není ke cti, že se nechala zabít pro takovou hloupou a bezvýznamnou hodnotu, jako je panenství, a že církev učinila ještě horší věc, když ji vyzdvihla jako příklad“ a vynaložil enormní úsilí, aby co nejvíce zpochybnil její památku - např. tvrdil, že byla hloupá a primitivní a nezemřela jako panna. Historikové jeho knihu označili za snůšku z prstu vycucaných nesmyslů, kterou není možné brát vážně.[5]

Kreativní zpracování

V roce 1949 vznikl na motivy života a smrti Marie Goretti italský film Cielo sulla palude (Nebe nad močálem)[6], v roce 2003 pak byl natočen další film Maria Goretti[7][8].

Amerického učitele a spisovatele Toma Laytona inspiroval její život k napsání knihy The Fifteenth Crimson Lily, která vlastně vypráví příběh Marie Goretti přenesený a upravený do podoby příběhu americké dívky 80. let.[9]

Citáty

Odpouštím mu z celého srdce a v nebi ho chci mít u sebe.“ (slova odpuštění, které umírající Maria Goretti adresovala svému vrahovi)

Odkazy

Související stránky

Externí odkazy

Literatura

Reference

  1. Nebe nad močály, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2008; ISBN 978-80-7266-032-2 (str. 82)
  2. Kázání papeže Pavla VI. na pouti k ostatkům sv. Marie Goretti v Nettunu (14. září 1969); Nebe nad močály, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2008; ISBN 978-80-7266-032-2 (str. 3)
  3. Rozličné zdroje udávají rozličné údaje; viz např. životopis na American Catholic.org (250 tisíc) či Nebe nad močály, Matice cyrilometodějská, Olomouc 2008; ISBN 978-80-7266-032-2, str. 74 (300 tisíc)
  4. Radomír Malý: Svatá Maria Gorettiová - falešná světice?; Immaculata 2/2003, str. 14-15
  5. Noel Crusz: Maria Goretti - Saint under siege in Sunday Times 7. července 2002
  6. http://www.csfd.cz/film/141445-cielo-sulla-palude/
  7. http://www.fdb.cz/film-odkazy-recenze/51306-maria-goretti-maria-goretti.html
  8. http://www.csfd.cz/film/205167-maria-goretti/
  9. http://www.mariagoretti.org/book.htm
Osobní nástroje