Marine Le Pen

Z Katopedia

(Rozdíly mezi verzemi)
Přejít na: navigace, hledání
m (Životopis)
m (Postoje a stanoviska)
Řádka 17: Řádka 17:
V případě, že by někdy uspěla v prezidentských volbách, je připravena omezit práva [[LGBT]] a zakázat mj. i v uzavírání manželství osobám stejného pohlaví.<ref>http://www.huffingtonpost.fr/2013/05/19/mariage-gay-marine-le-pen-annonce-abolirait-mariage-pour-tous-si-pouvoir_n_3303138.html</ref>
V případě, že by někdy uspěla v prezidentských volbách, je připravena omezit práva [[LGBT]] a zakázat mj. i v uzavírání manželství osobám stejného pohlaví.<ref>http://www.huffingtonpost.fr/2013/05/19/mariage-gay-marine-le-pen-annonce-abolirait-mariage-pour-tous-si-pouvoir_n_3303138.html</ref>
-
V rámci NF je pokládána za více demokratickou než její otec. Zatímco on chtěl zcela zrušit přistěhovaltectví - ona je chce pouze omezit a dát mu pevná pravidla a podmínky. V morálních otázkách však s ním smýšlí stejně a staví se rezolutně proti homosexualismu a [[Euthanasie|eutanázii]].
+
V rámci NF je pokládána za více demokratickou než její otec. Zatímco on chtěl zcela zrušit přistěhovaltectví - ona je chce pouze omezit a dát mu pevná pravidla a podmínky. V morálních otázkách však s ním smýšlí stejně a staví se rezolutně proti homosexualismu a [[Euthanasie|eutanázii]]. Podle některých neověřených zdrojů Národní fronta chce pod jejím vedením bojovat společně s Ruskem za záchranu evropské křesťanské civilizace.<ref>[http://www.stalo-se.cz/?p=19040#more-19040 Francie po boku s Ruskem za záchranu evropské křesťanské civilizace], ''Stalo-se.cz'', 26. května 2014 [cit. 01.06.14].</ref>
Na jaře 2014 šokovala, když po komunálních volbách prohlásila, že Národní fronta ve městech, kde zvítězila, již nebude ve školních jídelnách tolerovat ostatní náboženství a nebudou proto připravovány speciální pokrmy tak, jak si morálka jednotlivých náboženství žádá. Odůvodnila to tím, že příprava pokrmů s ohledem na náboženské vyznání žáků je v rozporu se sekulárními hodnotami Francie.<ref>[[Ignác Pospíšil]]:[http://cirkev.wordpress.com/2014/04/10/je-le-penova-pro-krestany-vubec-prijatelna/#more-11944 Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?], ''[[Duše a hvězdy]]'', 10. dubna 2014 [cit. 26.05.14].</ref>
Na jaře 2014 šokovala, když po komunálních volbách prohlásila, že Národní fronta ve městech, kde zvítězila, již nebude ve školních jídelnách tolerovat ostatní náboženství a nebudou proto připravovány speciální pokrmy tak, jak si morálka jednotlivých náboženství žádá. Odůvodnila to tím, že příprava pokrmů s ohledem na náboženské vyznání žáků je v rozporu se sekulárními hodnotami Francie.<ref>[[Ignác Pospíšil]]:[http://cirkev.wordpress.com/2014/04/10/je-le-penova-pro-krestany-vubec-prijatelna/#more-11944 Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?], ''[[Duše a hvězdy]]'', 10. dubna 2014 [cit. 26.05.14].</ref>

Verze z 1. 6. 2014, 09:29

Marine Le Pen (2013), předsedkyně francouzské Národní fronty

Marine Le Pen (* 5. srpna 1968, Neuilly-sur-Seine, Francie) je francouzská nacionalistická politička, euroskeptička a právnička. Od roku 2011 působí jako předsedkyně silně pravicové Národní fronty, kterou předtím vedl její otec - nacionalista Jean Marie Le Pen. Je poslankyní evropského parlamentu (od 2004). Je výraznou odpůrkyní amoralizace společnosti. Za právní nonsens považuje homosexuální manželství. Jejím dlouhodobým cílem je boj za práva tradiční rodiny, které se má projevit mj. i omezením práv homosexuálů, která prošla ve Francii legislativním procesem v posledních letech (právo na umělé oplodnění, adopce dětí, sociální zvýhodnění partnerů stejného pohlaví vychovávajících děti ve společné domácnosti apod.). Též se negativně staví proti migraci obyvatel do států Evropské unie zejména z arabských zemí s poukazem na to, že tyto sociální skupiny zatěžují sociální systém a bezpečnost francouzského státu.

Je dvakrát rozvedená a má tři děti.

Obsah

Životopis

Vystudovala práva. Do Národní fronty vstoupila v roce 1986. V roce 2000 se stala v rámci strany členkou výkonného výboru a v letech 2003 - 2011 zastávala pozici místopředsedkyně strany. Je dlouhodobě působící regionální politička v rámci regionálch rad (Île-de-France: 2004–2010, Nord-Pas-de-Calais: 1998–2004, 2010–dosud). Od roku 2004 působí jako poslankyně v Evropském parlamentu, kde v rámci své funkce působila ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Funkci obhájila ve volbách v roce 2009 a v parlamentu tentokrát působila ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Roku 2010 oznámila svůj úmysl kandidovat na předsedkyni strany a nahradit tak ve funkci svého otce Jeana Marie Le Pena.[1][2] Tou byla zvolena na sjezdu strany v Tours 16. ledna 2011. V rámci strany se řadí mezi umírněnější členy strany. Je však nekompromisní v obhajobě tradičních hodnot a přirozeného zákona v rámci národní i celoevropské politiky.

Roku 2012 za stranu kandidovala v prezidentských volbách, které se konaly 22. dubna. Získala v nich 17,9% hlasů a skončila v celkovém pořadí jako třetí.[3][4]

Po prosazení amorální zákonů socialistické vlády prezidenta Hollanda, podporujících zájmovou skupinu LGBT strana pod jejím vedením začala získávat na zájmu občanů především díky své rezolutní kritice likvidace právních pojmů "otec" a "matka" a jejich nahrazením pojmy 'Rodič1' a 'Rodič2', nasilného zavedení instituce homosexuálních manželství v právním systému Francie. Strana nejdříve zvítězila v komunálních volbách počátkem roku 2014 a následně získala téměř 26% ve volbách do evropského parlamentu, což ji spolu s celou řadou dalších nacionalistických a euroskeptických stran katapultovalo do nové významné (i když zatím v kontextu Europarlamentu stále malé) opozice v politice Evropské unie.[5] V reakci na toto výrazné vítězství Le Penová nyní žádá okamžité přijetí důsledků od úřadu prezidenta, přes vládu až po Národní shromáždění, které by se na základě těchto voleb mělo raději okamžitě rozpustit a prezident by měl vypsat nové volby. Vítězství NF jsou pro stávající francouzskou vládu "šokem a zemětřesením".[6] V současnosti buduje v rámci Evropského parlamentu novou frakci euroskeptických stran, které by měla být Národní fronta předsedou. Pro vznik frakce již získala podporu nizozemské Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, italské Ligy severu (LN), Svobodné strany Rakouska (FPÖ) a belgického Vlámského zájmu (VB).[7]

Osobní život

V roce 1995 se provdala se stranickým manažerem Franckem Chauffroyem. S ním měla tři děti (Jehanne, Louis, and Mathilde). Po rozvodu v roce 1999 uzavřela manželství s bývalým celostátním tajemníkem NF Ericem Loriem, se kterým se rozvedla v roce 2006. Od roku 2009 je ve vztahu s místopředsedou NF Louisem Aliotem

Postoje a stanoviska

V případě, že by někdy uspěla v prezidentských volbách, je připravena omezit práva LGBT a zakázat mj. i v uzavírání manželství osobám stejného pohlaví.[8]

V rámci NF je pokládána za více demokratickou než její otec. Zatímco on chtěl zcela zrušit přistěhovaltectví - ona je chce pouze omezit a dát mu pevná pravidla a podmínky. V morálních otázkách však s ním smýšlí stejně a staví se rezolutně proti homosexualismu a eutanázii. Podle některých neověřených zdrojů Národní fronta chce pod jejím vedením bojovat společně s Ruskem za záchranu evropské křesťanské civilizace.[9]

Na jaře 2014 šokovala, když po komunálních volbách prohlásila, že Národní fronta ve městech, kde zvítězila, již nebude ve školních jídelnách tolerovat ostatní náboženství a nebudou proto připravovány speciální pokrmy tak, jak si morálka jednotlivých náboženství žádá. Odůvodnila to tím, že příprava pokrmů s ohledem na náboženské vyznání žáků je v rozporu se sekulárními hodnotami Francie.[10]

Nepokládá za oprávněné, aby náboženství vstupovalo do veřejné sféry.[11]

Poznámky a reference

  1. Steven Erlanger:Child of France’s Far Right Prepares to Be Its Leader, The New York Times, 21. května 2010 [cit. 26.05.14].
  2. Robert Marquand: France's National Front: Will Marine Le Pen take the reins?, The Christian Science Monitor, 25. června 2010 [cit. 26.05.14].
  3. "2012 French presidential election : Constitutional Council's statement after the official proclamation of the results in the first round". Constitutional Council (francouzsky), 25. dubna 2012 [cit. 26.05.14].
  4. http://www.conseil-constitutionnel.fr/conseil-constitutionnel/root/bank_mm/decisions/2012premiertourPDR/resultats-departements.pdf
  5. Nacionalisté slaví: Le Penová volá po rozpuštění francouzského parlamentu, ČT24, 25. května 2014 [cit. 26.05.14].
  6. Nacionalisté Le Penové suverénně zvítězili. Dostali ve Francii čtvrtinu hlasů, Zprávy-ihned.cz, 25. května 2014 [cit. 26.05.14].
  7. Marine Le Pen jedná o vytvoření nové frakce v rámci Evropského parlamentu, Stalo-se.cz, 29. května 2014 [cit. 01.06.14].
  8. http://www.huffingtonpost.fr/2013/05/19/mariage-gay-marine-le-pen-annonce-abolirait-mariage-pour-tous-si-pouvoir_n_3303138.html
  9. Francie po boku s Ruskem za záchranu evropské křesťanské civilizace, Stalo-se.cz, 26. května 2014 [cit. 01.06.14].
  10. Ignác Pospíšil:Je Le Penová pro křesťany vůbec přijatelná?, Duše a hvězdy, 10. dubna 2014 [cit. 26.05.14].
  11. viz poznámka výše.

Odkazy

Externí odkazy

Osobní nástroje